Zdeněk Ondráček

Na základě výročních veřejných zpráv BIS hodnotíme výrok jako pravdivý.

Například v kapitole 1.6 Organizovaný zločin výroční zprávy z r. 2006 se hovoří takto: „Vlivové skupiny regionálního i celostátního formátu zesílily v roce 2006 tlak na orgány státu a samosprávy zaměřený na získání výhod v soutěžích a výběrových řízeních o zakázky, majetek, dotace apod. S cílem získat určité výhody se rozvětvené klientelistické struktury se silným finančním zázemím snažily ovlivňovat rozhodování některých orgánů veřejné správy, legislativních orgánů i orgánů činných v trestním řízení."
V kapitole 3.2 výroční zprávy z r. 2012 se BIS vyjadřuje takto: „BIS zaznamenala aktivity skupin působících nelegitimními metodami na rozhodování nejvyšších orgánů státní správy, samosprávy a legislativní proces v ČR způsobem, který negativně ovlivňoval výkon základních funkcí státu.

Struktury organizovaného zločinu nejen nadále systematicky vyváděly prostředky z veřejných rozpočtů (např. prostřednictvím dotací, veřejných zakázek, outsourcingu veřejných služeb), ale zejména byly schopny ovlivnit důležitá rozhodnutí orgánů státu a samosprávy, která se týkala infrastrukturních projektů, dotačních programů, veřejných zakázek souvisejících s poskytováním veřejných služeb, či samotný legislativní proces."
Že prorůstání organizovaného zločinu do státní správy a samosprávy je dlouhodobým fenoménem, dokazuje další úryvek z již zmíněné kapitoly 3.2 o organizovaném zločinu: „Přestože tato zpráva popisuje zjištění, k nimž BIS dospěla v roce 2012, je třeba připomenout, že popisované jevy nelze v žádném případě považovat za „fenomén roku 2012“. Takové zjednodušení by bylo mylné a zavádějící, protože celá řada uváděných negativních jevů je v různých formách a podobách ve společnosti přítomna již minimálně od posledních let minulého století."

Zdeněk Ondráček patrně naráží na kauzu úniku odposlechů Romana Janouška a Pavla Béma, a s tím související zadržení Víta Bárty a protikorupčního policisty Jana Petržílka.

Je pravda, že již od zveřejnění odposlechů v MF Dnes kolují spekulace, že BIS předala odposlechy Bártově ABL, což naznačuje i vývoj kauzy aktuálně vrcholící zadržením zmíněných mužů. Nicméně únik citlivých informací je stále v šetření Generální inspekce bezpečnostních sborů a policie, nelze tedy porušovat presumpci neviny a tvrdit, že k takovému jednání skutečně docházelo. Navíc tvrzení, které poslanec Ondráček učinil na základě jednoho případu, je značně generalizující a výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Přidáváme pro kontext ještě část znění zákona, kterým se předávání informací od zpravodajských služeb ošetřuje:

Dle § 8 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách, mohou zpravodajské služby - tedy i BIS - podávat informace pouze prezidentu republiky, předsedovi vlády, členům vlády nebo státním a policejním orgánům. Jak bylo zmíněno, BIS také dle § 18 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, podléhá kontrole Poslanecké sněmovny.

Poslanec Ondráček hovořil o zprávách Bezpečnostní informační služby (BIS) v souvislosti s informacemi o prorůstání korupce a mafií do státní správy a samosprávy. Výroční zprávy BIS skutečně po dobu posledních pěti let popisují problém korupčního a podobného ovlivňování veřejných institucí obdobně , proto výrok považujeme za pravdivý.

Výroční zpráva za rok 2012 BIS k tomuto tématu uvádí například následující: Bylo by však velmi zjednodušující se domnívat, že se uvedený problém týká jen „nejvyšších pater“ veřejné správy. Opak je pravdou, s tímto problémem se lze setkat na všech úrovních veřejné správy, pouze v různém rozsahu. Bez nadsázky jde o celospolečenský problém prostupující všemi oblastmi financovanými z veřejných rozpočtů. (...) Společným rysem v těchto případech byla existence neformálních vazeb mezi zástupci dotčených státních subjektů a skupinami osob, které se z jejich činnosti snažily získat prospěch. (kap. 3. 1.) Výroční zpráva za rok 2011 obdobně: Zakázky provázely snahy dalších podnikatelských, lobbistických nebo zprostředkova­telských subjektů a uskupení ovlivnit proces zadávání na úkor státu. Někteří zadavatelé a uchazeči postupovali netransparentně a nezákonně. Přetrvávalo zvýhodňování předem vybraných dodavatelů a ovlivňování zadávacích podmínek v jejich prospěch, k čemuž docházelo na základě úzkých vazeb na zástupce zadavatele. (kap. 2. 1.) Výroční zpráva za rok 2010 v podobném duchu: Mezi časté jevy patřily provázanost veřejného zadavatele a uchazeče o zakázku, snaha o přidělení veřejné zakázky bez výběrového řízení, úprava zadávacích podmínek ve prospěch předem vybraného zájemce, nadhodnocování zakázky, ovlivňování členů hodnotící komise, nebo zadávání zakázek na nepotřebné služby. (kap. 1. 2.) Výroční zpráva za rok 2009 uvádí např.: Nejvýraznějším negativním jevem při správě státního majetku byly snahy některých podnikatelských a vlivových skupin získat prostřednictvím lobbistů vliv na významná rozhodnutí při správě státního majetku, zejména na přidělování státních zakázek či dotací. (kap. 1. 2.)
Výroční zpráva za rok 2008 v tomto nevybočuje: Přetrvávajícím jevem, který má zásadní negativní vliv na hospodaření se státním majetkem, je působení různých podnikatelsko – lobbistických skupin. Tyto skupiny využívají nestandardních praktik od lobbismu na hraně zákona, klientelismu, až po klasickou korupci. (kap. 1. 2.)

Server ekonom.ihned.cz v minulém roce přišel s informacemi, že v protikorupční policii pracovalo více než tři stovky policistů. Do plného stavu však chybělo přes čtyřicet policistů. Takový počet chybějících znepříjemňuje výkon práce těm zbývajícím. Podle mluvčího útvaru na více policistů nebyl dostatek finančních prostředků. Tehdejší ředitel Tomáš Martinec doplnil, že i přes nedostatek policistů je nutné další snižování počtu zaměstnanců.

Zpravy.ihned.cz v září letošního roku uvedly, že Rusnokova vláda v demisi odsouhlasila navýšení výdajů protikorupční policie o patnáct miliónů korun. "Peníze by měly plynout na personální posílení protikorupční složky policie, včetně zřízení nové služebny ve Zlíně."

I přes toto navýšení dochází k restrukturalizaci celého útvaru směrem k posilování vedoucích pozic, slučování pracovišť a dalším opatřením, která by měla vést k vyšší efektivitě. Současný ředitel Milan Komárek k tomu uvedl, že změny mají vylepšit organizační a kontrolní stránku útvaru.

Nedostatek financí pro správný chod protikorupční policie a letošní změny naznačují, že existuje prostor pro zlepšování jejího fungování. Přesto nelze objektivně rozhodnout, jaké byly podmínky pro výkon práce.

Z. Ondráček sloužil u Sboru národní bezpečnosti a následně u Policie ČR od roku 1988 do roku 2011, což představuje 23 let. Výrok proto hodnotíme jako pravdivý.

Je zde ovšem namístě připomenout, že Ondráček - ještě jako příslušník Pohotovostního pluku SNB - zasahoval v lednu 1989 proti demonstrantům během tzv. Palachova týdne.

Ve vztahu k Ivanu Langerovi jakožto ministrovi vnitra se objevovaly různé indicie poukazující na jeho problematická rozhodnutí. Patří mezi ně například podezřelé zakázky na praní uniforem a IT služby či nezbavení policistů mlčenlivosti ohledně kauzy Krakatice. Tyto kauzy se však přímo netýkají personálních otázek spojených s Policií České republiky, které zmiňuje poslanec Ondráček.

Parametry personální politiky již má zrušení finanční policie, o kterém ministr Langer rozhodl brzy po svém nástupu do funkce. Spekulovalo se, že důvodem pro zrušení je paradoxně úspěšnost této složky police, což bylo politikům trnem v oku.

Velkou změnou byla Langerova reforma policie a s ní spojené změny příslušných zákonů. Dalším personálně-organizačním krokem byl návrh na zřízeníGenerální inspekce bezpečnostních sborů. Podezření však panovalo i u konkrétnějších personálních kroků, zmiňovalo se např. tzv. žabákování, kdy policista za podezřelých podmínek dosáhne povýšení a "přeskočí" tak obvyklý kariérní postup.

Nepodařilo se nám však dohledat veřejně dostupná data potvrzující zvyšování různých osobních výhod a odměn pro loajální lidi v klíčových pozicích. Dále si nejsme jisti, co poslanec Ondráček myslel poslední větou výroku, to jest o kterých pravomocích a prostředcích mluvil. Požádali jsme jej proto, zda by mohl svá tvrzení upřesnit a především doložit údaji, ze kterých vycházel. Na poslancovu odpověď prozatím čekáme.

Poslanec Ondráček patrně hovoří o podnětu, který připravil ve spolupráci s tehdejším předsedou sněmvního kontrolního výboru Vojtěchem Filipem a o jeho detailech informuje na serveru Česká pozice. Tento podnět měl být podán 15. srpna 2012, kdy již Vít Bárta nebyl ministrem dopravy.

Toto podání bylo podle serveru Lidovky.cz v dubnu 2013 odloženo.

Výrok hodnotíme jako pravdivý. Tímto nápadem, se ministerstvo dopravy zabývá již minimálně od roku 2011, záměrem bylo zpoplatnění silnic 1.,2. a některých silnic 3. třídy. Bývalý ministr dopravy Zbyněk Stanjura měl v úmyslu zpoplatnit od roku 2017 silnice 1. třídy a to pro nákladní dopravu, o zpoplatnění silnic pro osobní dopravy panovala neshoda.