Jestli je v rámci toho vyhnaneckého spektra nějaká organizace, která řekněme se hlásí k nějakým revanšistickým tendencím, tak to je takzvaný Witikobund, který je tam chápaný jako naprosto extremistická organizace, organizace, se kterou se nikdo nebaví, ale jinak se mainstream zřekl jakýchkoli majetkových požadavků, aby nebyly zpochybňovány majetkoprávní jistoty občanů ČR.
Witikobund skutečně prosazuje náhradu pro vysídlené sudetské Němce a jako extremistická organizace, která je součástí SL nepodpořila většinovou snahu o změnu stanov spolku. Hermanův (KDU-ČSL) výrok proto hodnotíme jako pravdivý.
Sudetoněmecké krajanské sdružení (SL) byla založena trojicí spolků: Selingerovým sdružením, Witikobundem a Ackermannovým sdružením. Nejsme však schopni dohledat, jakou pozici či zastoupení měli, respektive mají dílčí členové.
Witikobund je spolek sudetoněmeckých nacionalistů, který už v roce 2005 označilo ministerstvo vnitra (.pdf, str. 202) za neonacisty, kteří šíří v landsmanschaftu (SL) protičeské názory. Dále uvádí, že "od r. 2001 je Witikobund považován ze strany německé zpravodajské služby BfV za extremistickou organizaci."
O jedenáct let později, tedy roku 2015 (1:10), kdy chtělo 71,8 % členů SL odejmout požadavek na navrácení konfiskovaného majetku se Witikobund jako jediný veřejně vymezil vůči těmto snahám. Zastřešuje při tom asi 2-3 % vysídlených Němců, u kterých usiluje o odškodnění.
Současně na postup většiny členů podal předseda Witikobundu Felix Vogt Gruber žalobu, kterou Mnichovský soud zamítl. Přesto byla změna stanov zrušena a SL v čele s Berndem Posseltem proto návrh na úpravu stanov začátkem roku 2016 podala znova.
Ministr kultury Herman s poslancem Filipem nám tentokrát připravili nelehkou zkoušku. Uvodní část jejich debaty se týkala míry korupce v České republice. Druhá třetina jejich souboje se totiž nesla v duchu česko-německých vztah...