Vladimír Stehlík

Výrok hodnotíme jako neověřitelný na základě nedostatku dostupných informací.

Jediné informace ke svačinám za korunu jsme našli v článku MF DNES z 1.6.2004 (Vladimír Stehlík: Poldi a svačiny za korunu) v jehož úvodu je následující: "Kladno, Rožmitál pod Třemšínem - Svačiny za korunu, velkolepé plány s Poldovkou i s památníkem v Lidicích, odkoupené vozy bývalých vládních činitelů včetně Tatry 613, mohutné mítinky na nádvoří Poldi, kde se zpívalo Kladno, ty černé Kladno a kde nebylo o emoce a silná slova nouze. Pokoušel se i kandidovat do Senátu, ale neuspěl.
Tak dnes nejčastěji vzpomínají v Kladně na Vladimíra Stehlíka bývalí pracovníci tamních hutí."

Strana Aktiv nezávislých občanů byla dle údajů Ministerstva vnitra registrována dne 4.1.2001.

Počet členů strany, jak v období jejího založení, tak v dnešních dnech se nám bohužel nepodařilo zjistit. Kontaktovali jsme však samotnou sledovanou stranu a nyní čekáme na odpověď. Výrok tedy prozatím označujeme jako neověřitelný.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jednalo se však o odmítnutí amnestie přímo Vladimírem Stehlíkem, nikoliv stranou jako takovou.

Vladimír Stehlík již v lednu prohlásil, že pokud se amnestie prezidenta Václava Klause bude vztahovat i na jeho případ, amnestii odmítne. Zopakoval to i v březnu poté, co obdržel oficiální rozhodnutí státního zastupitelství o tom, že se na něj skutečně amnestie vztahuje.

Jak říká například odborník na trestní právo Libor Vávra, po odmítnutí amnestie sice může pokračovat soudní řízení, ale člověk, na kterého se vztahuje amnestie už nemůže být odsouzen. Soud končí vyslovením viny či neviny.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, protože k počtu lidí, kteří přišli o práci, jsme našli pouze vyjádření samotného Vladimíra Stehlíka.

V jeho dopise Václavu Klausovi píše: " O zaměstnání přišlo tehdy zbytečně nejméně 6 000 osob a došlo k dlouhodobému poškození mnoha kladenských rodin,..."

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož kromě vyjádření samotného Vladimíra Stehlíka se nám nepodařilo najít další zdroj, který by tato slova potvrdil.

Vyjádření Vladimíra Stehlíka jsme našli v jeho dopise Václavu Klausovi: " O zaměstnání přišlo tehdy zbytečně nejméně 6 000 osob a došlo k dlouhodobému poškození mnoha kladenských rodin, a to i na příbramsku, zaměstnanců Bohemia Art. ... Do dnešního dne nebyly mnoha zaměstnancům doplaceny mzdy a na Kladně nebylo nikomu vyplaceno odstupné ve výši 4 násobku mzdy. ... Z náhrady škody ve výši 1.406.720.157 Kč ( jedná se 69% podíl mé osoby na společnosti Bohemia Art, nikoliv mojí rodiny ) bych rád vyplatil všem bývalým zaměstnancům přibližně 400 miliónů Kč za odstupné ve výši 4 násobného platu a navrhl současnému vlastníkovi Poldi Hütte odkoupení společnosti."

Výrok hodnotíme na základně dostupných informací jako nepravdivý.

Dle německého insolvenčního řádu se nabízí v případě úpadku právnické osoby víceméně dvě hlavní možnosti, jak se s nastalou situací vyrovnat a těmi jsou zákonná likvidace a reorganizace. Obě možnosti jsou přitom realizovány v rámci insolvenčního řízení. Možnost reorganizace podniku v rámci insolvenčního řízení je v německém insolvenčním řádu zavedena od roku 1991.

Dle §22 odst. 1 německého insolvenčního řádu (odkaz v německém jazyce, .pdf) se předpokládá, že činnost podniku bude pokračovat. V rámci insolvenčního řízení pak může podnik přistoupit k reorganizaci. Zároveň podnik, u kterého bylo zahájeno insolvenční řízení a pokračuje v činnosti je zvýhodněn tím, že mzdu zaměstnancům, včetně vedlejších mzdových nákladů, vyplácí po dobu třech měsíců úřad práce na základě §183 SGB (třetí kniha Sociálního zákona podporující pracovní místa, odkaz v německém jazyce) . Tato finační podpora v úpadku je však vyplácena zpětně a pouze pokud je podnik schopen ji předfinancovat a existuje-li pozitivní prognóza pokračování činnosti podniku.

Úpadek v ČR je upraven Insolvenčním zákonem neboli zákonem č. 182/2006 Sb. o úpadku a způsobech jeho řešení. Způsoby řešení úpadku dlužníka v insolvenčním řízení jsou pak dle §4 následující:

a. konkurs b. reorganizace c. oddlužení d. zvláštní způsoby, které tento zákon stanoví pro určité subjekty nebo pro určité druhy případů

Dle Insolvenčního zákona je také možné, aby insolvenční správce dle §41 uzavíral smlouvy o úvěry a smlouvy obdobné, jakož i smlouvy na dodávku energií a surovin, včetně smluv o zajištění splnění těchto smluv, což má umožnit pokračování činnosti podniku.

Výrok tedy hodnotíme jako nepravdivý především kvůli dezinterpretaci postupu po "bankrotu" v České republice. Není ani zcela jasně možné určit, jestli má Vladimír Stehlík formulací "ta banko jim pomůže, dá jim půlroku na to, aby se zvedli a začnou znova" na mysli reorganizaci a pokračování podniku, ale dá se to tak vyložit. Nicméně jediná možnost v ČR jistě není "být zavřen"-

Vladimír Stehlík zaslal zmiňovaný dopis na téma oceláren Poldi Kladno Václavu Klausovi 30. května 2012 a v tomto dokumentu uvadí: "Přikládám potvrzené objednávky pro rok 1997 v rozsahu 600 tisíc tun oceli ročně, což by postupným zvyšováním kvality v dnešní době činilo 115 mld. Kč. Prokazatelně by tak získal stát na daních cca 30 miliard ročně."

Vladimír Stehlík má pravdu, že oficiální měnou České republiky je koruna česká, avšak ta má za celou dobu svojí existence nižší hodnotu než švýcarský frank.

Průměrné měsíční kurzy se za posledních dvacet let pohybují v rozmezí 14,2–25,4 Kč / 1 Fr. K 25. září je aktuální kurz švýcarského franku 21 Kč.

Výrok je hodnocen jako neověřitelný, neboť se nám nepodařilo z veřejně dostupných informací potvrdit pravdivost tohoto výroku. Nenašli jsme žádné informace, které by hovořily o poskytování nemovitostí zadarmo.

Výrok hodnotíme jako neověřitelný, jelikož se z veřejně dostupných materiálů nepodařilo zjistit, že by jakýkoliv majetek ocelárny Poldi Kladno měl přejít ve vlastnictví Kruppových závodů v Essenu.