I hnutím ANO neprošel náš návrh zákona o majetkových přiznáních, který opakovaně předkládá klub KSČM, který by v podstatě vylučoval tyto situace, protože nastupuju-li do politiky, odhalím svoje majetkové poměry. Odcházím z politiky, odhalím je opět.
Návrh zákona o majetkových přiznáních podala skupina poslanců včetně Pavla Kováčika jako tisk 678 již v předchozím volebním období a projednávání tohoto zákona bylo s koncem daného období ukončeno. Nový návrh zákona o majetkovém přiznání byl podán v červnu 2014 (sněmovní tisk č. 235/0) a v únoru 2016 byl zamítnut. Ze záznamu hlasování vyplývá, že pro zamítnutí tohoto návrhu byli mimo jiné i poslanci za ANO. Hlasování č.157 je vedeno jako přijetí návrhu, avšak ze stenoprotokolu schůze zjistíme, že se jednalo o hlasování o návrhu na zamítnutí předloženého návrhu.
Tyto návrhy počítaly s majetkovým přiznáním pro všechny osoby k němu povinné (pdf., str.8):„Navrhovaná právní úprava se dotýká povinné osoby, za kterou je považována jak fyzická osoba, tak osoba právnická, jejichž majetek přesahuje hodnoty v navrhovaném zákoně stanovené.“ Podle § 3 odst. 1 by se rozhodným dnem k přihlášení majetku stal 1. leden 2015, povinná osoba by pak pravidelně po roce podávala přiznání. Majetkový přírůstek upravoval § 7, správce daně by zjišťoval skutečné přírůstky a informace vykázané přiznáním.
Zjistí-li správce daně, že majetek byl získán z nelegálních příjmů, je povinen tuto skutečnost bezodkladně písemně oznámit příslušné složce Policie České republiky a příslušnému státnímu zastupitelství.
Podle § 5 odst. 5 „Povinnost podat přiznání se vztahuje i na majetek, který sice ke dni rozhodnému pro podání přiznání již povinná osoba nevlastnila, ale nabyla jej v období od posledního podaného přiznání.“ V kauze Čapí hnízdo by byl Andrej Babiš povinen přiznat i majetek, který v době 2008–2010 nevlastnil, ale později jej nabyl.
V zásadě tak lze říci, že v době nástupu do funkce (a stejně tak v pravidelných intervalech v dalších letech) by byla známa výše majetku. Dále by bylo známo i to, zda je tento majetek nabyt legálně a zda příslušného politika nestíhá policie.
Nicméně Kováčik zcela opomíjí, že jím chválený princip prošel ve vládní novele zákona o střetu zájmů. Má tedy pravdu, že hnutí ANO a vláda návrh KSČM nepodpořili. Nicméně oni prosadili svůj vlastní, ačkoli nakonec bez hnutí ANO, neboť návrh získal pozměňovací návrhy (tzv. Lex Babiš). Je také otázkou, jak by daná věc, kterou Kováčik popisuje, řešila situaci Andreje Babiše. To není v našich silách korektně vyhodnotit.
Nejsme schopni posoudit, nakolik by daná případná legislativa postihla tento konkrétní případ (Babiš) a také další případné problémy politiků. Výrok tedy hodnotíme jako neověřitelný.
