Petr Fiala

Poslanec Fiala se s nejvyšší pravděpodobností odkazuje na prohlášení Hospodářské komory ČR z 2. prosince 2015, v které se uvádí následující:

" S ohledem na diskusi, která se dnes rozvinula v souvislosti s podáním ústavní stížnosti skupiny 21 senátorů proti zákonu o kontrolním hlášení k DPH, připomínáme, že začátek účinnosti tohoto zákona se rapidně blíží, přičemž je zřejmé, že povědomí většiny podnikatelů o této novince je velmi nízké.

Ukázal to mj. průzkum HK ČR na vzorku podnikatelů z kraje Vysočina, z nějž vyplynulo, že si pouze 18 % firem myslí, že je na novou administrativní povinnost připraveno. Stejné poznatky přinášejí i odborné semináře, které se na téma kontrolní hlášení k DPH od letošního léta konají v různých částech ČR a na jejichž pořádání se v řadě případů podílí i Hospodářská komora ČR. "

Jelikož konkrétní hodnota uváděných 18% se odvíjí od jednoho průzkumu provedeného v jednom kraji ČR, považujeme extrapolaci této hodnoty na zbytek českého podnikatelského trhu za zavádějící.

V dubnu 2010 schválila vláda České republiky pod vedením Jana Fischera Koncepci zahraniční rozvojové spolupráce ČR na léta 2010-2017, kde lze na straně 28 nalézt, že si je Česká republika: " vědoma mezinárodních závazků ohledně objemu prostředků věnovaných na rozvoj chudých zemí, které byly potvrzeny Hodnotící konferencí k Financování pro rozvoj v prosinci 2008 v Dauhá. Snaží se proto o plnění Závěrů Rady EU z roku 2005, podle kterých má jako nový členský stát usilovat o dosažení (...) 0,33 % HND v roce 2015. "

Už v tomto dokumentu je ale psáno, že: " Od roku 2010 bude ČR usilovat o zachování trendu postupného nárůstu pomoci, např. o 0,01 % HND ročně, s výhledem, že po odeznění finanční a ekonomické krize bude možno uvažovat o zrychlení nárůstu, aby se ČR výrazněji přiblížila k plnění svých mezinárodních závazků v oblasti rozvojové spolupráce. " Zároveň je nutné dodat, že se tehdejší výše oficiální rozvojové pomoci (ODA) ČR stabilizovala v relativních hodnotách nad 0,11 % HND.

Pokud jde o poslední dostupná data, na základě Informace o zahraniční rozvojové spolupráci České republiky v roce 2014 dosáhla celková oficiální rozvojová pomoc: " za rok 2014 objemu 4,34 mld. Kč, t.j. 208,99 mil. USD. Mezinárodně sledovaný ukazatel poměru ODA k hrubému národnímu důchodu (HND) zůstává předběžně stejný jako v roce 2013, a to 0,11 %. "

Je tedy pravda, že Česká republika neplní to, co si sama předsevzala (tedy zvyšovat ODA o 0,01% HND ročně), nelze však říci, že se vláda zavázala k ODA v hodnotě 0,33 % HND (ne HDP, jak uvádí Fiala). Stejně tak je zavádějící používat termín "vláda" ve chvíli, kdy jde o pět let starý kabinet Jana Fischera (kde měl ODS své nominanty), neboť Fiala tím spojuje závazek se současným kabinetem.

Už v půlce srpna se Milan Chovanec sešel s ministrem financí Andrejem Babišem a vyjednal navýšení rozpočtu svého rezortu o tři miliardy korun, z toho přes miliardu případně na řešení uprchlické krize.

V pátek 28. srpna se uskutečnila porada bezpečnostních složek (v souvislosti s tragickou událostí v Rakousku), po které ministr vnitra Milan Chovanec sdělil novinářům, že Česká republika nemá informace o tom, že by se blížila masivní vlna migrantů ze Srbska či Makedonie. Zároveň informoval, že pokud by taková situace nastala, vzniknou v Jihomoravském kraji ubytovací kapacity pro 300 lidí. Situaci pro českou policii v Maďarsku monitoruje pozorovatel, policie zároveň kooperuje v součinnosti s ostatními policejními sbory členských zemí (ČTK, iHNed).

Z noci 31. srpna na 1. září však policisté v Břeclavi zadrželi přes 200 migrantů, kteří cestovali ve vlacích z Rakouska a Maďarska. Policie příjezd uprchlíků v Břeclavi očekávala. Okolí nádraží hlídkovali strážníci a před budovou byly přistavené autobusy, které uprchlíky odvezly na příslušné úřady.

Ministr vnitra po zmíněné poradě (nekonala se den před "Břeclaví") neřekl, že by se nás uprchlická krize netýkala. Už samotné konání Na druhou stranu neočekával, že za tři dny dorazí na naše hranice přes 200 uprchlíků (je ovšem otázkou, zda jde 200 lidí považovat za masivní uprchlickou vlnu).

Výrok Petra Fialy hodnotíme jako zavádějící, protože byť není v návrhu programu schůze přímo debatní bod o migrační politice, tak se bude projednávat legislativa, která se tématu věnuje (zákon o azylu, o pobytu cizinců na území ČR, o dočasné ochraně cizinců).

31. schůze Poslanecké sněmovny začíná 15. září. Návrh pořadu (který musí poslanci odhlasovat) je dohledatelný na webu Sněmovny, obsahuje řadu bodů.

Co se týká Fialou zmíněných bodů, které jsou předkládány, tak reflexní vesty jsou řešeny v novele zákona o provozu na pozemních komunikacích. Novela zákona (str. 39 návrhu a dále) pracuje s několika variantami, kdy automaticky nepředpokládá, že vesty budou povinné.

Co se týká nápoje levnějšího než pivo, tak tento požadavek je obsažen v návrhu zákona (.doc) o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. § 13 zákona konkrétně uvádí:

" Prodejce, který prodává alkoholické nápoje v provozovně stravovacích služeb nebo stánku s občerstvením, je povinen mít v sortimentu nápojů nabízených v této provozovně nebo stánku s občerstvením alespoň jeden nealkoholický nápoj levnější, než nejlevnější nabízený alkoholický nápoj stejného objemu."

Co se týká absence bodu o migrační politice, tak Petr Fiala opomíná, že hned na první den jednání Sněmovny je zařazen vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

V rámci tohoto bodu se bude řešit konkrétní politika v oblasti migrace a je předpokládatelné, že diskuze kolem uprchlické krize se bude týkat i souvisejících témat. Z tohoto důvodu, že v návrhu programu je tento bod, hodnotíme výrok jako zavádějící, byť má Fiala pravdu, že samostatný bod o migrační politice (formulován jako debata) zařazen není.

Pouze dodáme, že podle jednacího řádu PSP nebrání nic opozici iniciovat tuto debatu sama. Tento krok také opozice v minulosti využívala.

Výrok Petra Fialy hodnotíme jako zavádějící, protože spojuje služební zákon, pro nějž ODS i on osobně hlasovala s nárůstem výdajů (které korektně kvantifikuje) a úředníků a především tohle pojmenovává jako jeden z faktorů neschopnosti spustit čerpání fondů EU. Tato souvislost je ovšem zcela neprůkazná a jde spíše o domněnku než o reálný stav.

Pokud mluvíme o důsledcích zavedení služebního zákona, tak připomeňme, že byl přijat i hlasy poslanců ODS a Petra Fialy osobně (ten pro něj hlasoval ve 3. čtení ve Sněmovně, při přehlasovávání veta prezidenta byl omluven, jeho přítomní kolegové poslanci z ODS byli všemi hlasy pro).

Služební zákon vyžaduje zvýšení počtu zaměstnanců, v současné době jsou však zaměstnanci přijímání ještě před změnou stávajících pracovních poměrů do služebních poměrů, ke které dojde 1. července 2015 podle § 184 bodu 1. V současné době totiž není nutné získat souhlas vlády pro přijetí zaměstnanců, ani udělat výběrové řízení na nové pozice. Další části výroku a jejich posouzení jsou popsány níže.

Ve výroku jsou popisovány dvě informace. První je přijímání úředníků na ministerstech předtím, než začne platit služební zákon. Poté bude možné přijímat zaměstnance pouze se souhlasem vlády a pouze ty, kteří projdou v ýběrovou soutěží.

Druhou informací je samotný služební zákon, který vytváří nová místa, nové funkce jako superúředník nebo funkce náměstků, na jejichž pozice budou muset být přijati noví zaměstnanci. Služební zákon však nestanovuje přesný počet zaměstnanců, kteří by měli být přijati na různé pozice.

Z otevřených zdroj nelze zjistit přesný počet zaměstnanců, kteří byli od začátku roku přijati na minsiterstva.

Projednání zákona o prováděcích předpisech s Evropskou komisí je důležité pro odblokování možnosti čerpat dotace z operačních programů pro roky 2014 až 2020. Není tedy závislé na počtu přijatých zaměstnanců. Důlěžité pro čerpání dotací jsou prováděcí předpisy, ve kterých je vymezeno například odměňování zaměstnanců, které ještě není s Evropskou komisí dohodnuto.

Ohledně zvyšování výdajů ministerstev má Fiala pravdu. Podle Zprávy k návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2015 jde meziročně o nárůst ve výši 10,28 mld., což odpovídá prohlášení předsedy ODS.

Běžné výdaje vlastního úřadu (v tisících Kč)20142015nárůst 306 Ministerstvo zahraničních věcí 3 423 319 3 598 826 175 507 307 Ministerstvo obrany 28 456 023 29 931 443 1 475 420 312 Ministerstvo financí 2 030 002 2 017 665 -12 337 313 Ministerstvo práce a sociálních věcí 3 699 064 3 562 116 -136 948 314 Ministerstvo vnitra 10 660 457 11 507 241 846 784 315 Ministerstvo životního prostředí 644 198 700 159 55 961 317 Ministerstvo pro místní rozvoj 1 264 156 1 440 754 176 598 322 Ministerstvo průmyslu a obchodu 1 767 810 1 637 321 -130 489 327 Ministerstvo dopravy 2 484 362 9 619 206 7 134 844 329 Ministerstvo zemědělství 1 737 113 2 256 476 519 363 333 Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy 764 389 764 368 -21 334 Ministerstvo kultury 2 302 989 2 299 940 -3 049 335 Ministerstvo zdravotnictví 1 095 895 1 180 176 84 281 336 Ministerstvo spravedlnosti 728 950 823 146 94 196 Celkem 61 058 727 71 338 837 10 280 110 Tabulky č.15 - Vybrané běžné výdaje kapitol a počty podřízených organizací (bez výdajů na sociální dávky a výdajů na výzkum, vývoj a inovace).

Výrok předsedy ODS je hodnocen jako zavádějící, neboť strana neměla sice problém jak s kontrolou v Poslanecké sněmovně, tak i zřídila transparentní účty, nicméně sněmovní kontrola je v podstatě formální a transparentní účty nedokládají průhledně výdaje strany.

Informace o výhradách kontrolního výboru Poslanecké sněmovny vůči ODS kvůli jejich financování nebyla nalezena, lze tedy předpokládat, že výhrady nebyly žádné. Ke kontrole hospodaření v kontrolním výboru je ale třeba uvést, že reálně je kontrola výborem veskrze formální. K tomu uvádí web Ministerstva vnitra (k zlepšení transparentnosti financování politických stran):

" Hospodaření politických stran je v současné době upraveno v zásadě pouze zákonem č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, konkrétně § 17 až 20b. Zákon částečně upravuje otázku darů politickým stranám (evidence dárců, omezení přijímání darů). Hospodaření politických stran také musí být auditované. Zároveň je v § 18 stanovena povinnost předkládat výroční finanční zprávy, nicméně tyto zprávy jsou nedostatečně podrobné. Zprávy jsou sice veřejné, ale pouze formou nahlédnutí do zprávy v papírové podobě v Kanceláři Sněmovny. Podle § 20a kontroluje jednou za rok Kontrolní výbor Poslanecké sněmovny úplnost zpráv, v případě neúplnosti informuje Ministerstvo financí, které může vyvodit finanční sankce vztahující se k příspěvkům politickým stranám. Zcela ovšem chybí nezávislá obsahová kontrola, kterou Kontrolní výbor nevykonává (nemá na to ani kapacity, ani nezávislou pozici). Chybí podrobnější regulace volební kampaně a nedá se zjistit, jestli výdaje politických stran, například právě na volební kampaně, jsou skutečně zaneseny do účetnictví." Co se týká transparentních účtů ODS, tak na stránkách Komerční banky lze pak nalézt tři dostupné transparentní účty s nedávnými transakcemi. Jedná se o transparentní účet ODS - Senátní volby, Pro ODS - Pro budoucnost a ODS - transparentní účet.

Účet "Senátní volby" přirozeně strana zřídila k loňským volbám do třetiny Senátu. Jeho transparentost jsme ověřovali již v proběhlé kampani a došli jsme k závěru, že jde spíše o pro forma aktivitu než o reálný nástroj pro transparentní kontrolu. To dokládají naše analýzy výroků kandidátů ODS Vlasáka či Schwarze. Obecná výtka k senátnímu účtu byla taková, že strana jej sice měla zřízena, nešly přes něj ovšem sledovat konkrétní platby koncovým fyzickým či právnickým osobám.

Pokud se zaměříme na aktuální transparentní účet ODS, tak ten zaznamenává platby od 14. května 2014. Jednotlivé příjmy vůči účtu jsou zaznamenány skutečně transparentně, popsány jsou fyzické i právnické osoby, které straně darem přispěly. Ovšem problematické jsou výdaje strany, které jsou prostřednictvím účtu prováděny. Typicky jde o platbu např. z 9. dubna, 16. března nebo 27. února.

Pro ilustraci přikládáme printscreen zmíněných plateb.

Předseda ODS Fiala uvádí částku 350 mld. Kč, která ve skutečnosti zahrnuje závazek ČR při vstupu do eurozóny, tedy zhruba 40 mld. Kč splaceného kapitálu, a následný podmíněný závazek 310 mld. Kč využitý pouze v případě potřeby. Tento podmíněný závazek s fungováním Evropského mechanismu stability (ESM) bezprostředně souvisí.

Jak uvádí oficiální stránky Rady EU, ESM vznikl „… za účelem podpory stability prostřednictvím řady nástrojů finanční pomoci členským státům ESM, které mají vážné finanční problémy nebo jim takové problémy hrozí.“

Výrok Petra Fialy hodnotíme jako zavádějící, protože závazek 310 mld. Kč je pouze podmíněný a bude uplatněn v případě využití výpůjční kapacity ESM – viz „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“ (.pdf, str. 24).