Ale to jsou samozřejmě, jak říkám, to je ta hospodářská oblast, protože my jsme samozřejmě dneska v situaci, kdy Brusel určuje hospodářskou politiku Evropské unie a my tedy nemáme šanci, pokud Evropská komise nařídí jakákoliv omezení našeho vývozu, nemáme šanci se bránit.
Výrok hodnotíme jako zavádějící, neboť je nepřesné tvrdit, že Česká republika nemá možnost "bránit" se proti nařízením Evropské rady (případně komise). Pravdou je, že existují společné exportní podmínky (závazné pro ČR), které jsou vymezeny nařízením Evropské rady (podotýkáme, že nikoliv komise, jak uvedl Tomáš Vandas), Nařízení Evropské rady jsou ze své podstaty právně závazné a platí v plném rozsahu v rámci celé EU, nicméně je důležité upozornit na skutečnost, že nařízení je schvalováno nejprve v rámci samotné Rady a následně i v rámci Evropského parlamentu a tomuto procesu je Česká republika v obou případech přítomna a podílí se na něm.
Důvod proč hodnotíme tento výrok jako zavádějící je především tento (výňatek pochází z dokumentu Ministerstva zahraničních věcí " PARLAMENTNÍ KONTROLA AGENDY EUV POSLANECKÉ SNĚMOVNĚ PARLAMENTU ČR. Doc): "V rámci parlamentní kontroly evropské agendy, existuje institut který je obecně označován jako parlamentní výhrada. Jedná se o časový úsek, během kterého probíhá ve Sněmovně projednávání návrhu legislativního nebo jiného aktu výše uvedeným postupem. Pokud tento postup není dokončen, vláda nezaujme konečné stanovisko při svém jednání v Radě. V praxi se na jednání Rady uplatňuje tato námitka projednávání probíhajícího v národním parlamentu právě ve formě parlamentní výhrady učiněné vládou členského státu. Cílem tohoto institutu není blokovat možnost vlády zaujmout konečné stanovisko."EUROPA, informační server EU, potom uvádí k otázce pravomocím Evropské komise v oblasti hospodářské politiky jednotlivých států následující: "Dodržování HSHP (Hlavní směry hospodářských politik) je předmětem dohledu, kterýzajišťuje Komise a Rada. Lisabonská smlouva dále posiluje roli Komise při vykonávání tohoto dohledu. Komise může členským státům udělit přímé napomenutí, pokud usoudí, že nedodržely povinné závazky...Když Komise vydá takové napomenutí, může následně Rada přijmout doporučení proti členskému státu. Lisabonská smlouva zde zavádí dvě upřesnění: dotčený členský stát se napříště nebude smět účastnit hlasování o doporučení, které by mu mohlo být adresováno...."
Jsou to rozdílné politické subjekty, každý měl jiný znak, IČO a podobně...Jsou tam určitě programové odlišnosti
Podle slov Tomáše Vandase jsou rozpuštěná Dělnická strana a nynější Dělnická strana sociální spravedlnosti rozdílné politické subjekty. Obě strany skutečně odlišuje různý znak (viz znak DS a znak DSSS), stejně tak rozdílné IČO (IČO DS a IČO DSSS). Nicméně sami představitelé na oficiálních stránkách DS uvádějí toto: „20. února 2010 oznámili představitelé DS svou volební kandidaturu a pokračování v politice pod hlavičkou Dělnické strany sociální spravedlnosti“. Nové logo DSSS je komentováno na oficiálních stránkách vyjádřením Tomáše Vandase před Nejvyšším správním soudem: „značku nám vzít můžete, ale naše myšlenky nikoliv“.
Při bližším porovnání programového prohlášení obou stran (DS zde a DSSS zde) vidíme jasně patrné společné prvky, přičemž některé programové body jsou přímo totožné slovo od slova. Prvním společným bodem je požadavek vystoupení z NATO a také z EU, jež je v případě DSSS mírněn konáním referenda o vystoupení v případě federalizace Unie. Shodné jsou pak požadavky na zavedení přímé volby prezidenta, tzv. imperativního mandátu (tj. mandát, který náleží straně nikoliv poslanci a ta ho může mandátu kdykoliv zbavit), požadavek na zrušení senátu a dále např. znovuobnovení trestu smrti, absolutní zákaz všech drog, či návrh na omezení přílivu cizího kapitálu. V programech nechybí ani společný požadavek na potravinovou soběstačnost, jistou formu kolektivního vlastnictví či posílení opatření proti imigrantům. Nicméně DS ve svých prohlášeních šla dále, neboť například chtěla úplné zrušení dotací pro politické strany, homosexualitu označuje za pohlavní deviaci a silněji akcentuje nacionalistický osten. DSSS naproti tomu přidává do programu i jistý enviromentální apel.
Dle výše zmíněných faktů je jasně zřejmé, že programy obou stran jsou z velké části totožné a ve zbytku jsou si velmi podobné. Určité odlišnosti se v nich však skutečně nachází avšak pouze v malých detailech. Navíc DSSS přímo navazuje na zrušenou DS i personálně a podle samotného předsedy i "myšlenkově. Vandas má pravdu v tom, že oba subjekty formálně a právně jsou odlišné. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako zavádějící.
