
Martin Schulz
Ono by se to mohlo změnit (dvě sídla Evropského parlamentu, pozn.), kdyby se změnila smlouva Evropské unie, ale k tomu potřebujete jednomyslný souhlas všech zemí a my jsme se o to snažili. Evropský parlament většinově takový návrh podpořil, a sice návrh změnit kalendář zasedání Evropského parlamentu, aby se zasedalo méně ve Štrasburku, ale Francie a Lucembursko podaly žalobu a bylo jim dáno zapravdu a Evropský soudní dvůr nás odsoudil k tomu nadále zasedat ve Štrasburku.
Výrok hodnotíme na základě rozsudků Evropského soudního dvora jako pravdivý.
Myšlenka omezení počtu sídel je dlouhodobým zájmem EP a je jasně zmíněna v usnesení z 29. března 2012 (.pdf, str. 105).
V roce 2011 přijal Evropský parlament usnesení o rozvrhu plenárních zasedání na rok 2012 a 2013, přičemž omezil délku plenárních zasedání, která probíhají ve Štrasburku. Francie a Lucembursko napadly toto usnesení u Soudního dvora EU jako porušení primárních smluv.
Rozsudek ze dne 13. prosince 2012 ruší usnesení EP, jež se týkají rozvrhu parlamentních zasedání na roky 2012 a 2013. Podle protokolu č. 6 Smlouvy o EU (.pdf, str. 673), který byl přijat na summitu v Edinburku v roce 1992, je sídlo EP ve Štrasburku, Generální sektretariát sídlí v Lucemburku a zasedání probíhají také v Bruselu. Podobný rozsudek (.pdf) byl vydán i 1. října 1997.
Dle čl. 341 Smlouvy o fungování Evropské unie (.pdf, str. 193) mají pravomoc určit sídla orgánů EU pouze členské státy.
Princip určení sídel orgánů EP je tedy zakotven v primárních smlouvách a bez souhlasu členských států nemohou být sídla rušena či změněna.