Petr Fiala

Předseda vlády má více pravomocí než její „běžný“ člen - je to právě on, kdo určuje, jaké personální složení bude vláda mít.

Je „rovným mezi rovnými“, pokud hlasuje ve vládě. Zároveň je ale „rovnější“ než ostatní, neboť má možnost rozhodovat o tom, zda daný člen vlády nadále jejím členem bude.

Z hlediska toho, jak vláda funguje, je to ze všech členů pouze premiér, kdo má pravomoc podepisovat zákony, zákonná opatření Senátu a nařízení vlády. Kontrasignuje také rozhodnutí prezidenta. Je to rovněž předseda, kdo určuje, jak budou jednání vlády probíhat. Vystupuje jménem vlády a reprezentuje ji.

ODS pro příští prezidentské volby zvažuje dvě alternativy – postavit vlastního kandidáta, nebo podpořit jinou osobnost. Primárním cílem občanských demokratů je porazit současnou hlavu státu. Fiala to uvedl v rozhovoru pro ČTK na počátku února.

Vyššího cíle prezidentské volby, která proběhne na začátku roku 2018, chce ODS dosáhnout i za cenu vzdání se vlastního kandidáta, pokud by se ukázalo, že není s to prezidenta Zemana porazit. V tom případě by pak podpořila kandidáta jiného. Zatím ale počítá s oběma variantami.

„Jsem připraven jednu z nich preferovat podle toho, co bude mít větší šanci na úspěch. Politický cíl je, aby nepokračoval Miloš Zeman ve funkci prezidenta, abychom měli prezidenta, který společnost sjednocuje, nikoli rozděluje, nezpochybňuje naši zahraničněpolitickou orientaci včetně euroatlantické vazby a chová se důstojně a nedělá alternativního premiéra na Hradě,“ řekl Fiala. Avizoval však, že adeptem na prezidentský post by měl být někdo, kdo má zkušenosti s veřejným prostorem.

Prvním našim sousedem, kde dopadla přímá prezidentská volba prohrou předvolebního favorita, bylo Slovensko v roce 2014. A to konkrétně prohrou předvolebního Roberta Fica v druhém kole.

V prezidentských volbách, které probíhaly v březnu 2014, byl jasným favoritem na výhru v prvním kole předseda strany SMER a premiér Robert Fico s náskokem skoro devíti procent na druhého kandidáta Andreje Kisku (nezávislý kandidát).

Slovensko - preference (únor 2014)

Zdroj: EUROPP

První kolo sice vyhrál Robert Fico, ale následně výrazně podlehl Kiskovi v kole druhém počtem 59,38 % ku 40,61 %.

Podobně i v Polsku, kde v květnu 2015 v prvním a druhém kole prohrál úřadující prezident a do té doby suverén předvolebních výzkumů Bronislaw Komorowsky (kandidát Občanské platformy) se současným prezidentem Andrzejem Dudou (kandidát Právo a Spravedlnost). Šlo v té době o jednoho z polských europoslanců a ne o tak známou politickou figuru. V druhém kole však získal vítěz Duda 51,55% hlasů proti 48,15%.

Polsko - preference

Zdroj: EUROPP

I poslední volby v Rakousku je možné považovat jako vítězství outsiderů, když přes původně vyrovnané předvolební průzkumy, vyhrál v prvním kole 24. dubna 2016 kandidát Svobodných Norbert Hopfer (FPÖ) a z druhého místa postoupil kandidát strany Zelených Alexander Van der Bellen. První kolo bylo považováno za překvapivé vzhledem k debaklu kandidátu obou vládních stran, lidovců (ÖVP) a sociální demokracie (SPÖ).

Rakousko - preference

Zdroj: EUROPP

Ani druhé kolo nebylo zcela jasné, když sice vyhrál Van der Bellen těsným vítězstvím 50,3 % hlasů, ale tento výsledek byl napaden stranou FPO a kandidátem Hopferem u rakouského Ústavního soudu. Ten dal napadené straně za pravdu a výsledky druhého kola zrušil. Druhé kolo se tedy opakovalo 4. prosince 2016. Vítězem se stal již více přesvědčivě staronový vítěz kola předchozího Van der Bellen se ziskem 53,8 %.

Pokud tedy budeme brát poslední prezidentské volby u našich sousedů, je možné tvrdit, že v případě systémů s přímou volbou prezidenta minimálně v Polsku a na Slovensku prohráli předvolební lídři na prezidentskou pozici. S trochou nadsázky je možné to samé tvrdit i v případě Rakouska, kde sice postoupili do prvního kola předvolební lídři, ale nakonec i zde vyhrál ten (Alexander Van der Bellen), který v předvolebních průzkumech byl až druhý. Vítězové nebyli vyloženě neznámí, ovšem přeci jen lze těžko srovnávat populárního premiéra Fica s podnikatelem Kiskou nebo europoslance Dudu s prezidentem Komorowskim. V tomto ohledu popisuje Fiala i tento faktor korektně.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, neboť Petr Fiala v něm pouze parafrázuje to, co premiér Sobotka řekl v rozhovoru pro Hospodářské noviny v pátek 17. 2. 2017, i to, co sdělil České televizi v reportáži Událostí též ze 17.2 (čas 1:50).

V rozhovoru pro Hospodářské noviny Sobotka skutečně hovoří o společném fungování ČSSD s KSČM na krajské úrovni, konkrétně uvádí: „Měli jsme jedno či dvě volební období řadu koalic s KSČM v krajích, spolupráce funguje na komunální úrovni.“ V reportáži ČT pak uvádí, že: „... Sociální demokracie spolupracovala s KSČM ve vedení celé řady krajů. Takže nemyslím si, že je potřeba, abychom se vraceli k bohumínskému usnesení, bylo přijato v nějakém historickém kontextu.“ Ve výše zmíněném rozhovoru pro Hospodářské noviny premiér Sobotka na otázku, zda koalice s komunisty ve vládě není problém, řekl: „Není to problém...“ Pokud premiér Sobotka zpochybňuje význam bohumínského usnesení v současnosti, nepovažuje za problém sestavit s KSČM koalici na celostátní úrovni. Zároveň připomíná spolupráci ČSSD a KSČM na krajské úrovni, lze tedy usuzovat, že otevírá dveře možnosti spolupráci ČSSD a KSČM na celostátní úrovni.

Spekulace o spolupráci mezi ODS a ANO se v médiích takřka nevyskytují, naposledy takovou úvahu nadnesl předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) v rozhovoru pro Aktuálně.cz: „Je to vidět třeba ze zdrženlivých postojů předsedy ODS Petra Fialy, který už panu Babišovi nadbíhá.“ Dodejme, že strana Milana Štěcha s ANO vládne na centrální úrovni tři roky. Naopak předseda ODS Petr Fiala považuje takové úvahy směšné. Když byl hostem Otázek Václava Moravce na začátku prosince, proti budoucí možné spolupráci se však jednoznačně nevymezil. Moderátorovi České televize na otázku, zda by na celostátní úrovni sestavoval vládu s Andrejem Babišem, odpověděl: „To je samozřejmě otázka do budoucnosti. My ještě ani nemáme takový mandát, abychom s někým sestavovali vládu. Já doufám, že my budeme tak silní, abychom vládu sestavovat mohli. Ale je to předčasná otázka. Já si to nedovedu představit. Já za sebe jako Petr Fiala teď říkám: toto si nedovedu představit.“

Stejné stanovisko v podstatě zopakoval v těchto Otázkách Václava Moravce, kdy podle něj nemá smysl o koalicích vůbec mluvit. Totéž uvedla v rozhovoru na Seznam zprávy (čas 10:00) i první místopředsedkyně strany Alexandra Udženija. Popsala, že se koalicemi bude ODS zabývat, až budou výsledky.

Zda někteří členové ODS vyjednávají budoucí vládní koalice mimo veřejná jednání, pochopitelně nevíme. Nicméně Fiala reaguje na výrok Valachové, která tvrdí, že takové informace jsou dostupné v médiích. Lze ovšem konstatovat, že takové zprávy uvádí zejména sociální demokraté, kteří s hnutím ANO sami tři roky vládnou.

Znalosti dětí v matematice a přírodních vědách ověřuje mezinárodní průzkum PISA (Programme for International Student Assassment), který se zaměřuje na testování patnáctiletých studentů. Iniciátorem je organizace OECD, jež chce tímto způsobem zdokonalit vzdělávací politiku i výsledky dosažené ve vzdělání v jednotlivých zemích. Průzkum se koná v tříletých intervalech již od roku 2000.

Šetření PISA 2015 (.pdf) bylo zaměřené na zjišťování úrovně přírodovědecké gramotnosti (znalosti z oblasti přírodních věd). Sledována byla ale tradičně také matematická (slovní úlohy) a čtenářská gramotnost (schopnost a zkušenost čtenáře využívat informace z textů různých žánrů).

Je pravdou, že se čeští žáci oproti minulému šetření v roce 2012 zhoršili ve všech třech kategoriích. Nejhorších výsledků pak dosahovali v roce 2009, jak je vidět na následujícím grafu:

Zdroj: Národní zpráva PISA 2015, str. 9

Například v matematice došlo oproti roku 2012 k podobnému zhoršení u každého typu českých škol (kromě speciálních), což můžeme pozorovat v tabulce. Od roku 2006 klesá počet dosažených bodů v matematice ve všech typech škol (stejné je to u přírodovědné gramotnosti, zatímco v případě čtenářství zůstává nízký výsledek stabilně).

Zdroj tabulky: Národní zpráva PISA 2015, str. 39.

Podrobněji si o výsledcích PISA 2015 můžete přečíst v našem výroku dne.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, studenti některých druhů středních škol měli podle údajů za rok 2016 v jarním matematickém testu vyšší než poloviční neúspěšnost.

Zdroj: CERMAT

Při pohledu do dat v tabulce zjistíme, že jarní maturitní zkoušku z matematiky zdárně absolvovalo 6662 žáků z celkového počtu 6916 studentů gymnázií, což činí přibližně 96 % úspěšných maturantů. Naopak ze studentů středních odborných škol zdravotnických zdárně absolvovalo maturitní zkoušku z matematiky pouze 99 z 251 studentů, jejich úspěšnost se tak pohybuje okolo 39 %. Výrok poslance Fialy proto hodnotíme jako pravdivý.

Nástupci poslance Fialy ve funkci ministra školství zrušili celoplošné testování žáků 5. a 9. tříd, testování žáků 9. tříd však nebylo úplně zrušeno, neboť České školní inspekci zůstalo oprávnění provádět výběrová testování žáků jakýchkoliv ročníků škol včetně žáků 9. tříd. Co se týče jednotných přijímacích zkoušek na střední školy, jejich hlavní funkcí je stejně jako u celoplošného testování zjistit znalosti žáků, oproti celoplošnému testování však nezjišťuje znalosti žáků z cizího jazyka. Výrok přesto hodnotíme jako pravdivý.

Plán plošného testování žáků 5. a 9. tříd navrhl tehdejší ministr školství Dobeš, žáci měli být testováni z češtiny, matematiky a cizího jazyka. První celoplošná zkouška testování byla ministrem Dobešem provedena (.pdf, str. 1) v květnu a červnu 2012, druhou celoplošnou zkoušku pak stanovil jeho nástupce, současný poslanec Fiala, na květen a červen 2013 (.pdf, str. 1). Další celoplošné testování žáků se však neprovedlo, Ministerstvo školství jej totiž v únoru 2014 zrušilo. Od té doby provádí Česká školní inspekce na základě pověření ze školského zákona pouze výběrová šetření, která se zaměřují na určitý počet škol, tříd a předmětů. V květnu 2015 tak Česká školní inspekce provedla šetření přírodovědných a společenskovědních znalostí žáků 9. tříd základních škol, v letošním roce zase prošetřila znalosti žáků 6. tříd základních škol a 3. ročníku středních škol.

Co se týče druhé části výroku, jednotné přijímací zkoušky na střední školy zakončené maturitní zkouškou (kromě těch, které mají stanovenou talentovou zkoušku) zavádí ke školnímu roku 2016/17 novela školského zákona, a to z českého jazyka a matematiky. Organizaci a vyhodnocení výsledků žáků pak provádí Centrum pro zjišťování výsledků vzdělávání (CERMAT). Ministerstvo školství si od zavedení jednotných přijímacích zkoušek slibuje „objektivnější zjištění předpokladů pro studium jednotlivých uchazečů."

Výsledky nejnovějšího mezinárodního šetření PISA 2015 ukázaly i rozdíly mezi jednotlivými kraji v České republice. Uvádí to Národní zpráva zpracovaná Českou školní inspekcí. Toto srovnání je provedeno na základě výsledků v přírodovědné oblasti.

Významně horší výsledky mají žáci v Karlovarském a Ústeckém kraji. Nejlepší umístění získala Praha - zpráva ale uvádí, že vzhledem k velkému rozptylu se statisticky významně neliší od krajů Libereckého, Královéhradeckého a Plzeňského. Toto srovnání vychází z průměrného dosaženého výsledku v bodech (str. 43). Pokud bychom tedy nejlepší průměrný dosažený počet bodů 520 považovali za stoprocentní výsledek, nejhorší výsledek 445 bodů pak tvoří 85 % z těchto 520 bodů. Pak lze hovořit o 15 procentních bodech rozdílu mezi znalostmi žáků.

Dalším ukazatelem je podíl žáků, kteří nedosáhli druhé základní gramotnostní úrovně (str. 45). Největší podíl takových žáků se opět vyskytuje v Karlovarském (38 %) a Ústeckém (35 %) kraji. Nejmenší podíl zaznamenáváme v Praze (13 %). To je tedy rozdíl 25 procentních bodů v podílu.

Mezi jednotlivými kraji tak lze pozorovat rozdíly ve znalostech žáků.

Vládní zvyšování platů obsahovalo dvě složky - jak tarifní navýšení o 6 %, tak netarifní o 2 %, které mělo být vyplácené učitelům ve formě odměn. Rovněž proběhlo navýšení u nepedagogických pracovníků. Všem byla zvýšena tarifní složka o stejné procento, netarifní složka se snižovala výrazně méně, a proto výrok hodnotíme jako pravdivý.

Záměr ministryně Valachové na zvýšení platů učitelů o 8 % byl představen 19. července minulého roku a vláda ho schválila na svém jednaní v srpnu téhož roku. Ministryně si v něm kladla za cíl zvýšení platu učitelům už po dvou letech praxe a ne až po šesti, jak tomu bylo doposud. Tento záměr byl taktéž schválen a platy učitelů i s dvouletou praxí byly skutečně tarifně navýšeny, avšak jen o 6 % ze zmiňovaných 8 %.

Zbylá 2 % měla být vyplácena od listopadu minulého roku ve formě odměn, tedy jako nadtarifní zvýšení platu, jež mají dorovnat ředitelé škol ze svých rozpočtů. Nepedagogičtí pracovníci pak pocítili zvýšení platů o 4 % v tarifní složce a další procento mohli získat na osobním ohodnocení.