Petr Náhlík

Výrok byl označen jako pravdivý, protože dle náměstka primátora města Plzně Martina Zrzaveckého se na výkupu pozemků teprve pracuje, přičemž je na tyto výdaje pro letošní rok vyčleněno až 115 miliónů korun. Prvních 38 miliónů na výkup pěti pozemků dle něj bude asi vše, co se v rámci projektu stihne do konce roku, a zbytek prostředků bude přesunut.

Vedení města se však na základě memoranda (.pdf) uzavřeného mezi městem a krajem zavázalo vykoupit zhruba 200 pozemků za 130–150 miliónů do roku 2017 a v roce 2018 by se mělo začít s vlastní výstavbou.

Výrok je označen jako zavádějící, protože první díl knihy s názvem Dějiny města Plzně opravdu vyšel, a to za podpory městské správy 25. dubna letošního roku. Při slavnostním představení knihy a celého projektu veřejnosti byl právě primátor města Plzně Martin Baxa označen za iniciátora celého projektu.

Co se ale týče nového sídla archivu města Plzeň, byl naplánován projekt v rámci Plzně jako evropského města kultury 2015 na rekonstrukci areálu Světovar, přičemž v těchto prostorách měla vzniknout kulturní fabrika nabízející zázemí pro kulturní projekty a zároveň takové nové sídlo plzeňského městského archivu. Díky kontaminaci budov ropnými látkami a dehtem však došlo k pozastavení projektu a v současné situaci se čeká, zda Plzeň na tuto rekonstrukci dostane dotace od Evropské unie, aby mohla projekt dokončit.

Daný projekt zahrnující nové sídlo pro městský archiv tedy skutečně vznikl v době, kdy byl primátorem Plzně Martin Baxa. Ale pravdou je, že budova, kde archiv sídlí v současnosti, nesplňuje požadované technické a stavební parametry a hrozí tak, že nebude znovu udělena archivní licence, jež vyprší v letošním roce. Sám Baxa k tomu pro Idnes uvedl: " Ale jde i o archiv. Městu končí archivní licence a my pro archiv musíme najít prostor ".

Takže Martin Baxa, jako primátor Plzně, neprosazoval přesun městského archívu do nového sídla z vlastní dobré vůle, ale čistě proto, že ho tlačily zmíněné okolnosti a jednalo se tak o nutnost.

Rada města Plzeň byla v období let 1994–1998 skutečně jedenáctičlenná (.doc, str. 1), složená z těchto radních: Zdeněk Prosek (ODS), Zdeněk Grundman (ODS), Vladimír Duchek (Pravá volba pro Plzeň), Roman Dohnal, Marie Kulawiaková (ODS), Jiří Bláhovec (ODA), Marcel Hájek (ODS), Jiří Šneberger (ODS), Jaroslav Lobkowicz (KDU-ČSL), Emanuel Chán (ČSSD), Jiří Bis (ČSSD). Podle složení můžeme vidět i převahu pravicových stran, doplněnou středovými křesťanskými demokraty a poté dva zástupce sociální demokracie. Průmyslová zóna Borské pole byla otevřena v roce 1998.

Plzeňský kraj má ve správě (.pdf) celkem 4605 kilometrů silnic druhé a třetí třídy.

Stejný zdroj ukazuje, že stav dopravní infrastruktury v kraji je dlouhodobě špatný, nicméně nelze přesně určit, jaký stav silnic 2. a 3. třídy byl v době převzetí od státu krajem. Výrok tak právě kvůli absenci zdroje hodnotíme jako neověřitelný.

Na základě dohledaných informací o dané legislativě a také o realitě rozpočtu fondu na letošní rok je výrok hodnocen jako pravdivý.

V Poslanecké sněmovně byl tento zákon o SFDI (Státní fond dopravní infrastruktury) schválen 4. dubna 2000, vyhlášen ve sbírce zákonů byl 25. dubna téhož roku. Krajské volby se v roce 2000 konaly 12. listopadu.

§ 2 tohoto zákona v bodu 2 uvádí, že: " Peněžní prostředky na účely podle odstavce 1 převádí Fond organizačním složkám státu, státním příspěvkovým organizacím nebo státním organizacím, které hospodaří s majetkem státu majícím povahu dopravní infrastruktury, 3a) krajům, 3b) osobám, na které stát převedl výkon některých svých práv jako vlastníka tohoto majetku podle zvláštního právního předpisu, 3c) a dalším osobám provádějícím výstavbu, modernizaci, opravy a údržbu podle odstavce 1." Na str. 7 rozpočtu SFDI na rok 2012 se konkrétně píše, že: "Rozhodně nebude ani možné poskytovat předfinancování krajům na projekty EU na silnicích II. a III. tříd."

Ani v rámci jednotlivých projektů není k nalezení projekt, kdy by byl na krajskou silnici alokován nějaký objem finančních prostředků. Z tohoto důvodu je hodnocen výrok Petra Náhlíka jako pravdivý, neboť korektně pojmenovává fakta ve svém hodnocení.

Tento výrok hodnotíme jako pravdivý, neboť krajské výdaje na autobusovou i železniční dopravu jsou opravdu rok od roku zvyšovány, přestože se tak neděje v oblasti dopravy obecně. (viz tabulky)

Nemůžeme však ověřit první část výroku, protože pojem "jeden z mála" nelze objektivně definovat.

Výdaje na autobusy:(nezahrnuty výdaje na žákovské jízdné) 2009276 819,832010313 880,962011345 0002012373 000

Výdaje na dráhy:(nezahrnuty výdaje na žákovské jízdné) 2009350 640,352010384 254,142011386 5002012449 000

Celkové běžné výdaje na dopravu:

20091 419 546,78 20101 515 328,93 20111 265 900 20121 645 500

Zdroj: Schválený rozpočet Plzeňského kraje na rok 2012 (.pdf - str. 4)

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící. Výdaje Středočeského kraje na autobusovou dopravu totiž poklesly mezi roky 2009 - 2012 o přibližně 20 %, zatímco výdaje na železniční dopravu mírně vzrostly. Není tedy pravda, že byla doprava v kraji zredukována o 30 %. Na druhou stranu Plzeňský kraj skutečně mezi roky 2009 - 2012 přidal finance jak na železniční, tak na autobusovou dopravu. Výdaje na autobusy:(nezahrnuty výdaje na žákovské jízdné) 2009276 819,832010313 880,962011345 0002012373 000

Výdaje na dráhy:(nezahrnuty výdaje na žákovské jízdné) 2009350 640,352010384 254,142011386 5002012449 000 Zdroj: Schválený rozpočet Plzeňského kraje na rok 2012 (.pdf - str. 4)

Výdaje na autobusy:(nezahrnuty výdaje na žákovské jízdné) 2009828 5202010720 0002011661 6992012661 699

Rok 2009 = 100 %, 2012 = 79,9 %.

Výdaje na dráhy:(nezahrnuty výdaje na žákovské jízdné; lze vidět nárůst mezi léty 2009/2010 - 2011/2012, ale v posledních dvou letech se již v rozpočtu položka "žákovské jízdné" nevyskytuje.) 2009930 0002010915 0002011975 0002012975 000

Rok 2009 = 100 %, 2012 = 104,8 %.

Zdroje: Rozpočet Středočeského kraje na rok 2009 (.doc - str. 11-12) Rozpočet Středočeského kraje na rok 2010 (.xls - Kap. 04) Rozpočet Středočeského kraje na rok 2011 (.xls - Kap. 04) Rozpočet Středočeského kraje na rok 2012 (.xls - 04)

Tento výrok hodnotíme jako zavádějící. V Jihomoravském kraji byl skutečně etický kodex zastupitele zaveden jako v prvním ze všech krajů. Podle krajského webu tomu tak bylo 10. 3. 2011. Stalo se tak tedy o něco dříve než u podobného kodexu přijatého hlavním městem Prahou 3. 11. 2011.

Bohužel si však pan Petr Náhlík patrně plete současný Kodex etiky Jihomoravského kraje přijatý za vlády koalice ČSSD s KDU-ČSL současného hejtmana Michala Haška (ČSSD) s předchozím Kodexem etiky zaměstnanců Jihomoravského kraje dostupným v diplomové práci Teorie motivace a pracovníci veřejné správy (příloha č. 2) přijatým v r. 2006 koalicí KDU-ČSL s ODS hejtmana Stanislava Juránka (KDU-ČSL), který se však ještě nevztahoval na zastupitele.

Tento výrok musíme hodnotit jako neověřitelný vzhledem k nemožnosti dohledat v otevřených zdrojích předsedy kontrolního výboru města Plzeň od roku 1992.

Plzeňskému kraji skutečně vládne ČSSD s podporou KSČM, což dokládá například Asociace krajů České republiky. Kontrolní výbor kraje vede František Podlipský z KSČM.

Část výroku o kontrolním výboru ve městě Plzeň nejsme však schopni posoudit, město nemá takové informace zveřejněné. Dodáváme alespoň, že v současnosti vede tento výbor zástupce opoziční TOP09 Ondřej Ženíšek.