Daniela DRTINOVÁ, moderátorka: Vy jste řekl Hospodářským novinářům, že by nebylo šťastné, abyste kandidoval proti Miroslavě Němcové. Petr FIALA: Ano, to jsem řekl, nepovažoval bych to za optimální.
Výrok Petra Fialy hodnotíme na základě rozhovoru pro iHned.cz z 1.12. jako pravdivý.
Na otázku, zda si myslí, že je čas na změnu - ve volbě by totiž kandidoval proti Miroslavě Němcové, která je v čele ODS již řadu let, Fiala odpověděl:
" Změny jsou nutné, nejen personální. To ale není jen můj názor, vidí to každý, kdo o ODS přemýšlí – a především to chtějí členové napříč republikou. Paní Němcové si velmi vážím, nejen pro její politickou práci. Myslím, že by nebylo šťastné, kdybychom případně kandidovali proti sobě. ODS potřebuje odejít z kongresu jako strana, která je navenek sjednocená a nastoupila cestu obnovy. Jinak nemáme šanci uspět. "
Občanská demokratická strana má jeden, jednu obrovskou výhodu, kterou nazývám politickým pokladem a to je 20 tisíc členů. To má málokterá strana v České republice.
ODS se řadí mezi čtveřici stran, které mají výrazně větší členskou základnu než zbytek politického spektra v České republice.
Aktuální počet členů ODS je 21 504.
V následující tabulce jsou sestupně uvedeny počty členů současných sněmovních stran z května tohoto roku:
StranaPočet členů
KSČM
53500
KDU-ČSL
29976
ČSSD
22881
ODS
21578
TOP 09
3810
ANO 2011
720Úsvit
9
U Úsvitu přímé demokracie se pak do její členské základny řadí pouhých devět osob, což je paradoxně méně, než kolik má strana poslanců.
Co se týče ostatních politických stran, v posledních parlamentních volbách jich kandidovalo celkově dvacet tři (jedno uskupení bylo vyškrtnuto). Jejich členská základna se pak pohybuje v řádu stovek u středně velkých ne-sněmovních politických stran, u těch menších se bude vší pravděpodobností jednat ještě o nižší číslo.
Řada členů (ODS, pozn. Demagog.CZ) si stěžuje na určité nedostatky ve vnitrostranické komunikaci.
Výrok jsme zhodnotili jako pravdivý na základě četných mediálních vyjádření členů ODS k problematice vnitrostranické komunikace.
Například bývalý místopředseda Ivan Langer hovořil o nutnosti „změny ve způsobu komunikace dovnitř členské základny i směrem k veřejnosti.“ I bývalý předseda ODS Nečas poukázal na to, že: „... musíme změnit způsob svého chování a způsob své komunikace.“
Poslankyně Fisherová snažící se o zlepšení stavu v ODS navrhovala již na loňském kongresu strany mimo jiné toto: „MUSÍME uvnitř ODS důkladně komunikovat jednotlivé problémy, neřešit problémy přes média, nikdy nám to nic dobrého nepřineslo. MUSÍME navenek působit jednotně.“ Členka a bývalá poslankyně ODS Weberová dokonce popsala situaci jako „dlouhodobou absenci komunikace uvnitř strany.“ Vzhledem k těmto vyjádřením hodnotíme výrok jako pravdivý.
Rozpočet (ministerstva, pozn.) v letošním roce je vyšší než v roce minulém a některé položky, kde školy pociťovaly největší krizi, jsme dokonce navýšily velmi významně. Abych uvedl příklad, ostatní neinvestiční náklady, které například zahrnují učební pomůcky, tuto položku jsme zvýšili o 124 % a takto musíme postupovat dál.
Dle státního rozpočtu na r. 2012 činil výdajový rozpočet MŠMT po vázání výdajů 135 405 904 tisíc Kč. Dle přílohy k rozpočtu na r. 2013 (pdf; str. 6677) má rozpočet ministerstva dosáhnout 140 411 693 tisíc Kč a je tedy skutečně vyšší.
Položka ostatních neinvestičních výdajů(ONIV) se zvýšila pro školy a školská zařízení zřizovaná krajem, obcí či svazkem obcí. ONIV v rozpočtu pro pro školy a školská zařízení zřizované krajem, obcí či svazkem obcí. V r. 2012 (.doc; str. 3) tato položka činila 696 729 tisíc Kč a v r. 2013(.doc; str. 3)1 563 543 tisíc Kč. Skutečně tedy došlo k navýšení přibližně o 124%.
(..) číslo, co tvoří prostředky přímo státního rozpočtu (pro letošní rok, pozn.) a to je 122,6 miliard (..)
Podle zákona o státním rozpočtu na rok 2013 (.pdf, strana 24) dosahuje rozsah kapitoly Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy výše 140 411 693 000 Kč. Ministr Fiala hovoří o části rozpočtu, který jde přímo ze státní pokladny, od celkové výše tedy odečteme prostředky z rozpočtu Evropské unie a finančních mechanismů.
Celkový rozpočet140 411 693 000 KčProstředky z rozpočtu EU17 645 813 000 KčProstředky z finančních mechanismů106 000 000 KčČistě státní finance 122 659 880 000 Kč
Petr Fiala tedy přesně pojmenovává výši prostředků plynoucích přímo ze státní pokladny a jeho výrok hodnotíme jako pravdivý.
My jsme některé kroky udělali. Například došlo k tomu, že firemní školky jsou financovány z veřejných prostředků.
V roce 2011 bylo novelou Školského zákona umožněno zakládat školky "ke vzdělávání dětí zaměstnanců" (dle §34, odst. 8). Upřednostňování dětí zaměstnanců bylo původně považováno za diskriminační praktiku. Po uvedené změně mohou firemní školky také žádat o podporu dle §160 Školského zákona (úpravu shrnuje a vysvětluje MŠMT) ve výši několika tisíc korun na dítě měsíčně (zprávu podaly např. Finanční noviny).
Uvědomme si, že první cizí jazyk mají děti od třetí třídy. V 98,9 % případů je to angličtina.
Výroční zpráva (.pdf, str. 78) České školní inspekce potvrzuje slova ministra Fialy. Výuka cizího jazyka začíná ve třetí třídě a podle výše zmíněné zprávy je v celé ČR angličina jako první cizí jazyk zastoupena v 98,5%. Petr Fiala se tedy od skutečnosti odchýill jen velmi minimálně a výrok hodnotíme jako pravdivý.
Máme už jen něco nad 20 % učitelů do 35 let, nad 50 % nebo téměř 50 % jsou učitelé starší 46 let.
Data podle Analýzy ÚIV (Ústav pro informace ve vzdělávání) za rok 2010 (. pdf) potvrzující výrok ministra Petra Fialy.
do 25 let26 - 3536 - 4546 - 5556 - 6566 a více let3,2 %19,1 %26,9 %33,8 %15,5 %1,5 %
tzn.
do 35 letnad 46 let22,350,8
My máme za sebou 14 let příprav, dva ročníky státní maturity.
Státní maturita opravdu proběhla dvakrát, a to v letech 2011 a 2012. To potvrzují i stránky novamaturita.cz.
Jak dlouho je maturita připravovaná vysvětluje tehdejší ministrině školství, mládeže a tělovýchovy Miroslava Kopicová ve svém rozhovoru pro deník Právo z 12. června 2009. (Dostupný na webu ministerstva.)
V rozhovoru se uvádí: " OTÁZKA:Státní maturity se připravují od roku 1997. Kolik za tuto dobu stát vynaložil prostředků - hovoří se o stovkách miliónů - a na co vše peníze šly?Od roku 1997 do přijetí novely školského zákona v závěru roku 2004 byly provedeny jen některé přípravné práce, které měly (mimo jiné) ověřit nové formy ukončování středoškolského studia. Vyčíslit přesně, jaká část prostředků byla investována v přímé souvislosti s přípravou maturit, nelze. Od roku 2004 pak byly zahájeny vlastní analytické, přípravné a ověřovací práce na změnách podoby maturitní zkoušky. "
Začátek příprav v roce 1997 udávají české zpravodajské servery: novinky.cz, ihned.cz a další. Dále i zpráva NKÚ (.pdf) v úvodu říká, že přípravy státní maturity byly zahájeny na konci 90. let.
Výrok ministra Fialy označujeme jako pravdivý, protože opravdu proběhly dva ročníky státní maturity a doba příprav opravdu trvala od roku 1997 do roku 2011, kdy byly maturity spuštěny, tedy 14 let.
Školy nedostávají peníze jen podle toho, kolik mají studentů, ale podle kvalitativních parametrů, z nichž mimochodem jeden z těch kvalitativních parametrů je třeba množství nebo to jak jsou dobře zaměstnáni, ti kteří vysokou školu absolvovali. Také je jedním z kvalitativních parametrů mobilita studentů, úspěšnost ve výzkumu.
Tento výrok hodnotíme jako pravdivý. Dle dokumentu Zásady a pravidla financování veřejných vysokých škol pro rok 2012 na stránkách Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je příspěvek státu kromě počtu studentů VŠ určován také dle: „...vědeckého výkonu vysokých škol, kvality studijních programů a uplatnění absolventů a mezinárodní mobility a internacionalizace…“
Podrobnější informace o kvalitativních parametrech jsou pak dostupné ve výše zmíněném dokumentu, v kapitole 3.1.3. Ukazatele kvality a výkonu pro rok 2012.
