Vladimír Dlouhý

O oživení ekonomiky v eurozóně od druhé poloviny roku 2013 hovoří např. prognóza (a.j.) společnosti Ernst a Young. Stejný vývoj jak v eurozóně, tak v EU předpovídá také Evropská komise (a.j.) a Evropská centrální banka. (.pdf; str. 2) Bohužel se nám nepodařilo dohledat analýzu české provenience. I přesto hodnotíme výrok Vladimíra Dlouhého jako pravdivý.

Výrok Vladimíra Dlouhého hodnotíme jako pravdivý, neboť údaje o čtvrtletním vývoji HDP jsou uvedeny přesně.

Vladimír Dlouhý používá data vydaná Eurostatem dne 15. května 2013 v publikaci ' Flash estimate for the first quarter of 2013 ' (.pdf). Statistika čtvrtletního vývoje je k dizpozici na straně 2. Pro úplnost dodáváme data zmiňovaných zemí v tabulce níže.

Q4 2012Q1 2013Španělsko-0,8 %-0,5 %Itálie-0,9 %-0,5 %Francie-0,2 %-0,2 %Německo-0,7%0,1%

Zpráva Spolkového statistického úřadu (Statistisches Bundesamt) k vývoji hospodářství pro první čtvrtletí 2013 je k dispozici v němčině a v angličtině. Píše se v ní, že pomalý růst v prvním kvartále je mimo jiné způsoben extrémně chladnou zimou, ale také o vlivu Velikonoc či přestupného roku (jiný počet pracovních dní při meziročním srovnání vůči prvnímu čtvrtletí 2012).

Jelikož v první polovině roku 2012 publikoval Vladimír Dlouhý alespoň jeden článek, ve kterém se vyjadřoval proti příliš rychlému snižování rozpočtového schodku ČR, hodnotíme tento výrok jako pravdivý.

Vzhledem k tomu, že zápisy ze zasedání Národní ekonomické rady vlády (NERV) nejsou veřejně dostupné, spoléháme při hodnocení tohoto výroku na vyjádření Vladimíra Dlouhého v médiích. V článku ze dne 13. 4. 2012 se Vladimír Dlouhý vyjádřil v reakci na dotaz "Neškrtá vláda v investicích příliš tvrdě a nepodvazuje tím hospodářský růst?" následovně: "Domnívám se, že tak rychle snižovat deficit nemusíme a že při výsledku roku 2011 nám pomalejší tempo ani nezhorší pozici ČR, ani nezvýší v krátké době úroková rozpětí." (Vláda.cz, střední část článku)

V rozhovoru ze dne 2. 5. 2012 s Václavem Moravcem pro Rádio Impuls prohlásil Vladimír Dlouhý velmi obdobně: " Jedna věc jsou ty škrty, kde jsem přesvědčen, že bychom si mohli jako země dovolit náš dluh snižovat pomaleji, i ty deficity." (Vláda.cz, první třetina rozhovoru)

Data o vývoji HDP v eurozóně a České republice potvrzují slova Vladimíra Dlouhého o tom, že naše ekonomiky zatím kopíruje dynamiku v eurozóně.

3Q10 4Q10 1Q11 2Q11 3Q11 4Q11 1Q12 2Q12 3Q12

EMU 2,1% 1,9% 2,6% 1,7% 1,3% 0,2% 0,3% -0,8% -0,8%

ČR 3,0% 3,3% 3,1% 2,1% 1,4% 0,6% -0,2% -1,6% -1,6%

Přikládáme také odkaz na grafické znázornění porovnání vývoje HDP v ČR a Eurozóně.

Na stránkách Ministerstva financí ČR jsou k dispozici jednotlivá měsíční plnění státního rozpočtu za různé roky. Pro potřeby ověřování používáme roky 2010, 2011, 2012 a 2013. Pro přehlednost jsou tyto data zde zpracovány do grafu (částky jsou v mld. Kč).

Jak je vidět z grafu i z výše uvedených jednotlivých částek, měsíční plnění státního rozpočtu mají tendenci zůstávat vyšší čím dál tím déle, tudíž dosahují nižších deficitů. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý

Německý profesor ekonomie Christian von Weizsäcker (Nj.) ve svém článku (17. odstavec, Nj.) z 10. května letošního roku zveřejněném na webovém portálu deníku Frankfurter Allgemeine Zeitung mimo jiné uvádí :

"Ve všech zemích eurozóny jsou v podmínkách prosperity soukromé úspory podstatně vyšší, než trvale očekávané soukromé investice." Z kontextu diskuze vyplývá, že Vladimír Dlouhý hovoří o ekonomické situaci v Evropě. Jeho výrok (respektive volnou citaci) tedy hodnotíme jako pravdivý.

Co se mezinárodního srovnání míry nezaměstnanosti (posuzujeme postavení ČR v rámci zemí Evropské unie) týče, data Eurostatu (str. 1, .pdf, Aj.) ČR k lednu letošního rok přisuzují 7. místo s mírou nezaměstnanosti 7.0 %.

Tatáž studie uvádí pro 27 členských států Evropské unie míru nezaměstnanosti v průměru 10.8 %. Pro země eurozóny potom hodnotu 11.9 %.

Podíváme-li se podrobněji na strukturu nezaměstnanosti v České republice, jsou patrné relativně velké regionální rozdíly. Dle dat Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) k 31. prosinci loňského roku byla nejvyšší procentuální míra nezaměstnanosti v Ústeckém kraji (14 %). Nejlépe je na tom Praha s průměrem 4.5 %.

Pro úplnost přikládáme mapu (.pdf) nezaměstnanosti MPSV porovnávající jednotlivé okresy (s daty platnými k 31. prosinci 2011) a data (.pdf, tab1) Českého statistického úřadu, které mapují regionální nezaměstnanost v letech 2006 - 2010.

Na základě výše uvedených skutečností hodnotíme výrok Vladimíra Dlouhého jako pravdivý.

Ministerstvo vnitra skutečně vyřazovalo i podpisy reálně existujících občanů. V rozhodnutí (.pdf) o odmítnutí kandidatury Vladimíra Dlouhého Ministerstvem vnitra se uvádí, že “v případě, že na podpisovém archu petice chybí některý z požadovaných údajů nebo je uveden neúplně, do celkového počtu se nezapočítá. Takto nebylo možné v souladu s citovaným ustanovením započítat celkem 870 občanů.” Podrobný výčet v daném dokumentu pak uvádí konkrétní důvody pro vyškrtnutí daného podpisu, často se objevuje jako důvod chybějící adresa či podpis. Václav Henych pak také na tiskové konferenci uvedl, že v řadě případů byli nalezeni lidé, kteří měli své udaje vyplněny vzorně, ale např. ulice, ve které bydleli, vůbec neexistovala. Na základě tohoto lze předpokládat, že řada signatářů skutečně existovala a byli vyřazeni pouze na základě uvedení nesprávných či neúplných údajů. Hodnotíme proto výrok jako pravdivý.

Ministerstvo vnitra ve zprávě týkající se konkrétně Vladimíra Dlouhého uvádí konkrétní způsob, kterým označovalo jednotlivé archy. Konkrétně ve zprávě stojí: “Přijaté podpisové archy byly na místě polepeny štítkem s čárovým kódem kandidáta na funkci prezidenta republiky a sekvenčně rostoucím pořadovým číslem štítku. Ministerstvu vnitra bylo předáno celkem 6678 podpisových archů, které byly protokolárně předány skenovacímu pracovišti na Ministerstvu vnitra k pořízení digitálních obrazů petičních archů.”