Tento výrok byl ověřen jako

Miloš Zeman v Číně při své návštěvě prohlásil: "Proto nejen já, ale i nová vláda České republiky se zcela jasně vyjádřila, že respektuje územní integritu Číny, že neuznává tibetskou exilovou vládu a že se odmítáme jakýmkoli způsobem vměšovat do vašich vnitřních záležitostí."

Prakticky tak zopakoval to, co řekl v dubnu Lubomír Zaorálek, kdy ve společném prohlášení ministerstev zahraničí obou zemí uvedl: "Česká strana respektuje suverenitu a územní celistvost Čínské lidové republiky, je si plně vědoma důležitosti a citlivosti otázky Tibetu, znovu potvrdila dodržování své politiky jedné Číny i to, že Tibet je neoddělitelnou součástí čínského území. Česká republika v této souvislosti nepodporuje samostatnost Tibetu v jakékoliv formě."

Jak pak přiznal v České televizi, zmínku o Tibetu si vynutili čínští představitelé. Podle Zaorálka zatím žádná vláda nezpochybnila územní celistvost Číny a podle některých politiků, stejně jako podle Jiřího Rusnoka, tuto formulaci přináší i březnové prohlášení Číny a Evropské unie.

To ale není pravda. Prohlášení z 31. března 2014, které vzniklo u příležitosti první návštěvy čínského prezidenta v Bruselu, se o respektování územní celistvosti Číny vůbec nezmiňuje a lidská práva uvádí jen vágně v bodu 8.

Především kritiku nedodržování lidských práv v Číně akcentují při svých návštěvách představitelé Německa či Francie. Angela Merkelová nebo David Cameron se k nelibosti čínských úřadů setkali s Dalajlámou, oba představitelé pak ale prohlásili, že to nic nemění na oficiálním postoji, který respektuje uspořádání v Tibetu.

Postoj evropských zemí k Tchaj-wanu je stejný, oficiálně ho z evropských států uznává pouze Vatikán.

Ačkoliv je tedy oficiální stanovisko EU k Číně velmi neurčité, dá se říct, že prohlášení prezidenta Zemana odpovídala stanoviskům jiných evropských státníků, a výrok tak hodnotíme jako pravdivý.