Petr Robejšek

ODS ve svém volebním programu v roce 2006 slibovala „nižší a spravedlivé daně ve výši 15 procent pro každého“ a také „snížení DPH z 19 na 15 procent“.

V roce 2007 navrhla ODS změny v daňovém systému, v rámci kterých se ale zavedení daně ve výši 15 % objevilo jen v některých případech. ODS naopak navrhla zvýšení (.pdf, str. 68) snížené sazby z 5 % na 9 %. Sazba 19 % měla zůstat zachována (pdf., str. 70). ODS ale navrhla zavedení (.pdf, str. 77) superhrubé mzdy a zavedení jednotné sazby daně z příjmu fyzických osob ve výši 15 %.

Zavedení rovné daně ve výši 15 % se v zákoně (část čtvrtá) nakonec skutečně neobjevilo.

Ke snížení daně na 15 % došlo v roce 2016, ale pouze v oblasti stravovacích služeb. Narovnat daně na stejnou výši se tedy zatím nepodařilo.

Osoby, které pobírají starobní důchod, mohou dále pracovat. Pro zaměstnaného penzistu pak ale platí stejná pravidla, jako pro ostatní zaměstnance, a to i v otázce sociálního pojištění. V případě, že penzista podniká, je na jeho podnikání pohlíženo jako na vedlejší činnost a sociální pojištění platí zpětně v závislosti na ročním výdělku.

Pracující důchodce má zároveň možnost rozhodnout se, v jaké výši bude důchod pobírat. Může se například i přes nárok rozhodnout důchod nepobírat, čímž dosáhne zvýšení výpočtového základu o 1,5 % a jeho budoucí starobní důchod bude vyšší.

Zvláštním případem jsou přivýdělky důchodců na základě dohody o provedení práce, kdy se při měsíční odměně do 10 000 Kč sociální pojištění neodvádí, současně se ale tato činnost do výše důchodu nepromítne.