Demagog.cz

Marek Hilšer
Marek Hilšer
Já si pamatuju, jak to bylo šito horkou jehlou. Jak ten zákon (o univerzitních nemocnicích v roce 2008, pozn. Demagog.cz) se chtěl schválit vlastně během tří měsíců tak, aby se k tomu nikdo nemohl vyjádřit. Výzva: Prezidentský souboj, 8. prosince 2017

Tento výrok byl ověřen jako nepravda

Odůvodnění

Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože s ministerstvem zdravotnictví (MZ) jednaly univerzity a zástupci studentů (včetně Hilšera samotného, na což sám opakovaně poukazuje), zákon měl projít připomínkovým řízením a v rámci projednávání v Poslanecké sněmovně by byl projednáván ve třech čteních a na příslušných výborech. Není tedy pravdou, že by zákon byl koncipován tak, aby se k němu nikdo nemohl vyjádřit.

V letech 2007 a 2008 došlo na ministerstvu zdravotnictví v rámci připravované reformy zdravotnictví k návrhu na vytvoření zákona o univerzitních nemocnicích. Ten měl kromě dalšího měnit vlastnickou formu fakultních nemocnic.

V obecné představě resortu měly být fakultní nemocnice transformovány na akciové společnosti s účastí státu a univerzit. Proti tomuto záměru vlády Mirka Topolánka organizoval protesty také lékař Marek Hilšer. Vůči návrhu se vymezily kromě tehdejší opozice i Karlova univerzita, Masarykova univerzita (prostřednictvím tehdejšího rektora Fialy, dnešního předsedy ODS) a Univerzita Palackého v Olomouci – tedy všechny univerzity, jichž se připravovaná reforma týkala. Dále se proti postavila také Česká lékařská komora a další aktéři včetně koaličních partnerů tehdejšího ministra Julínka, který měl danou věc v gesci.

Rektor UK Václav Hampl shrnul, proč není návrh ministerstva zdravotnictví vhodný a představil řešení, na kterém se univerzity shodly: „Naším návrhem je transformace fakultních nemocnic do podoby veřejnoprávních institucí, se kterými máme v České republice dlouholeté dobré zkušenosti. Takto existují už deset let veřejné vysoké školy, příkladem jsou také ústavy Akademie věd. Provedené rozbory jednoznačně ukazují, že tato forma je vhodnější a umožňuje zásadní problémy, jakož i vhodnou dělbu kompetencí mezi státem a univerzitou, vyřešit.

Návrh věcného záměru zákona o univerzitních nemocnicích a univerzitních zdravotnických pracovištích schválila vláda na svém jednání 9. dubna 2008. Zároveň pověřila ministra zdravotnictví jeho zpracováním a předložením návrhu zákona vládě, a to do 31. května 2008. Termín připomínek byl stanoven na 26. listopadu 2007 – 17. prosince 2007 i přesto, že rektoři výše zmíněných vysokých škol žádali ministra zdravotnictví, aby dokument v daném stavu k připomínkám nerozesílal.

Ke konci května 2008 vyslovila Vědecká rada UK ve svém usnesení politování nad pokračující přípravou návrhu zákonu i přes argumenty univerzit. Po červnovém setkání s představiteli MZ zástupci univerzit konstatovali, že nebyly projednány všechny konkrétní připomínky a upozornili, že navzdory tvrzení MZ proběhlé jednání není možné charakterizovat tak, že došlo ke shodě.

Návrh zákona v návaznosti na tento odpor nebyl projednáván ve Sněmovně. Po nátlaku univerzit i koaličního partnera v červnu premiér Topolánek oznámil, že vláda od plánovaného projektu na přeměnu fakultních nemocnic na akciové společnosti upouští.

Z logiky legislativního procesu pak platí, že zákon po zaslání do Poslanecké sněmovny je projednáván ve třech čteních. Ve druhém čtení je zákon projednán v příslušných výborech (v tomto případě primárně ve zdravotnickém výboru, popř. výboru pro vzdělání) a jsou k němu načítány pozměňovací návrhy. To je možné obejít a zákon schválit hned v prvním čtení, ovšem pokud se proti tomu postaví alespoň dva poslanecké kluby, není možné tento postup (§ 90 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny) aplikovat. Vzhledem k tomu, že proti návrhu vystupovali koaliční lidovci i opoziční sociální demokraté, je nepochybné, že by neprojednání ve výborech jen těžko připustili.