Stanislav Polčák

Tento výrok je pravdivý, ústava skutečně prezidentovi nestanovuje žádné podmínky.

Prezidentskou milost zakládá Hlava III. Ústavy ČR ve článku 62. písmeno g). Žádné náležitosti nejsou dále uvedeny. Tento institut dále upravuje trestní řád ČR v Hlavě XXIII, kde se zavádí tzv. řízení o udělení milosti. Ani zde ale není uveden žádný požadavek odůvodnění. Určitou úpravu provedl prezident Havel "rozhodnutím prezidenta republiky č. 33 ze dne 1. února 1994 o přenesení pravomoci v řízení o udělení milosti" na ministra spravedlnosti, který měl rozhodovat, jaké žádosti jdou odůvodněné a takové pak se svým doporučením předávat prezidentovi. Blíže se k této praxi lze dočíst na stránkách deníku epravo. Toto rozhodnutí však bylo, rozhodnutím prezidenta Klause ze dne 4. srpna 2003 o zrušení přenesení pravomoci v řízení o udělení milosti, zrušeno, a dále žádosti o milost zpracovává Kancelář prezidenta republiky. Platné normy lze nalézt také na stránkách Hradu.

Francouzká ústava potvrzuje, že francouzský prezident potřebuje k udělení milosti kontrasignaci.

Podle francouzské Ústavy, platné od 8.října 1958, skutečně prezidentskou milost kontrasignuje předseda vlády a ministr spravedlnosti. Je to jedna z oblastí, ve kterých je vyžadována účast dalšího prvku výkonné moci. Přesněji tuto právní úpravu můžeme dohledat v Hlavě II. článku 17, který stanovuje, že prezident rozhoduje o milostech. V článku 19 je pak zmíněna nutnost kontrasignace pro toto rozhodnutí.

Jak výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj, tak i ústavně právní výbor, hlasovaly pro návrh novely o Nejvyšším kontrolním úřadu. Rovněž v souladu s tvrzením Stanislava Polčáka pro návrh novely zvedli ruce i poslanci sociální demokracie.

Zápis z jednání ústavně právního výboru z 1. prosince 2011 poukazuje na projednávání a rovněž odsouhlasení novely zákona o NKÚ. V tomtéž dokumentu je i seznam poslanců hlasujících pro návrh, v němž se objevují hned 3 zástupci ČSSD, a to: Jan Chvojka, Stanislav Křeček, Václav Zemek. Podobný zápis z jednání nabízí i výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj. I jeho členové návrh novely odhlasovali. Na rozdíl od ústavně právního výboru ale není konkretizováno, kteří poslanci hlasovali pro návrh. Nicméně ze 14 hlasujících nikdo nehlasoval proti.

Tvrzení poslance Polčáka odpovídá právní úpravě NKÚ SR.

Čl. 60 Ústavy SR (.pdf) a § 2 příslušného zákona (.pdf) stanovuje působnost Nejvyššího kontrolního úřadu SR poměrně široce. Úřad kontroluje hospodaření právnických osob s majetkovou účastí mj. státu, obcí a vyšších územních celků. Není přitom stanoven žádný minimální rozsah této účasti a jediný podíl tedy postačuje.