Informace o amputaci Zemanovy nohy proběhy v reakci na vyjádření fyzioterapeuta Pavla Koláře, který popisoval problémy spojené s neuropatií, kterou Zeman trpí. „Představme si to, jako kdybychom měli od kotníku dolů protézu,” řekl tehdy Kolář. Toto pak zavdalo původ mnoha bulvárním titulkům. Jiří Ovčáček pak informaci negoval pro Extra.cz a posléze i na twitterovém účtu.

S informací o tom, že Miloš Zeman trpí rakovinou, přišel před uzavřením prezidentských nominací komunální politik Svatopluk Bartík. Hrad údajně podal trestní oznámení i žalobu.

zdroj: Novinky.cz, https://media.novinky.cz/486/644865-original1-79u2n.jpg

Informaci o abnormalitě v prezidentově mrkání pak přineslo Info.cz po rozhovoru se dvěma neurology. Šlo konkrétně o rychlejší mrkání levého oka, které má znamenat neurologické potíže.

Trestní oznámení z důvodu šíření poplašné zprávy podal na Jiřího Drahoše aktivista Pavel Danys.

Pavel Danys neúspěšně kandidoval ve volbách do obecních zastupitelstev v roce 2014 za Stranu soukromníků, dříve byl členem Strany práv občanů - Zemanovci.

Prezident Zeman doposud udělil osm milostí. V prvním případě šlo o odsouzeného za majetkovou trestnou činnost, druhou milost udělil odsouzenému za maření výkonu úředního rozhodnutí. Třetí milost proběhla formou abolice. Opět šlo o maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání. Ve čtvrtém, pátéma šestém případě se jednalo o majetkovou trestnou činnost. Sedmá milost se týkala odsouzeného za majetkovou trestnou činnost a nedovolené ozbrojování.

Poslední milost byla udělena právě Jiřímu Kajínkovi v květnu roku 2017, a skutečně tak šlo o jediného odsouzeného za vraždu. Pravdou je i to, že Jiří Kajínek strávil ve vězení 23 let.

Samotné soudy o vině Jiřího Kajínka neměly nikdy pochybnosti (viz infobox Jak rozhodovaly soudy). Ty nicméně vyjádřili například někdejší ministři spravedlnosti Pavel Rychetský nebo Jaroslav Bureš.

Otázka časopisu Reflex směřovala k tomu, se kterým vládním představitelem se Drahošovi jako představiteli Akademie věd dobře spolupracovalo. Tehdy řekl, že se mu dobře jednaloprávě s Bělobrádkem a s Kalouskem coby ministrem financí pak měl velmi korektní vztahy.Ze strany Drahoše tedy slova o důvěře nezazněla.

Dotaz Reflexu (březen 2017) se opravdu týkal nejlepší spolupráce. Jiří Drahoš uvedl, že se mu dobře jedná s Bělobrádkem a velmi korektní vztahy míval s tehdejším ministrem financí Kalouskem. Neexistují informace o tom, že by mu Drahoš vyjádřil podporu jinde, prezident však (v kontextu svého následujícího výroku) naráží právě na tento rozhovor.

Zpráva o sympatiích ke Kalouskovi proběhla následně množstvím dezinformačních webů v čele s Aeronetem.

V současné době skutečně není stíhaný ani kancléř Mynář ani poradce prezidenta Nejedlý. U kancléře Mynáře se však při udělování bezpečnostní prověrky stupně „přísně tajné“ objevily informace o jeho 30 let staré nehodě, za kterou měl být trestně stíhán a právoplatně odsouzen. V případě Martina Nejedlého není možné dohledat žádná vznesená obvinění, případně trestná stíhaní. Součástí trestního stíhání se však stala firma Lukoil Aviation Czech, ve které působí Martin Nejedlý jako jednatel a která musela vyplatit státu odškodné ve výši 27,5 milionu korun. To nakonec za Nejedlého zaplatila ruská společnost Lukoil.

Vratislav Mynář byl před více než 30 lety účastníkem dopravní nehody. Podle jeho slov se jednalo o nehodu pod vlivem alkoholu, kdy Mynář měl vypít pár piv a s vozidlem svých rodičů nabourat do budovy obecního rozhlasu. Za tuto nehodu měl být trestně stíhán a právoplatně odsouzen.

Na Vratislava Mynáře dále podal trestní oznámení bývalý hradní právník Pavel Hasenkopf, který kancléře Mynáře obvinil z pomluvy za jeho tvrzení, že Pavel Hasenkopf je spoluautorem amnestií bývalého prezidenta Václava Klause. Vedoucí Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 však uvedl, že „policejní orgán založil trestní oznámení jako nedůvodné. Ani v jedné jeho části neshledal důvody k zahájení trestního řízení“.

V případě Martina Nejedlého není možné dohledat žádné vznesené obvinění či trestné stíhaní, které by se přímo vztahovalo k jeho osobě. U soudu se však ocitla společnost Lukoil Aviation Czech, kde Martin Nejedlý působil jako jednatel. Obvodní soud pro Prahu 1 v tomto stíhání rozhodl, že firma porušila smlouvu při skladování leteckého paliva a musí státu zaplatit 27,5 milionu korun. Firma se osm dní po rozsudku ocitla v likvidaci.

16. listopadu 2017 v první společné debatě prezidentských kandidátů na Seznam Zprávy (čas 24:09 a dál) odpovídala šestice uchazečů o post prezidenta na otázku, zda v případě, že se nedostanou do druhého kola volby, automaticky vyzvou voliče, aby podpořili Zemanova protivníka.

Kladně na tuto otázku odpověděl Jiří Drahoš, Pavel Fischer, Michal Horáček, Marek Hilšer, Mirek Topolánek i Vratislav Kulhánek. Stejní kandidáti také v dalších debatách tento svůj slib opakovali.

Namátkou pro server iROZHLAS.cz 13. prosince 2017 Mirek Topolánek uvádí: „Podpořím kteréhokoliv kandidáta proti Miloši Zemanovi, pokud se do druhého kola nedostanu sám.“

Sám Jiří Drahoš pak podobný závazek opakoval v rozhovoru pro Českou televizi 6. prosince 2017. Uvedl, že s výjimkou Petra Hanniga by podpořil proti Miloši Zemanovi libovolného protikandidáta.

Výrok je hodnocen jako pravdivý, protože jmenovaná pětice skutečně vyzvala své voliče k podpoře Jiřího Drahoše. Michal Horáček a Marek Hilšer s Jiřím Drahošem navíc absolvují i veřejné akce v Brně (zde se přidává i Pavel Fischer) a v Ostravě.

• Pavel Fischer
• Mirek Topolánek
• Vratislav Kulhánek
• Michal Horáček. Ten skutečně Drahoše podpořil nejen veřejně, nabídl mu rovněž k využití již zaplacené billboardové plochy.

Miloš Zeman byl skutečně zakládajícím místopředsedou české pobočky Římského klubu.

Římský klub je mezinárodní myšlenková platforma založená již roku 1968 a její členové z řad akademické i komerční sféry si dávají za cíl vést dialog o globálních problémech lidstva, zejména o udržitelném rozvoji a ochraně životního prostředí.

Jeho československá pobočka vznikla v roce 1991 a jedním z jeho místopředsedů se stal skutečně tehdejší poslanec Miloš Zeman, který pro vznik Asociace horoval podle informací nalezených týmem prezidentského kandidáta Michala Horáčka již ve svém projevu k poslancům o rok dříve. Podle stávajícího předsedy Pavla Nováčka se však současný prezident aktivit klubu již od poloviny devadesátých let neúčastní.

Formálním členem je dodnes prý také Jiří Drahoš, vyzyvatel Miloše Zemana v druhém kole prezidentské volby se však podle Nováčka přestal účastnit klubových akcí po jeho zvolení do čela Akademie věd.

V současné době skutečně není stíhaný ani kancléř Mynář ani poradce prezidenta Nejedlý. U kancléře Mynáře se však při udělování bezpečnostní prověrky stupně „přísně tajné“ objevily informace o jeho 30 let staré nehodě, za kterou měl být trestně stíhán a právoplatně odsouzen. V případě Martina Nejedlého není možné dohledat žádná vznesená obvinění, případně trestná stíhaní. Součástí trestního stíhání se však stala firma Lukoil Aviation Czech, ve které působí Martin Nejedlý jako jednatel a která musela vyplatit státu odškodné ve výši 27,5 milionu korun. To nakonec za Nejedlého zaplatila ruská společnost Lukoil.

Vratislav Mynář byl před více než 30 lety účastníkem dopravní nehody. Podle jeho slov se jednalo o nehodu pod vlivem alkoholu, kdy Mynář měl vypít pár piv a s vozidlem svých rodičů nabourat do budovy obecního rozhlasu. Za tuto nehodu měl být trestně stíhán a právoplatně odsouzen.

Na Vratislava Mynáře dále podal trestní oznámení bývalý hradní právník Pavel Hasenkopf, který kancléře Mynáře obvinil z pomluvy za jeho tvrzení, že Pavel Hasenkopf je spoluautorem amnestií bývalého prezidenta Václava Klause. Vedoucí Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1 však uvedl, že „policejní orgán založil trestní oznámení jako nedůvodné. Ani v jedné jeho části neshledal důvody k zahájení trestního řízení“.

V případě Martina Nejedlého není možné dohledat žádné vznesené obvinění či trestné stíhaní, které by se přímo vztahovalo k jeho osobě. U soudu se však ocitla společnost Lukoil Aviation Czech, kde Martin Nejedlý působil jako jednatel. Obvodní soud pro Prahu 1 v tomto stíhání rozhodl, že firma porušila smlouvu při skladování leteckého paliva a musí státu zaplatit 27,5 milionu korun. Firma se osm dní po rozsudku ocitla v likvidaci.