Vít Bárta

Útvar odhalování korupce a finanční kriminality SKPV čelil výrazné fluktuaci na všech pozicích.

Server ekonom.ihned.cz uvádí, že ještě za bývalého ředitele útvaru Tomáše Martince odešlo v roce 2012 šest detektivů. Ti byli buď převeleni na jiné pracoviště nebo odešli do civilu. Tehdejší ředitel spojoval jejich odchod se snižováním stavů.

Podle České televize z útvaru korupce odešli letos další tři vyšetřovatelé. Jejich odchod je tento rok podle nového ředitele útvaru Milana Komárka spojen s celkovou restrukturalizací protikorupční policie. O odchodu prý uvažují i další detektivové.Kromě vyšetřovatelů došlo v letošním roce k personálním změnám i na pozici ředitele či jeho náměstků.

Stejné informace poskytují ještě např. novinky.cz či zprávy.ihned.cz.

Podle dostupných informací můžeme tvrdit, že ke změnám mezi vyšetřovateli došlo, ale zda se v roce 2013 jednalo o deset policistů z celkového počtu dvaceti, se nám nepodařilo ani potvrdit ani vyvrátit.

Grémium a poslanecký klub VV po jednání 3. dubna loňského roku vyzvalo své tehdejší ministry, aby k 1. květnu téhož roku podali demisi do rukou premiéra Nečase. O důvodech tohoto kroku referuje kupříkladu server lidovky.cz.

Toho času ministr dopravy za VV Dobeš ovšem 4. dubna, tedy den poté prohlásil mimo jiné následující :

"Demise tří ministrů vlády je rozhodně prohloubením krize. Prohlubovat krizi v chaos nehodlám. Proto jsem se rozhodl, že dnes, ani v dnech následujících, nepodám demisi na člena vlády České republiky,".

Jeho bývalý spolustraník, tehdejší místropředseda VV Jarolím na to konto prohlásil, že se ministr Dobeš postavil proti výsledku jednání grémia strany.

"Pan Dobeš včera jednoznačně řekl, že bude respektovat rozhodnutí grémia a poslaneckého klubu," uvedl Jarolím pro Českou televizi.

Jakou pozici zastával Josef Dobeš na uzavřeném jednání grémia VV ověřit nelze. Stejně tak nelze ověřit pravdivost tvrzení Víta Bárty ohledně schůzek s Karolínou Peake a Janou Nagyovou.

Z těchto důvodů hodnotíme výrok Víta Bárty jako neověřitelný.

Poslanec Bárta odkazuje na kauzu týkající se uvolnění části státních rezerv obilí jako pomoc zemědělcům zasaženým sezónním suchem. Vzhledem k tomu, že státní orgány neposkytují veřejnou databázi podaných trestních oznámení (postup při nakládání s trestním oznámením viz zde), lze se v případě tohoto výroku spoléhat pouze na zdroje třetích stran, například na vyjádření v médiích.

Žádné zdroje, které by alespoň nepřímo výrok potvrzovaly, nebyly v průběhu ověřování nalezeny. Tiskovou zprávu v tomto smyslu doposud nepublikoval ani Vít Bárta, ani politická strana Věciveřejné. Výrok je proto neověřitelný.

Během koaličního jednání o výši daní v listopadu 2011 se VV postavili proti vyšší daní z příjmu než byla jednotná 17,5 % (která měla platit od ledna 2013).

Šlo o spor s koaliční ODS, která chtěla jednotou sazbu zvyšovat až do výše 20%. "Dlouhodobě říkáme, že by bylo lepší mít jednu sazbu DPH ne ve výši 17,5 procenta, ale 19 nebo 20 procent. To by bylo pro rozpočet a stabilitu důchodového systému mnohem lepší,"uvedl tehdy předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura.

Ministr financí Miroslav Kalousek se tehdy vyjádřil takto: "Vždy jsem si přál jednotnou 19procentní daň s nižší sazbou na noviny, knihy a léky. Co vím, stejný názor má i premiér Nečas. Věci veřejné si vyvzdorovaly jiný výsledek. Pokud by svůj postoj chtěly kdykoliv přehodnotit, samozřejmě se rád vrátím ke své původní myšlence."

Možnost zvýšení jednotné daně až na 20% byla pouze argumentem v koaliční diskuzi, který byl použit proti možnosti vyššího zdanění "bohatých". Nešlo tedy o jasně prosazovaný koncept. Nelze ovšem doložit roli Václava Klause v "nabourání" konceptu, ani případnou "spolupráci" s VV. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož pekárenské firmy Penam, a.s. ani Penam Slovakia, a.s., které jsou součástí společnosti Agrofert, nejsou činné na německém trhu a není tedy jasné, ceny kterých produktů by měly být porovnávány.

Společnost Agrofert se totiž teprve chystá zakoupit německý řetězec pekáren Lieken, a proto není zatím možné srovnávat ceny produktů této společnosti a Penamu.

Výrok Víta Bárty hodnotíme jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo dohledat relevantní informace ani ve výročních zprávách skupiny Agrofert Holding, a.s., ani na webových stránkách Ministerstva zemědělství.

Jak je uvedeno na webu Víta Bárty a v článcích na serverech iHNED.cz a Lidovky.cz, slíbil, že věnuje na dobročinné účely svůj poslanecký plat, na který ovšem po přijetí ministerského křesla nemá nárok. V této otázce bylo prohlášeno, že částku odpovídající poslaneckému platu a poslaneckým náhradám bude na dobročinné účely věnovat nadále. Je však nutné podotknout, že ministerský plat s náhradami (112 512 17 100), který Bártovi náležel v době jeho činnosti na Ministerstvu dopravy ČR (červenec 2010 - duben 2011), je vyšší než plat poslance s náhradami (58 944 43 300 Kč).

Kam směřovaly přebývající peníze se nepovedlo dohledat. Výrok proto hodnotíme jako neověřitelný.

Vít Bárta se dle svých slov (viz přepis diskuse) ve svém výroku opírá o informace společnosti Incoma GfK. Jedná se o soukromou společnost. Přístup k analýzám je zpoplatněn, a proto nejsou bohužel uvedená data veřejně dostupná.

Ani na stránkách samotného Plzeňského Prazdroje, a.s. nelze bohužel tato data dohledat.

Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.

U tohoto výroku Víta Bárty je třeba rozlišovat jednotlivé funkce, o kterých tvrdí, že na ně rezignoval nebo že se s nimi rozloučil. Výrok je označen jako neověřitelný, protože navzdory tomu, že média převzala informaci o pozastavení Bártova členství ve VV, podle stranických stanov není toto možné. Na funkci předsedy poslaneckého klubu však Bárta skutečně rezignoval, čímž přišel o některé stranické funkce (viz níže).

A) Hlavní vyjednavač a předseda poslaneckého klubu:

Zmínku o reziganci na funkci hlavního vyjednavače nebylo možné dohledat, protože tato funkce není dle stranických stanov oficiální, nicméně Bárta do ní byl jmenován po loňské rezignaci na funkci ministra dopravy na přání předsedy strany Johna. O rezignaci na post předsedy poslaneckého klubu Bárta média informoval. Nový předseda klubu nebyl dosud zvolen.

B) Pozastavení členství ve straně:

Dle čl. 3.7 Stanov strany Věci veřejné: " I. Krajská rada může členovi z důvodů uvedených v článku 3.6.II pozastavit členství a navrhnout grémiu, aby rozhodlo o vyloučení člena ze Strany." Ve Stanovách není o pozastavení členstvím rozhodnutím člena žádná zmínka.

C) Rozloučení se s grémiem a výkonnou radou:

Co se týče rozloučení se Víta Bárty s těmito dvěma orgány strany, je třeba poznamenat, že v médiích dochází k častému zaměňování těchto pojmů (grémium v sobě obsahuje výkonnou radu a zástupce regionů), a je třeba mít se na pozoru mezi pojmy rozloučení se a rezignace.

Stanovy strany říkají ve čl. 3.7 " Po dobu pozastavení členství je členovi pozastaven výkon všech stranických funkcí a členských práv. " V případě, že by Vítu Bártovi bylo pozastaveno členství (což bylo v předchozím odstavci částečně zpochybněno), byl by mu pozastaven i výkon člena výkonné rady a grémia. O tyto funkce však přišel svou rezignací na post předsedy poslaneckého klubu, neboť právě z tohoto titulu byl členem obou orgánů (viz složení výkonné rady a grémia).

Vít Bárta se skutečně osobně rozloučil s výkonnou radou v pátek 13. dubna, o stranické funkce ale de facto přišel svou rezigancí na post předsedy poslaneckého klubu, nikoliv svým rozhodnutím o pozastavení členství.

Výrok poslance Bárty jsme označili za neověřitelný. Po prostudování jednání poslanecké sněmovny lze sice prohlásit, že členové poslaneckého klubu VV opravdu žádnou legislativní iniciativu směřující k navýšení platů politiků nepředložili, jednání poslaneckých klubů však nejsou veřejná, tudíž část Bártova výroku o tom, že v klubu Věcí veřejných neprobíhala vůbec žádná debata o zvýšení platů, nelze jednoznačně ověřit. Mediální výstupy členů VV jsou navíc v tomto ohledu rozporuplné, některé částečně vyvracejí Bártovo tvrzení.

V Koaliční smlouvě ODS, TOP 09 a Věcí veřejných (.pdf) se píše na straně 4 o snížení platů ústavních činitelů o 5%. Politici si na konci roku 2010 na základě vládního návrhu opravdu o tuto hodnotu své platy snížili.

V květnu roku 2011 se objevila v médiích zpráva, že část poslanců uvažuje o opětovném zvýšení platů. Nejčastěji se spekulovalo o tzv. přílepku k zákonu o platech státních zástupců. Zde se objevuje částečný rozpor s tvrzením Víta Bárty, který v daném výroku uvádí, že na klubu Věcí veřejných neprobíhala k této otázce žádná debata. Poslankyně Věcí veřejných Lenka Andrýsková řekla následující. "V poslaneckém klubu jsme mluvili o tom, že registrujeme snahu některých poslanců připravit pozměňovací návrh, který by řešil platy zákonodárců. Nicméně žádný konkrétní návrh zatím na stole neleží." Poslanec VV Petr Skokan poté uvedl, že "někteří kolegové říkají, že nemají ani na to, aby dojížděli do Prahy". Z toho lze tedy usuzovat, že určitá debata na poslaneckém klubu probíhala.

Spekulace nakonec ukončila tehdejší 1. místopředsedkyně strany Karolína Peake, která v mediích ohledně potenciální legislativní iniciativy Věcí veřejných směřující k opětovnému zvýšení platů politiků uvedla, že "nic takového jsem nezaregistrovala. Rozhodně z naší strany nic takového nevyjde." Podobně se vyjádřil další člen VV Michal Babák.