Tím, že Listina základních práv a svobod (dále jen LZPS) je přiřazena k Ústavě, kandidát Hannig myslí, že je součástí ústavního pořádku. Svoboda slova je jedním z politických práv uvedených v LZPS. Zároveň však platí určitá její omezení, proto výrok v kontextu případu Adama B. Bartoše hodnotíme jako zavádějící.

Přesné znění svobody slova je: „Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.“

Důležitý je tady až následující bod – „Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.“

V případě Bartoše šlo o podněcování nenávisti proti Židům. Předseda antisemitského, krajně pravicového uskupení Národní demokracie vyvěsil v Polné na Jihlavsku před dvěma lety text, ve kterém volal po nutnosti „řešení židovské otázky“. Za tyto projevy letos v březnu potvrdil brněnský soud Adamu B. Bartošovi roční podmínku s dvouletým odkladem.

Konkrétním místem vyvěšení byl hrob Anežky Hrůzové, z jejíž smrti byl na přelomu 19. a 20. století viněn Žid Leopold Hilsner. Na oficiální informační tabuli připevnil Bartoš text: „Její smrt český národ semkla a s naléhavostí mu ukázala nutnost řešení židovské otázky. Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena.“

V tomto případě se tedy jedná o trestný čin podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod, který omezuje platnost svobody slova. Adam Bartoš je navíc v současné době obžalován taky z trestného činu popírání a schvalování holocaustu.