Zuzana Kocumová

Jedná se o kauzu prodeje pozemků, v níž je spolu s dalšími zastupiteli statutárního města Liberec Zuzana Kocumová obviněna. Předmětem je spor o cenu pozemků, které město prodalo v obci Doubí manželům Volavkovým v roce 2007.

Ze zápisu z jednání zastupitelstva lze vyčíst, že se diskutovalo právě o ceně zmíněných pozemků. Jednalo se o dva pozemky, přičemž první pozemek stál 875 Kč za metr čtvereční a druhý pozemek 350 Kč za metr čtvereční. V zápisu (pdf.,str 18-22) se tato cena zdůvodňuje tím, že prodej těchto pozemků spadá pod Odbor rozvojových projektů a cena je tedy stanovena dle interních předpisů. Odbor rozvojových projektů doporučil (pdf., str.14) tento prodej.

Co se týče zmíněných posudků, podle Denik.cz odvolávací soud, který kauzu znovu projednává, odkazuje právě na několik posudků v rozdílné výši. Výrok Zuzany Kocumové je tedy pravdivý.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, protože k odvolání Zuzany Kocumové došlo skutečně několik dní po zmíněném nepodepsaní podpory hejtmana. Ostatní radní Půtu přitom v otevřeném dopise podpořili. Nepodepsání není oficiálním zdůvodněním jejího odvolání, nicméně reálně se tak tyto kroky po sobě odehrály.

Zuzana Kocumová byla z pozice statutární náměstkyně a členky rady Libereckého kraje odvolána na jednání zastupitelstva (.pdf, str. 16, bod 8) 25. listopadu 2014. Hlasování o jejím odvolání předcházela dlouhá diskuze, odůvodňování tohoto kroku a vyjádření Zuzany Kocumové.

Zastupitelstvo nakonec Zuzanu Kocumovou odvolalo (.pdf, str. 23), když pro bylo 35 a proti 4 členové zastupitelstva. Po tomto kroku následoval krach koalice se Starosty pro Liberecký kraj, kteří hlasování iniciovali (.pdf, str. 16), konkrétně Petr Tulpa.

Návrh na odvolání Zuzany Kocumové však nebyl první. V dubnu roku 2014 podali tento návrh komunisté, ten však nebyl přijat (.pdf, str. 26). Dříve se o stejném návrhu mělo hlasovat (.pdf, str. 85) v srpnu stejného roku, nakonec byl však bod odložen na další jednání, kde se o něm již nehlasovalo.

Stejně jako Starostové pro Liberecký kraj, kteří jako hlavní důvody pro odvolání uvádějí například selhání v řízení resortu zdravotnictví, rozpory v důležitých otázkách fungování a rozvoje Libereckého kraje či neúplná, nepravdivá a zavádějící mediální tvrzení, podala Zuzana Kocumová tiskové vyjádření.

Podporu hejtmanovi Půtovi vyjádřili všichni radní kromě Kocumové, a to v otevřeném dopise. Podporu také vyjádřili Starosté za Liberecký kraj. Obě iniciativy proběhly 19. listopadu 2014. K samotnému odvolání Zuzany Kocumové došlo 25. listopadu 2014.

Problematickou částí výroku Zuzany Kocumové je skutečnost, že z formy zavinění trestných činů dovozuje, zda jde o trestné činy tzv. korupční. Vytváří tak neexistující souvislost, neboť podle relevantních zdrojů lze pod činy s korupční činností spojené zařadit i některé nedbalostní trestné činy. Výrok je proto zavádějící.

Zastupitelé Libereckého kraje byli obžalovaní z trestného činu poškození povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti (§ 221 TZ) již v roce 2011, když měli během svého funkčního období v roce 2007 hlasovat pro prodej pozemků za nevýhodnou cenu a kraji tím způsobit škodu přesahující 3,5 milionu korun. Od té doby byl případ projednáván celkově třikrát u Okresního soudu v Liberci, dvakrát u Krajského odvolacího soudu v Liberci a jednou u Nejvyššího soudu. Posledním z těchto jednání bylo jednání z 15. září 2016, které kvůli doplnění dokazování vrátilo případ (tedy již počtvrté) Okresnímu soudu v Liberci. Nepadlo dosud pravomocné rozhodnutí, všichni obžalovaní jsou tedy doposud dle zásady presumpce neviny považováni za nevinné. V této části je tedy Kocumová korektní, případ byl řešen na okresní i krajské úrovni.

Zuzana Kocumová byla obžalována za porušování povinností při správě cizího majetku z nedbalosti, v jejím případě vědomé nedbalosti. Je potřeba zmínit, že trestní zákoník s pojmem "korupce" nepracuje, nelze tedy autoritativně vymezit ani "korupční trestné činy." Z odborné diskuze však vyplývá, že § 221 TZ je řazen mezi trestné činy, které můžou mít znaky korupčního jednání. Dokládají to mimo jiné o vládní zdroje, vládou iniciovaný Protikorupční program Správy hmotných rezerv nebo i metodika Transparency International (.pdf). Korupční trestné činy kategorizujeme dle korupční pohnutky, pohnutka však není předmětem dokazování a ani explicitně nevyplývá ze všech relevantních trestných činů. Zuzana Kocumová tak nedůvodně vytváří kauzalitu, která reálně neexistuje, proto svým výrokem zavádí.

Změna pro Liberecký kraj korupční jednání svého sponzora skutečně odsoudila a sponzorský dar mu vrátila zpět.

Odsouzeným sponzorem byl podnikatel Tomáš Absolon, který nynějšímu kandidátovi na hejtmana Mackovíkovi nabídl stotisícový úplatek, když pracoval jako ředitel záchranné služby Libereckého kraje. Absolon byl odsouzen k osmnáctiměsíčnímu podmíněnému trestu a k peněžní pokutě. Pro úplnost uvádíme, že Absolon je manželem předsedkyně zastupitelského klubu Změny pro Liberec Kateřiny Absolonové.

Změna se od sponzora v tiskové zprávě distancovala a vrátila mu 30 tisíc korun, které spolku daroval Absolon v červnu 2012, tedy ještě před krajskými volbami (nemůžeme to však dokázat výpisem z transparentního účtu, kde lze naleznout jen záznamy od 15. února letošního roku).

Program Změny ke krajským volbám v roce 2012 je na internetu bohužel nedohledatelný, granty však měla udělovat protikorupční komise, kterou Rada kraje zrušila. Protikorupční pracoviště v kraji vskutku vzniklo, o nabídkách ostatním politickým stranám o podílení na jeho fungování jsme se však také nikde nedočetli.

Ohledně programu k minulým volbám jsme napsali e-mail Změně pro Liberecký kraj, do teď jsme se však odpovědi bohužel nedočkali. Protikorupční granty až ve výši dvou milionů korun měla podle médií udělovat protikorupční komise, která vznikla v kraji v dubnu 2013, v 29. července 2014 byla však usnesením (.pdf) Rady kraje zrušena. Jiné zmínky o protikorupčních grantech jsme bohužel také nenalezli.

V Libereckém kraji bylo skutečně v lednu 2014 vytvořeno krajské protikorupční pracoviště jako nezisková organizace, která na Liberecku navázala na práci sdružení Čmelák. Největším kritikem jeho práce je sám Liberecký kraj, který jej osočil ze lži a mystifikace. Kraj opakovaně uvádí, že je organizace napojena na spolek Změna - například z tohoto článku na krajských stránkách můžeme citovat: „Nepodepsaná tisková zpráva Krajského protikorupčního pracoviště, které založil pro svou potřebu krajský zastupitel a zároveň náměstek primátora Jan Korytář (Změna?),...“ O nabídce dalším politickým stranám, aby v něm měly své zastoupení, jsme taktéž na internetu nenalezli žádné informace.

Většinu informací z výroku kandidátky Změny se nám nepodařilo ověřit, celkově tedy výrok pokládáme za neověřitelný.

Informaci o soukromém letu radních Libereckého kraje do Amsterdamu na fotbalový zápas AFC Ajax - FK Jablonec přinesl jako první server Centrum nezávislé investigace (CNI).

Podle zjištění CNI pozval Miroslav Pelta (ODS) na utkání do hlavního města Nizozemska náměstka libereckého hejtmana Marka Pietera (SLK), náměstkyni Lenku Kadlecovou (ČSSD), krajského radního Vladimíra Mastníka (SLK). Kromě třech radních cestoval na zápas předseda místní organizace TOP 09 v Jablonci nad Nisou Petr Roubíček, zastupitel kraje Vladimír Richter (ODS) nebo náměstek primátora Jablonce nad Nisou Miloš Vele (ODS).

Miroslav Pelta je kromě zastupitele Jablonce nad Nisou, také předsedou Fotbalové asociace České republiky (dříve Českomoravský fotbalový svaz), většinovým vlastníkem FK Jablonec a dlouhodobým předsedou představenstva, i když dnes zastává post místopředsedy. Kromě toho je Pelta zainteresován v mnoha společnostech, bud jako člen dozorčích rad nebo jako společník.

Problém cesty tkví v tom, že celou cestu včetně ubytování a letenek hradil jablonecký klub Miroslava Pelty, tuto informaci sdělili po příletu redakci CNI Petr Roubíček a Marek Pieter. Cesta měla ovšem druhý rozměr, utkání se odehrálo ve čtvrtek 20. srpna, následně v úterý radní kraje schválili zvýšení dotace na sport o 20 milionů, za jehož návrhem stáli dle médií tři vlivní vlastníci sportovních klubů z regionu, kromě Pelty ještě majitel fotbalového Slovanu Liberec Ludvík Karl a majitel hokejového klubu Bílí Tygři Liberec Petr Syrovátka.

Stanislav Mackovík byl skutečně odvolán (.pdf, str. 133) z pozice ředitele zdravotnické záchranné služby, z žádného dostupného zdroje však není možno s jistotou konstatovat, že by to bylo z důvodu uváděném Zuzanou Kocumovou, výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.

V listopadu 2013 byl kvůli špatnému stavu proveden audit Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje. K dispozici veřejnosti byl dán pouze manažerský souhrn, který ve zkrácené formě obsahuje nejdůležitější informace z auditu.

Z tohoto shrnutí, o kterém informoval jak Liberecký kraj, tak Česká televize, vyplývá, že došlo k výraznému zhoršení hospodaření záchranné služby. Například náklady na mzdy stouply o více než 25 %, v ostatních šesti sledovaných krajích to bylo mezi 6-11 %.

Velmi negativně pak auditoři vidí oblast autoprovozu, jako nedostatečně upravenou pak oblast zadávání zakázek. Lékaři v Libereckém kraji měli ve sledované době o více než 30 tisíc vyšší platy než zbytek České republiky, záchranáři pak o 22 tisíc. Podle auditorů bylo možné na úsporách ušetřit (.pdf, str. 95) až 18 milionů za rok.

O tom, že by se toto část vyjádření měla zakládat na pravdě a Stanislav Mackovík měl skutečně zaměstnávat stranické příslušníky (konkrétně to měla být Martina Rosenbergová z ČSSD), informuje regionální občanský web Náš Liberec a iDnes.cz. Audit však v tomto směru neobsahuje nic.

Ani v zápisu (.pdf, str. 131) z Rady kraje, na které se o výsledku forenzního auditu a o odvolání Stanislava Mackovíka jednalo, není o tomto tématu zmínka, stejně tak v tiskových zprávách. Pokud by se v neveřejné verzi auditu něco takového uvádělo, je zde předpoklad, že by na to Stanislav Mackovík reagoval ve své oponentní zprávě. To se však nestalo.

Že by skutečnosti popisované Zuzanou Kocumovou měly být za odvoláním Stanislava Mackovíka z pozice ředitele Zdravotnické záchranné služby Libereckého kraje je tedy neověřitelné.

Výrok hodnotíme jako pravdivý, jelikož Stanislav Mackovík byl skutečně odvolán radou jednomyslně a to právě na základě výsledků forenzního auditu zdravotnické záchranné služby.

O odvolání Stanislava Mackovíka se jednalo na 19. zasedání (.pdf) Rady Libereckého kraje 5. listopadu 2013. Po projednávání bodu o závěrečné zprávě forenzního auditu bylo přistoupeno k hlasování o odvolání, které bylo jednomyslné (.pdf, str. 133), když všech 9 radních hlasovalo pro odvolání.

Samotný audit není veřejný, veřejné je však tzv. manažerské shrnutí (.pdf), které výsledky podává v grafické podobě a v porovnání s ostatními zdravotnickými záchrannými službami. Z tohoto shrnutí, o kterém informoval jak Liberecký kraj, tak Česká televize, vyplývá, že došlo k výraznému zhoršení hospodaření záchranné služby. Například náklady na mzdy stouply o více než 25%, v ostatních šesti sledovaných krajích to bylo mezi 6-11%.

Velmi negativně pak auditoři vidí oblast autoprovozu, jako nedostatečně upravenou pak oblast zadávání zakázek. Lékaři v Libereckém kraji měli ve sledované době o více než 30 tisíc vyšší platy než zbytek České republiky, záchranáři pak o 22 tisíc. Podle auditorů bylo možné na úsporách ušetřit (.pdf, str. 95) až 18 milionů za rok.

Výrok Zuzany Kocumové můžeme tedy hodnotit jako pravdivý včetně části o velmi špatném výsledku auditu, a to díky srovnání s ostatními kraji.

Změna pro Liberecký kraj má ve svém předvolebním programu (.pdf, str. 28) uvedeno, že vytipují vhodné místo a zasadí se o vybudování jednotného sídla Zdravotnické záchranné služby. V Libereckém kraji již dnes existuje centralizované Zdravotnické operační středisko, které se před časem přemístilo do nové budovy " Pro nové operační řízení nakonec Liberecký kraj získal prostory v areálu Krajské nemocnice Liberec, v budově v Klášterní ulici. " Stavební úpravy začaly probíhat v létě 2014 a prostory byly uvedeny do provozu 1. února 2016. Centralizované Zdravotnická operační střediska mají však všechny kraje, jak dokládáme níže. Pokud má Zuzana Kocumová na mysli sloučení těchto středisek do jedné budovy, nejsme bohužel schopni ověřit, zda jsou jednotlivá zázemí v krajích rozdělena či nikoli. Výrok hodnotíme proto jako neověřitelný. Centralizovaná Zdravotnická operační střediska v ostaních krajích: Plzeňský kraj, Jihomoravský kraj, Kraj Vysočina, Moravskoslezský kraj, Zlínský kraj, Olomoucký kraj (záložka "přednemocniční neodkladná péče - operační středisko"), Středočeský kraj, Karlovarský kraj, Ústecký kraj, Pardubický kraj, Jihočeský kraj a Královohradecký kraj.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, volební program Změny pro Liberecký kraj neobsahuje žádnou informaci o migraci, základní školství se v programu objevuje pouze v souvislosti se spoluprací s obcemi, které jsou zřizovateli základních škol a dále základní školy spravují.

Volební program (.pdf) Změny pro Liberecký kraj neobsahuje žádné informace o migraci. Pojem základní školství se v programu objevuje (.pdf, str. 45) pouze v souvislosti se spoluprací s obcemi jako zřizovateli základních škol v oblasti podpor výukových metod a zlepšení pověsti společně s vyrovnáním úrovně základních škol. Ani základní školství tedy netvoří bod programu Změny pro Liberecký kraj.

Krajská samospráva nemá v působnosti ani jednu z výše zmíněných oblastí, ač se zodpovědnými subjekty do jisté míry spolupracuje. Záležitosti migrace má ve své kompetenci Ministerstvo vnitra a jeho odbor azylové a migrační politiky, základní školství zase spravuje dle školského zákona obec. Kraje mají na starosti spravování středních a vyšší odborných škol, disponují poradním stanoviskem k Národnímu i rámcovým vzdělávacím programům, zřizují a ruší základní umělecké školy, školská zařízení pro zájmové vzdělávání, jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky, školy při zdravotnických zařízeních a dětské domovy. V oblasti základních škol kraje zřizují, případně ruší základní školy pro děti se speciálními potřebami a základní školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny, hlavními kompetencemi ale disponují v oblasti základního školství obce.