Robert Pelikán

Jiří Pospíšil se narodil 24. listopadu 1975. Poprvé byl ministrem spravedlnosti v první vládě Mirka Topolánka, která vládla v období 4.9. 2006−9.1. 2007.

Když se tedy stal poprvé ministrem, bylo mu skutečně 30 let.

Hodnocení výroku bylo změněno z původní hodnoty "nepravda" na základě podkladů zaslaných Robertem Pelikánem.

Podle současné úpravy v zákoně č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, vláda na návrh ministra spravedlnosti jmenuje a odvolává nejvyššího státního zástupce (§ 9). V zákoně nejsou stanoveny podmínky za jakých může k odvolání dojít.

Novelizace zákona je připravována již několik let. Ministr Pospíšil předložil návrh, jehož cílem bylo posílení nezávislosti státních zástupců včetně vymezení důvodů pro odvolání nejvyššího státního zástupce. Zákon ze sněmovny stáhla později ministryně Marie Benešová, která zasedala v Rusnokově vládě.

Během působení Heleny Válkové pak byl návrh výrazně přepracován a konzultován na pracovních skupinách se státními zástupci a dalšími odborníky. Během těchto setkání docházelo k dalším úpravám návrhu. Návrh kritizoval například kvůli tzv. informační povinnosti nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. V prosinci oznámila Helena Válková dohodu na některých kompromisech, například co se týká jmenování předsedů nově zaváděných Speciálních státních zastupitelství. Zároveň dodala: "Jsme ochotni upravit způsob odvolávání nejvyššího státního zástupce - omezit ho jen na případy kárného řízení a zrušit možnost odvolání vládou pro porušení povinností."

I tento (neveřejný, zaslal nám jej Robert Pelikán) návrh ovšem obsahuje v § 18, odst. 3) oproti současné platné úpravě podmínky odvolání, konkrétně pak v případě, kdy nejvyšší státní zástupce:

"a) nevykonává-li funkci nejvyššího státního zástupce po dobu delší než šest měsíců, nebo

b) porušuje-li zákonem stanovené povinnosti nejvyššího státního zástupce."

Toto ustanovení lze brát skutečně jako principiální neodvolatelnost.

Zatím poslední informace o průběhu jednání jsou ze začátku února, z doby před odvoláním ministryně Válkové. Došlo k dalším úpravám, zejména ve věci tzv. protikorupčního speciálu. I po tomto jednání však návrh čelil výtkám. "Největší problém, který jsme viděli a vidíme ho i dnes, je ve způsobu jmenování nejvyššího státního zástupce a možnosti jeho odvolání. Je potřeba pozici nejvyššího státního zástupce posílit více, než je tomu dnes," řekl prezident Unie státních zástupců Zdeněk Matula.

Nyní je podle Roberta Pelikána zákon ve "finální fázi vyjednávání" a bude předložen vládě nejpozději v dubnu.

Robert Pelikán patrně naráží na § 8b a 8c trestního řádu v návaznosti právě na § 180 trestního zákoníku, podle nějž:

(1) Kdo, byť i z nedbalosti, neoprávněně zveřejní, sdělí, zpřístupní, jinak zpracovává nebo si přisvojí osobní údaje, které byly o jiném shromážděné v souvislosti s výkonem veřejné moci, a způsobí tím vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údaje týkají, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.(2) Stejně bude potrestán, kdo, byť i z nedbalosti, poruší státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti tím, že neoprávněně zveřejní, sdělí nebo zpřístupní třetí osobě osobní údaje získané v souvislosti s výkonem svého povolání, zaměstnání nebo funkce, a způsobí tím vážnou újmu na právech nebo oprávněných zájmech osoby, jíž se osobní údaje týkají.

Zejména z odstavce druhého plyne, že novináři a jiné osoby vázané profesní povinností mlčenlivosti budou potrestány odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti, pokud bez souhlasu zdroje uveřejní osobní údaje, které získali v souvislosti s výkonem jejich novinářského povolání. Podmínkou je ovšem způsobení vážné újmy na právech nebo oprávněných zájmech osoby, což může spočívat v narušení rodinných vztahů, poškození v zaměstnání, újmě na pověsti apod. (viz Jelínkův komentář k trestnímu zákoníku a trestnímu řádu s poznámkami a judikaturou).

Vedle toho připadá v úvahu potrestání správního deliktu porušení zákazu zveřejnění osobních údajů dle § 44a a 45a zákona č.101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, za nějž hrozí pokuta až 5 milionů korun.

Pelikán má tedy pravdu, když tvrdí, že v trestním zákoníku je sazba (až tříletá) za uveřejnění osobních údajů uniklých ze spisů.