CDU, která byla dvě období ve vládě a získala poté přes 40 procent, kancléřka, která byla ve funkci osm let, získala velmi silný mandát. Ta strana nevládla sama, musela dělat kompromisy.
Petr Fiala se takto vyjádřil v rozhovoru pro server Česká pozice 16. ledna 2014. Výrok hodnotíme na základě níže uvedených informací jako pravdivý s výhradou.
CDU byla součástí vládní koalice od roku 2005, 2009 a rovněž také od roku 2013. Ve volbách v roce 2013 nicméně získala jen 37,2% hlasů. Přes 40% získal blok CDU/CSU, tedy strany CDU a CSU dohromady, které vystupují na federální úrovni společně. Nicméně obě tyto strany mají společný program a bývají často zahraničím vnímány jako jedna strana. V tomto výroku tedy dochází k mírnému zjednodušení a pojmem CDU se myslí obě strany dohromady.
Od roku 2005 zastává funkci kancléřky Angela Merkelová, která po osmiletém funkčním období získala od voličů skutečně silný mandát.
Pravdou také je, že strana nevládla sama, neboť od roku 2005 hovoříme o tzv. velké koalici tvořené stranami CDU, CSU a SPD (Sociálnědemokratická strana Německa). Od roku 2009 byla u moci také koaliční vláda (tzv. černo-žlutá) stran CDU, CSU a FDP (Svobodná demokratická strana). Od roku 2013 hovoříme opět o velké koalici ve složení CDU, CSU a SPD. Rovněž tedy platí, že strana tíhla ke kompromisům. Umění kompromisu je dle deníku.cz také jednou z vlastností Angely Merkelové.
27. června prohlasovala koalice komplexní pozměňující návrh v ústavně právním výboru. Poslancům byl doručen 3. července. 7. července byla svolána mimořádná schůze sněmovny. My máme dvanáct dní na to, abychom tuto změnu projednali. Abychom se s ní seznámili.
Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože data uváděná Petrem Fialou odpovídají skutečnosti.
Ústavně právní výbor Sněmovny se novelou služebního zákona zabýval hned několikrát, naposled na své 13. schůzi (.doc) 27. června 2014, kde byl hlasy koalice schválen komplexní pozměňující návrh. Ten byl poslancům rozeslán jako sněmovní tisk 71/8 3. července 2014. O čtyři dny později, 7. července, pak předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček svolal (.pdf) mimořádnou schůzi na 15. července, na kterou je novela služebního zákona zařazena jako bod 6. Poslanci tak mají 12 dní (od 3. do 15. července) na to, aby se s návrhem, který má 83 stran, seznámili.
Ten návrh ústavně právního výboru má 84 stran, 201 paragrafů, to přece za dvanáct dní nelze úplně dobře jednat.
Zmíněný pozměňující návrh služebího zákona (.pdf) má skutečně 201 paragrafů a 83 stran. Z tohoto pohledu je výrok předsedy ODS pravdivý. Zda jej lze za 12 dnů dobře nastudovat, necháme na posouzení čtenáře, soustředíme se pouze na rozsáhlost zmíněného návrhu.
A ještě se vrátím jednou větou k tomu argumentu, že to po nás chce Evropská unie (přijetí služebního zákona - pozn. Demagog.cz). To je dobrý argument, ale není to ex ante kondicionalita, není to nutná podmínka pro to, abychom mohli čerpat evropské fondy. Je to jakási politická, je to nějaký politický požadavek.
Petr Fiala reaguje na vyjádření premiéra, který v pořadu tvrdil, že nepřijetí služebního zákona by znamenalo zastavení evropských dotací od 1. ledna příštího roku.
Dle Dohody o partnerství (.pdf) odeslané dne 17. dubna 2014 na Evropskou komisi spadá přijetí zákona o státní službě do předběžné podmínky (ex ante kondicionalita) č. 11 Existence strategického politického rámce pro posílení účinnosti veřejné správy členských států, včetně reformy veřejné správy (.pdf, str. 70 a dále). Zmiňovaná dohoda však neobsahuje žádný závazný termín plnění.
Zároveň je nutné dodat, že se Komise vyjádřila, že v případě nesplnění podmínek přihlédne k hledisku proporcionality (v angličtině, str. 2):
"The commission will ensure proportionality in determining any potential consequences of non-fulfilment of the ex-ante conditionalities by taking into account the amounts of funds which could be affected."
Je tedy důvodné předpokládat, že nesplnění či (detailně obhájené) odložené plnění jedné z předběžných podmínek by nezapříčinilo úplné zastavení čerpání evropských fondů.
Toto potvrzuje také vyjádření 1. náměstka Ministerstva pro místní rozvoj Daniela Brauna, který uvedl: "Vážnější věc je služební zákon. Evropská komise nebude jeho absenci vázat na schválení či neschválení Dohody o partnerství. Bude ale chtít vidět průběžné verze zákona i prováděcí předpisy. Požaduje také záruky a závazky, že k jeho přijetí dojde v odpovídající podobě."
Dodejme ještě, že podle serveru Ihned, který získal vyjádření Martina Staška ze Zastoupení Evropské komise v ČR, "třebaže by měl být zákon přijat a uplatňován bez zbytečných odkladů, komise vždy zdůrazňovala, že urychlené přijetí zákona by nemělo být na úkor jeho kvality." Jinými slovy, Evropská komise na okamžité přijetí zákona "netlačí". Podle Staškova vyjádření má Česko čas dokonce až do konce roku 2016.
Ačkoliv je tedy daná kondicionalita v Dohodě o partnerství uvedena, fakticky se skutečně nejedná o nutnou podmínku pro čerpání evropských fondů. Výrok je tedy pravdivý.
A ta obehraná písnička pana předsedy, sedm let jste vládli a my to teď napravujeme (...) Ale prosím vás, mezitím tu byla Rusnokova vláda, kterou jste vy podporovali a vy už jste půl roku u vlády.
Petr Fiala mluví o "obehrané písničce". Tedy o tom, že vládli 7 let, je tím míněna první a druhá vláda Mirka Topolánka a vláda Petra Nečase, které ovšem trvali dohromady necelých šest let.
Vlády s účastí ODS od roku 2006 (vyjma Fischerovy vlády, kterou ODS podporovala také):
První vláda Mirka Topolánka: 4.9.2006 − 9.1.2007 Druhá vláda Mirka Topolánka: 9.1.2007 − 8.5.2009 Vláda Petra Nečase: 13.7. 2010 − 10.7.2013
ČSSD skutečně podporovala úřednickou vládu Jiřího Rusnoka, o čemž svědčí i fakt, že tato strana hlasovala pro důvěru vládě.
Současná vláda Bohuslava Sobotky je u moci od 29. ledna 2014. 29. července to bude půl roku.
Znění výroku tedy odpovídá realitě a výrok je hodnocen jako pravdivý.
Raději se zaměřme na to, že nemáme dohodu o partnerství, že Evropská komise má přes 80 různých výhrad k tomu, jak postupujeme.
Dohoda o partnerství, ke které měla Evropská komise 88 připomínek, skutečně není doposud schválena.
Dohoda o partnerství pro roky 2014−2020 byla vládou schválena 9. dubna 2014. Následně byla předložena Evropské komisi, která se k ní měla vyjádřit do tří měsíců.
Následně měla Evropská komise 88 připomínek k navrhovanému využití evropských dotací. Evropské komisi se například nelíbilo finanční začleňování Romů do společnosti nebo absence služebního zákona. Většinu těchto připomínek se zástupcům České republiky podařilo vyřešit. Finální schválení této dohody se předpokládá během letních měsíců, nejpozději v září, což je o měsíc dříve, než se původně předpokládalo.
Já myslím, že ta odpověď je jednoduchá. My jsme přece připravovali služební zákon a nemohli jsme to dokončit proto, že padla vláda Petra Nečase. Já myslím, že ta odpověď je jasná a jednoduchá.
Tzv. služební zákon (č. 218/2002 Sb.) byl již přijat a vstoupil v platnost 28. května 2002 jako jedna z podmínek vstupu do Evropské unie. Datum vstupu v účinnost však bylo již pětkrát odloženo, naposledy na 1. ledna 2015.
V roce 2010 začal být vládou Petra Nečase vytvářen nový, alternativní zákon o státních úřednících, o kterém pravděpodobně Petr Fiala hovoří. Vládní návrh zákona o státních úřednících byl předložen sněmovně dne 13. června 2013 a jeho projednávání bylo skutečně ukončeno s koncem volebního období v srpnu 2013. Další vláda již pokračovala v novelizaci původního služebního zákona.
Když se podíváte do toho zákona, jmenuje se generální ředitel, potom se jmenují státní tajemníci. Všechno na sedm let. A ti další budoucí představitelé se budou vybírat jenom z těch státních tajemníků. Takže máte na čtrnáct let ty klíčové pozice zabetonovány. Jak dostaneme do státní správy lidi, kteří přicházejí ze soukromého sektoru, z akademického prostředí? To všechno by bylo žádoucí a to v tomto zákoně není.
Výrok hodnotíme jako pravdivý s výhradou. Generálním ředitelem může být vedle státního tajemníka i zástupce ředitele.
Generální ředitel a státní tajemník je skutečně dle §§ 53 ods. 1 a 55 ods. 1 návrhu zákona o státní službě jmenován na dobu sedmi let. Petr Fiala však nemá pravdu v tom, že druhý generální ředitel musí být vybrán pouze ze státních tajemníků, neboť v § 53 odst. 3 stojí, že výběrového řízení se může zúčastnit buď státní tajemník nebo zástupce generálního ředitele.
Jistou pojistkou proti "zabetonování" vedoucích postů státní správy představuje § 61, který myslí i na jejich odvolávání v případě prohřešků.
Pravdu má předseda ODS také v tom, že zákon neumožňuje, aby na některý z řídících postů nastoupil člověk ze soukromého sektoru či akademického prostředí, který by neměl předchozí zkušenost ze státní správy. Ta je potřebná pro post vedoucího služebního úřadu (§ 56 odst. 3 - 6), náměstka pro řízení sekce nebo ředitele sekce (§ 57 odst. 3 - 6) a ředitele odboru (§ 58 odst. 3 - 6). Osoby bez předchozí zkušenosti ve státní správě mají šanci teprve u místa vedoucího oddělení, avšak i tam až v případě, že se nepodaří vybrat nikoho jiného v prvních dvou kolech (§ 59 odst. 3 - 6).
Podívejme se na fakta. Přišli jste k vládě, během prvních tří měsíců jste vyměnili nebo vyhodili 500 zkušených státních úředníků a přijali jste 700 lidí, kteří jsou spojeni buďto s vaší politickou stranou nebo hnutím ANO (...) Opíráme se o statistiku, kterou nám sdělila jednotlivá ministerstva na naši žádost. Takže není to nic, co bych si vymyslel.
Dle odpovědí na žádosti o informace podle zákona č. 106/1999, o svobodném přístupu k informacím, poskytnutých Demagogu.CZ Občanskou demokratickou stranou, došlo v období od 29. ledna 2014 (den jmenování Bohuslava Sobotky) do 15. dubna 2014 ve vládě k ukončení celkem 537 pracovních poměrů a navázání 714 nových pracovních poměrů.
Následující tabulka podrobně rozepisuje situaci na Úřadě vlády a všech ministerstvech:
Počet ukončených PP Počet nově uzavřených PP Úřad vlády 33 55 Ministerstvo financí 48 59 Ministerstvo průmyslu a obchodu 26 31 Ministerstvo práce a sociálních věcí 27 57 Ministerstvo zdravotnictví 17 27 Ministerstvo obrany 114 133 Ministerstvo spravedlnosti 33 29 Ministerstvo dopravy 18 21 Ministerstvo vnitra 82 96 Ministerstvo zahraničních věcí 16 21 Ministerstvo školství 33 41 Ministerstvo zemědělství 22 29 Ministerstvo životního prostředí 21 51 Ministerstvo pro místní rozvoj 30 35 Ministerstvo kultury 17 29 Celkem537714
Vysvětlivky:
PP = pracovní poměr
Zda se jednalo o zkušené státní úředníky, hodnotit nebudeme.
...vláda sice odmítla náš návrh na obnovení slevy pro pracující důchodce, ale že to současně zase navrhuje v rámci svých návrhů.
Vládní koalice skutečně odmítla návrh novely zákona, který by obnovil slevy na dani pro pracující důchodce a jehož tvůrcem byla ODS. Daný návrh zákona byl podle vyjádření vlády (pdf.) pouze dílčí změnou a strany vládní koalice připravily vlastní novelu (pdf.), která by měla jít 15. července tohoto roku do poslanecké sněmovny k prvnímu čtení a jež by v rámci fiskální politiky tyto výdaje státu měla někde nahradit. Tato novela by měla platit od 1. ledna příštího roku. Zmiňovaný výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
