Radek John

Výrok je hodnocen jako pravdivý s výhradou ke zrušení losovaček. Ty nebyly zrušeny zcela, v jistých vymezených případech mohou být použity. Nicméně jejich kritizované používání bylo skutečně zrušeno.

Novela zákona o veřejných zakázkách byla jednou z priorit strany Věci veřejné. Novelu se Věcem veřejným v parlamentu společně s koaličními partnery skutečně podařilo prosadit.

Tzv. losovačky však nebyly zrušeny úplně. Jak uvádějí Novinky, nadále se používají v případě, kdy více uchazečů navrhne stejnou cenovou nabídku, a pokud je to předem uvedeno v zadávací dokumentaci. Nicméně lze konstatovat, že losovačky ve své kritizovné podobě zrušeny byly. Jako nejznámnější příklad využívání losovaček zmiňme tzv. Karlovarskou losovačku (video Youtube).

Novela zákona o veřejných zakázkách se kromě tzv. losovaček také týkala prodloužení lhůt a mimo jiné rozšířila počet těch, kdo mohou soutěže zpochybnit.

Vzrůstající nespokojenost s novelou přiznává např. Ministerstvo pro místní rozvoj a antimonopolní úřad na základě vzrůstajícího počtu stížností na soutěže od účastníků veřejných zakázek

Mezi hlavní výtky patří využívání pouze jediného kritéria ceny a prodloužené lhůty. Celý proces je zpomalován odvoláními neúspěšných uchazečů. Posouzení, zda se jedná o "přísnost" zákona či nevhodné nastavení, necháváme na čtenáři.

Zásluhy za vznik zákona č. 418/2011 Sb. (Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim) jsou přisuzovány tehdejšímu ministru vnitra Radku Johnovi, který ho prosadil do vládní strategie protikorupčních opatření (např. zde či zde). Tento zákon nabyl účinnosti ode dne 1. ledna 2012 a do poloviny února 2014 bylo zahájeno trestní řízení s celkem 70 firmami. Dosud byly vydány 3 rozsudky pravomocně uznávající vinu, přičemž další dvě společnosti byly odsouzeny pravomocnými trestními příkazy. Jedna firma byla naopak obžaloby pravomocně zproštěna.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Na vyjednávání evropských fondů se skutečně podílí exekutiva, konkrétně Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, které vystupuje v roli centrálního koordinátora využívání fondů EU v České republice. Pro výkon této funkce byl na Ministerstvu pro místní rozvoj ČR zřízen Národní orgán pro koordinaci (NOK). Pravdou také je, že vláda Petra Nečase, v níž byl přítomen i Radek John, se podílela na vyjednávání evropských dotací pro nadcházející sedmileté období (2014-2020). " Evropská komise zveřejnila dne 6. října 2011 balíček šesti nových nařízení. Vyjednávání jejich definitivní podoby probíhalo déle než dva roky. Jejich finální verze byla schválena 17. prosince 2013. " Doplňujeme však, že v současné době není ještě zcela stanovena definitivní alokace zdrojů z evropských fondů pro toto období.

Na základě výše uvedených informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Radek John hovoří o dokumentu "Cíle v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 pro konkurenceschopné, bezpečné a nízkouhlíkové hospodářství EU", který v lednu předložila Evropská komise. Tento materiál skutečně obsahuje závazek pro členské země dosáhnout podílu energie z obnovitelných zdrojů ve výši nejméně 27 %.

Evropský parlament pak v únoru tohoto roku odhlasoval rezoluci, požadující navýšení této složky na 30 %. Podle serveru Vote Watch Europe skutečně pro návrh hlasovali všichni poslanci ČSSD a lidovecká poslankyně Zuzana Roithová. (Proti byl Jan Březina, který již ovšem není členem KDU-ČSL).

Výrok je hodnocen na základě dohledaných informací o konkrétním případě, který John použil, jako pravdivý.

Plukovník JUDr. Mojmír Pavelka, vedoucí územního odboru Policie ČR ve Znojmě, byl spolu s jeho dvěma podřízenými postaven mimo službu. Byli souzeni pro trestný čin zneužití pravomoci veřejného činitele.

Policisté měli podle obžaloby v roce 2010 zařídit, aby bývalá manželka tehdejšího starosty Znojma Petra Nezvedy kvůli trestným bodům nepřišla o řidičský průkaz.

Okresním soudem ve Zlíně a zlínskou pobočkou Krajského soudu Brno byli zproštěni viny z výše uvedeného skutku.

Soud shledal plukovníka JUDr. Mojmíra Pavelku, nadporučíka Mgr. Petra Pokorného a nadstrážmistra Jiřího Hradeckého, kteří byli takřka před dvěma lety zcela bezdůvodně obviněni a následně postaveni mimo službu, zcela nevinnými, poněvadž skutek, z něhož byli obžalováni, se vůbec nestal. Takové bylo konstatování odvolacího soudu podle portálu Znojemsko.

Návratu policejních šéfů se snažili zabránit řadoví policisté na Znojemsku. Před časem sepsali otevřený dopis, který zaslali krajskému ředitelství policie, uvedl Znojemský deník 10. května 2013.

Kvůli dovolání, které podal nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, věc projednal Nejvyšší soud v Brně.

Jednání Znojemskému deníku Rovnost potvrdil 21. listopadu 2013 mluvčí NS Petr Knötig. „Ano, v této věci se skutečně pro podjatost vyloučil soudce Engelmann a v senátu, kterému bude předsedat jiný soudce, vůbec nezasedne. Doktor Engelmann totiž studoval s jedním z obviněných mužů," uvedl Knötig.

Dovolání podal nejvyšší státní zástupce už dvacátého května tohoto roku. „Podal jej v neprospěch obviněných policistů a navrhuje, aby Nejvyšší soud České republiky v neveřejném zasedání zrušil usnesení Krajského soudu ze dne devatenáctého března tohoto roku a rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 31. 10. 2012 a přikázal věc Okresnímu soudu ve Zlíně, aby ji v potřebném rozsahu znovu projednal a rozhodl, " sdělila již dříve mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství Helena Markusová.

Stejný list uvedl 7. prosince, že " podle agentury ČTK tři znojemští policisté s konečnou platností nebudou potrestáni za údajné zneužití pravomoci. Dovolání nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana v jejich neprospěch totiž Nejvyšší soud ve čtvrtek odmítl. Proti verdiktu tohoto soudu se už nikdo nemůže odvolávat, je tedy definitivní. Pro policisty to znamená jedno: Nikdy nic protizákonného nespáchali a mohou dál pro policii pracovat na svých funkcích."

Podle informací o rozsudku soudu první instance, které na svém webu zveřejnil server iDNES.cz, byl Petr Lessy tímto Obvodním soudem pro Prahu 7 skutečně zproštěn obžaloby, které proti němu byla vedena na základě obvinění z pomluvy. Výrok Radka Johna je tedy hodnocen jako pravdivý.

První stání případu, ve kterém byl Petr Lessy obviněn z protiprávního předání dokumentů novináři deníku Právo a z pomluvy náměstka ředitele zlínské krajské policie Jaroslava Vaňka, se konalo u Obvodního soudu pro Prahu 7. Tento soud Petra Lessyho zprostil obžaloby a shledal, že se pomluvy nedopustil.

Samotný článek zveřejněný v deníku Právo, pak soudce hodnotil výrok po výroku. U nejostřejšího výroku soudce potvrdil, že se jedná o parafrázi citátu, což není citace. U dalších výroků pak došel k závěru, že buď jsou objektivně pravdivé, nebo se Lessy mohl "spravedlivě domnívat", že tomu tak je. Soud dále potvrdil, že kopie anonymu, kterou vlastní Petr Lessy, je odlišná od té, kterou má k dispozici deník Právo.

Bývalý policejní prezident Lessy čelil obvinění z pomluvy a zneužití pravomoci. Dne 16. května 2013 byl u Obvodního soudu pro Prahu 7 zproštěn obžaloby pro nedostatek důkazů, načež se státní zástupce proti tomuto výsledku odvolal.

26. října 2013 pražský městský soud zastavil stíhání bývalého policejního prezidenta s odůvodněním, že předchozí stíhání „bylo nezákonné a nebylo přípustné“.

V lednu 2012 bylo totiž na Lessy zahájeno kárné řízení, které pak tehdejší ministr vnitra Kubice zastavil pro nedostatek důkazů. Městský soud pak zastavil stíhání, neboť:
„Dle názoru odvolacího soudu zcela určitě oběvýše zmíněná rozhodnutí ministra vnitra a zejména rozhodnutí o věcech kázeňského řízení, mají všechny požadované znaky pro rozhodnutí, kterým bylo skončeno předchozí přestupkové, kázeňské či disciplinární řízení ohledně téhož skutku a které brání dvojímu stíhání či potrestání téže osoby.“

Na základě výše zmíněných informací hodnotíme výrok jako pravdivý.

Zmíněný výnos, podle kterého měli kriminalisté informovat své nadřízené o citlivých případech, skutečně platil od roku 2007, tedy v době, kdy byl ministrem Ivan Langer a policejním prezidentem Oldřich Martinů.

Informoval o tom pozdější šéf protikorupční policie Tomáš Martinec, jeho slova potvrdil i bývalý náměstek policejního prezidenta Martinů Jiří Houba.

Tomáš Martinec toto nařízení zrušil bezprostředně po svém nástupu do funkce.

Podle veřejně dostupných informací skutečně tehdejší ministr vnitra Radek John dal v prosinci 2010 podnět GIBS k prošetření jednání tehdejšího policejního prezidenta Oldřicha Martinů. Ten se měl sejít s tehdejším premiérem Petrem Nečasem a poskytnout mu informace ke kauze korupce na Státním fondu životního prostředí, ve které měl premiér Nečas vypovídat jako svědek. Informoval o tom například server ihned.cz nebo lidovky.cz.

Vyšetřování bylo ukončeno v únoru 2011 se závěrem „nezjistili jsme trestnou odpovědnost konkrétní osoby“.

Praní špinavých peněz neboli legalizace výnosů z trestné činnosti je trestný čin, který nemůže existovat sám o sobě. Jeho podstatou je skutečnost, že je vždy spojen s jinou trestnou činností, jejíž zisky je potřeba legalizovat, tedy věrohodným způsobem doložit jejich původ (.pdf - Parlamentní institut).

Neformální rada ministrů jednala o Schengenu a vnitřních záležitostech. Český ministr vnitra Radek John zdůraznil, že nejnebezpečnějším trendem je postupné prorůstání organizovaných zločineckých struktur do legální sféry. Za prioritu považuje zabavování výnosů z trestné činnosti. V této souvislosti vyzval ostatní ministry, aby se zaměřili na včasnou výměnu informací za použití stávajících informačních zdrojů a dále žádal, aby státy byly aktivnější při odhalování nelegálních kont v zahraničí.(zdroj: mvcr)

V prvním pololetí 2013 (.pdf) se Policii České republiky podařilo jako „výnosy z trestné činnosti“ zajistit majetek ve výši cca 6,5 miliardy korun. Jedná se tak o velmi výrazný nárůst oproti předchozím rokům. Za celý loňský rok, který byl rovněž rekordní, Policie České republiky zajistila celkově cca 5,8 miliardy korun. Za první pololetí se tedy policejním orgánům podařilo jako výnosy z trestné činnosti zajistit o více než 11 procent větší objem majetku, než za celý loňský rok.

Oldřich Martinů byl policejním prezidentem v termínu 29. květen 2007 - 31. prosinec 2010.

Rokzajištěné hodnotyzajištěné hodnoty, zůstatekcelková způsobená škodaprocentuální poměr2004-20052863683429846,6200614491049242696,02007736708227823,2200813501338316254,3200913121016260125,0201012831210241035,32011430139042739515,72012583956213213618,21. pol. 2013650962931382047,1(údaje jsou v milionech korun)