Tak za prvé vy jste zmiňovala na začátku rozhovoru to, že Česká republika dostává nějaké peníze daňových poplatníků z Německa a z Finska a z Nizozemí, že žije částečně ve svém rozpočtu na úkor daňových poplatníků někde jinde. Velká Británie v té situaci není. Velká Británie jenom tím samotným odchodem z EU by ušetřila asi 10 miliard eur ročně, a to je samozřejmě pro Brity argument. To jsou peníze, které můžou zůstat v kapsách daňových poplatníků, to jsou peníze, které by mohly případně být použity na něco jiného v britském rozpočtu. Takže Velká Británie by si z toho finančního pohledu polepšila.
Tento výrok hodnotíme jako zavádějící. Tvrzení, že Velká Británie by samotným odchodem z EU ušetřila asi 10 miliard ročně je pravdivé. Ale z dlouhodobého hlediska nelze zjistit reálné finanční dopady vystoupení Velké Británie z EU.
Odchod Velké Británie z EU (tzv. Brexit) v číslech.
"Německý think-tank Bertelsmann Stiftungvaroval, že odchod by stál Británii až 225 miliard Liber k roku 2030, odchod by snížil potenciální HDP EU až o 0.36 procent a světové HDP až o 0.25 procent do roku 2030."
"Často uváděný argument pro Brexitje skutečnost, že Velká Británie jako čistý plátce by ušetřila ročně zhruba 12 miliard Liber ročně (někteří uvádějí až 20 miliard Liber), o které zbytečně přichází. Ano, země by ušetřila, ale EU je hlavní obchodní partner Velké Británie zodpovědný za příliv více než 400 miliard Liber do britské ekonomiky, takže by odchodem výrazně tratila.V případě odchodu z EU někteří predikují, že by ji postihla dokonce horší ekonomická krize, než ta poslední."
Druhá analýza je z londýnského euroskeptického think tanku.
"Pokud tedy na brexit dojde, co se stane? Trochu antiklimaktická odpověď říká, že skoro nic. Londýnský euroskeptický think tank Ústav pro ekonomické záležitosti letos vypsal odbornou soutěž, jejíž účastníci měli určit zisky a ztráty z brexitu plynoucí. Vítěznou práci sepsal 30letý diplomat a ekonom Iain Mansfield, jinak zaměstnanec britské ambasády na Filipínách. Příznivci i odpůrci brexitu se zhruba shodují s experty z Financial Times i týdeníku The Economist na tom, že odvedl dobrou práci. Výsledek? Nejpravděpodobnější možností je, že do roku 2027 by Británie díky odchodu z Unie v roce 2020 získala 0,1 procenta HDP. „Jestli tohle je hlavní argument pro brexit, začínám se o euroskeptiky bát,“ napsal John McDermott z Financial Times."
Velká Británie je čistý plátce do rozpočtu EU.
"V roce 2013 přispělaVelká Británie do rozpočtu EU 14,51 miliardy eur (po započtení zpětné platby ve výši 3,8 miliardy eur). Také pro EU vybrala 3,41 miliardy eur na clech a dávkách (clech) z obchodu se zemědělskými produkty. Z vybraných cel a dávek si Velká Británie mohla 25% ponechat jako administrativní poplatek. V roce 2013 vydala EU ve Spojeném království 6,31 miliardy eur."
Petr Mach pak dále pokračuje: "Zároveň si nemyslím, že by někdo kvůli odchodu Velké Británie z Evropské unie se rozhodl, že by stáhl svoji investici nebo tam neinvestoval. Naopak si myslím, že to bude příležitost. Předpokládám, že Velká Británie zůstane součástí toho společného trhu. Takže ten, kdo by tam investoval, vyráběl výrobky, tak je bude moci dál uvádět na celoevropský společný trh. Myslím si, že odchod Británie by ukázal zajímavou věc, že je možné být součástí společného trhu a zároveň být mimo systém společné měny, mimo systém dotací, placení peněz do Evropského rozpočtu a všemožných směrnic, které se vztahují na členské země".Zde se však jedná pouze o domněnky a předpoklady, které jsme se rozhodli nehodnotit. I tento kontext ale přispívá k hodnocení daného výroku jako zavádějícího.
Především o nejrůznějších aspektech imigrace v Evropě a budoucnosti Velké Británie v Evropské unii, ale také o fenoménu pomazánkové másle nebo o snaze Víta Jedličky vybudovat nový svobodný stát Liberland mluvil ve dvacetiminuto...