Václav Klaus

Obsah mediálních vyjádření obou politiků odpovídá slovům Václava Klause.

Václav Klaus se vší pravděpodobností odkazuje ke glose senátora Kubery, kterou v pátek 24. května uveřejnil na webu Pravý břeh. Mj. například uvedl: "Takhle nepředjednaná akce s rysy pučismu má za cíl rozbít zastupitelský klub ODS a oslabit nás ve voličské baště. Je to absolutně nehodné vládní koaliční strany."

Své úvahy Kubera ještě rozvedl o pět dní později na stejném portálu, kdy se nechal slyšet, že "bývá zvykem, že nějaký stát vyhostí například tři diplomaty a dotyčná země na to reaguje vyhazovem stejného počtu zaměstnanců ambasády. Proč by premiér Nečas TOP 09 nemohl vyhodit z vlády třeba ministry Hegera, Kalouska, nebo tu družinářku Hanákovou." O slovní přestřelce informovala i některá média, např. Novinky.

Co se týče Klausem zmiňovaného výroku ministra Schwarzenberga, ten v rozhovoru pro deník Právo z 25. května (jeho přepis naleznete zde) na otázku redaktora, zda se kvůli situaci na pražském magistrátu necítí jako zrádce, uvedl: "To jsou kecy. Máme necelý rok k příštím volbám a začíná předvolební boj. Pan premiér je poněkud nervózní, což v jeho situaci chápu." Na adresu premiéra pak ještě dodal: "Když je někdo podělaný, tak já mu nemohu pomoci. S tím se musí vypořádat sám."

Po volbách v roce 2010 byla opravdu uzavřena koalice ODS a ČSSD, takže vítězná TOP 09 skončila v opozici, viz zprávy z tisku. Tento krok však vyvolal vlnu nevole, následovaly protesty občanů a pro zajímavost přikládáme vyjádření politiků k této koalici. Primátorem byl zvolen Bohuslav Svoboda.

Tato koalice trvala do roku 2011, kdy byla nahrazena koalicí ODS-TOP 09. Primátorem i nadále zůstal Bohuslav Svoboda.

V roce 2013 však došlo k výraznému rozporu mezi ODS a TOP 09, tudíž TOP 09 vypověděla koaliční smlouvu. Ohledně pravděpodobnosti vlády TOP 09-ČSSD odmítáme spekulovat, nicméně dle zpráv z tisku je patrné, že TOP 09 jedná opravdu především s ČSSD, avšak jedná dále i s ODS.

Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý, jelikož dle veřejně dostupných informací a prohlášení zainteresovaných politiků se jeví menšinová TOP 09 s podporou ČSSD jako nejpravděpodobnější scénář.

Skutečně se nám nepodařilo dohledat, že by Václav Klaus na veřejnosti označil Petra Nečase jako slabého politika. Vládu jako takovou však označoval za slabou opakovaně, například již v prosinci 2011, nebo po skončení svého mandátu při přednášce na VŠE, kde vládu označil jako bezzubou a rozpačitou, vládní koalici jako slabou a křehkou.

Petra Nečase však jako slabého lídra označil například prezidentův poradce Jiří Payne.

Výrok hodnotíme na základě dat z webu Eurostat jako pravdivý.

2009

20102011

2012

2013

% HDP

-4.5

2.5

1.9

-1.3

-0.4

Tabulka uvádí procentní změnu růstu HDP vůči procházejícímu roku. Největším propadem z hlediska tohoto ukazatele prošla česká ekonomika v roce 2009,

následně ekonomika mírně rostla. Rok 2012 přinesl pokles ve výši 1,3 %. Data pro rok 2013 jsou zatím odhadem.

Přikládáme interaktivní graf z webu Idnes, který mapuje růst HDP po kvartálech.

Z kontextu diskuze vyplývá, že Václav Klaus hovoří o období vlády Petra Nečase, která sestavovala rozpočet v posledních třech letech. Podle údajů ze zákonů o státním rozpočtu České republiky činil deficit v roce 2011 135 miliard, v roce 2012 105 miliard (započítán však není jednorázový výdaj 59 miliard na církevní restituce) a pro rok 2013 100 miliard korun.

Deficit roku 2012 (v souvislosti s církevními restitucemi) popisuje ministr Kalousek pro Novinky.cz následovně:

"Česká vláda v roce 2012 skutečně cílí na deficit ve výši 3,5 procenta. Přestože víme, že v letošním roce nám nebude proplaceno11-12 miliard evropských peněz, cíl dodržíme. Konečné číslo bude ale ovlivněno evropskou účetní metodikou ESA 95, která se dá vysvětlit tak, že když stát uzavře nějaký závazek, přijme zákon, tak suma, kterou obsahuje, pokud je konečná, je z účetního hlediska vnímána jako jednorázová operace.

Promítne se i jednorázově do bilance státního rozpočtu v roce, kdy zákon byl přijat. Tak se do letošního rozpočtu promítnou církevní restituce, byť fakticky v tomto roce nezaplatíme ani korunu. Faktické platby začnou v roce 2013 a potrvají třicet let. Protože suma 59 miliard představuje z účetního hlediska 1,5 procenta HDP, tak oficiální údaj o deficitu bude 5 procent. Ale zdůrazňuji, přitom se nevyplatí ani koruna."

Výrok bývalého prezidenta Václava Klause hodnotíme jako pravdivý.

K žádnému sporu o pravomoci mezi stávajícím a nově zvoleným prezidentem ani dojít nemohlo, neboť podle Ústavy ČR (Hlava třetí, Čl. 55): "Prezident republiky se ujímá úřadu složením slibu. Volební období prezidenta republiky trvá pět let a začíná dnem složení slibu."

To znamená, že v období mezi konečným sečtením hlasů a složení slibu (v tomto případě mezi 26. lednem a 8. březnem 2013) zvolený prezident nedisponuje žádnými výkonnými pravomocemi, které stále náleží stávajícímu prezidentovi, dokud nevyprší jeho volební období.

Jedinou a spíše ústavněprávní perličkou je otázka, co s "hluchým" místem prezidentského mandátu. Václavu Klausovi mandát vyprší 7. března 2013 o půlnoci, Miloš Zeman však svůj slib složí až dopoledne 8. března 2013. Několik hodin tak bude Česká republika bez hlavy státu, což by se však pochopitelně nemělo nijak projevit na výkonu moci ve státě.

Ústava ČR pamatuje i na situaci, kdy by republika byla bez hlavy státu celé měsíce, ba i roky (viz Čl. 66).

Ústava ČR ve svém čl. 65 jasně stanovuje, že "prezident republiky může být stíhán pro velezradu, a to před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu." Pro úplnost dodáváme, že s účinností od 8. března se toto ústavní ustanovení mění (.pdf), Senát bude nově potřebovat k podání ústavní žaloby souhlas Poslanecké sněmovny.

Politický rozměr výroku o "smysluplnosti" takového práva podle zásad naší metodologie nehodnotíme, zbytek výroku označujeme jako pravdivý.

V říjnu roku 2012 uvedl Václav Klaus v rozhovoru pro Lidové noviny: "Samozřejmě si uvědomuji, že v momentě, kdy se Zeman stane prezidentem, bude dělat hromadu věcí, ze kterých mi budou vstávat vlasy hrůzou na hlavě."

Nepodařilo se nám ovšem najít rozhovor nebo prohlášení, kde by se vyjádřil Václav Klaus o Miloši Zemanovi jako o "menším zlu", nicméně z kontextu zmíněného rozhovoru to logicky vyplývá.

První exekutivní funkcí Václava Klause byl post ministra financí, který vykonával od prosince 1989 do července 1992. V říjnu roku 1991 byl jmenován navíc místopředsedou vlády ČSFR. Po volbách v roce 1992 se ujal role předsedy vlády a svou pozici obhájil i po volbách v roce 1996. Demisi na post ministerského předsedy podal v listopadu 1997 a z funkce odstoupil k 2. lednu roku 1998. Poté již žádnou exekutivní funkci s aktivním vlivem na chod státu nezastával.

Z výše uvedeného vyplývá, že Václav Klaus stojí mimo exekutivu 15 let a 2 měsíce. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.

V letech 1998 - 2002 byl předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. V únoru roku 2003 byl zvolen prezidentem ČR. Podrobný životopis Václava Klause je k dispozici na jeho webových stránkách.

Ústava ČR v čl. 50 umožňuje prezidentovi vrátit zákon, který je mu předložen podpisu, zpátky Parlamentu. Pokud prezident zákon vrátí, je třeba aby byl znovu schválen Poslaneckou sněmovnou.

Souhrn projednávání zákona o církevních restitucích pak ukazuje, že prezident sice zákon nepodepsal, ale zároveň jej nevrátil sněmovně. Ve svém stanovisku (.pdf) se Klaus "distancuje se od zpracování tohoto zákona" mj pro "reálná potenciální rizika závažného prolomení naší dosavadní restituční legislativy". Protože však zákon nevrátil, sněmovna jej nemusela znovu projednávat a dva týdny po vyjádření prezidenta došlo k vyhlášení ve Sbírce zákonů.