Lídři členských států Evropské unie (včetně českého premiéra Andreje Babiše) se v prosinci 2020 shodli na omezení emisí oxidu uhličitého nejméně o 55 % oproti hodnotám z roku 1990. Do roku 2050 by pak země EU měly dosáhnout úplné klimatické neutrality.
Poslanec Kaňkovský má zřejmě na mysli Zelenou dohodu pro Evropu, ve které se Evropská unie zavázala dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050.
Tzv. Green Deal neboli Zelenou dohodu pro Evropu představila Evropská komise v prosinci 2019 jako plán, jehož úkolem je připravit EU na udržitelné hospodaření a snížení emisí skleníkových plynů. Jedná se o balíček navrhovaných či prozatím jen připravovaných opatření, která mají „podpořit účinné využívání zdrojů prostřednictvím přechodu na čisté oběhové hospodářství, zabránit ztrátě biologické rozmanitosti a snížit znečištění.“
Plánem se následně zabývala Evropská rada. Na jejím tehdejším jednání zástupci všech států EU, kromě Polska, vyjádřili podporu plánu na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, který je součástí Zelené dohody. Připomeňme, že jednání Evropské rady se účastnil i premiér Babiš, a byl tak jedním z těch, kteří tento závazek podpořili.
Co se týče cílů Zelené dohody ohledně emisí, Evropská komise navrhla (.pdf, str. 4) snížit do roku 2030 produkci veškerých skleníkových plynů (včetně oxidu uhličitého) o 55 % oproti hodnotám z roku 1990. Do roku 2050 by pak mělo dojít k dosažení klimatické neutrality, tedy stavu, kdy „stát či firma odstraňuje z atmosféry stejné množství skleníkových plynů, jako do ovzduší vypouští.“
Tento plán byl v prosinci 2020 schválen Evropskou radou, ta schválila také jeho zakomponování do Evropského právního rámce pro klima (European Climate Law), který navrhla urychleně schválit (.pdf, str. 5). Doplňme, že v Evropské radě zastupuje Českou republiku její premiér – momentálně tedy Andrej Babiš, který se tohoto jednání účastnil. Zástupci všech členských států (s výjimkou Bulharska) schválili evropský rámec pro klima v červnu 2021. Rámec poté vstoupil v platnost v červenci 2021.
