Já nemám žádné VIP podporovatele. Jenom Rosťa Osička, boxer.
Mezi nejviditelnější podporovatele Petra Hanniga patří aktivista Aleš Hodina, Adam B. Bartoš (známý svými antisemitskými postoji), novinář Jan Hloch a boxer Rostislav Osička.
Mezi politickými stranami pak našel podporu u těchto stran či hnutí: Strana zdravého rozumu (Rozumní), Rozumní – stop migraci a diktátu EU (volební aliance vlasteneckých stran a hnutí), Národní demokracie (ND), Republikánská strana Čech, Moravy a Slezska (SPR-RSČMS), Změna pro lidi (politické hnutí), Konzervativní a sociální hnutí (KSH), České hnutí za národní jednotu (ČHNJ) a Demokratická strana zelených (DSZ).
Dále Petru Hannigovi vyjádřily podporu Vlastenecké noviny Radka Veličky. Jedná se tedy o osoby, které nejsou celostátně známy a také o strany, které mají marginální sílu.
Já jsem ctitel Listiny základních práv a svobod člověka, která je přiřazena k naší Ústavě. A tam se říká, že je zaručena svoboda slova. Já nesouhlasím s tím, co pan Bartoš říká.
Tím, že Listina základních práv a svobod (dále jen LZPS) je přiřazena k Ústavě, kandidát Hannig myslí, že je součástí ústavního pořádku. Svoboda slova je jedním z politických práv uvedených v LZPS. Zároveň však platí určitá její omezení, proto výrok v kontextu případu Adama B. Bartoše hodnotíme jako zavádějící.
Přesné znění svobody slova je: „Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu.“
Důležitý je tady až následující bod – „Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.“
V případě Bartoše šlo o podněcování nenávisti proti Židům. Předseda antisemitského, krajně pravicového uskupení Národní demokracie vyvěsil v Polné na Jihlavsku před dvěma lety text, ve kterém volal po nutnosti „řešení židovské otázky“. Za tyto projevy letos v březnu potvrdil brněnský soud Adamu B. Bartošovi roční podmínku s dvouletým odkladem.
Konkrétním místem vyvěšení byl hrob Anežky Hrůzové, z jejíž smrti byl na přelomu 19. a 20. století viněn Žid Leopold Hilsner. Na oficiální informační tabuli připevnil Bartoš text: „Její smrt český národ semkla a s naléhavostí mu ukázala nutnost řešení židovské otázky. Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena.“
V tomto případě se tedy jedná o trestný čin podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod, který omezuje platnost svobody slova. Adam Bartoš je navíc v současné době obžalován taky z trestného činu popírání a schvalování holocaustu.
My nemáme možnost vůbec něco k tomu říct, bude Dublin IV, se teďka schvaluje, nejenom ti, kteří jsou teď v Itálii, Španělsku, ale i ti, kteří jsou třeba ve Švédsku, Německu, bude moct EU bez našeho sebemenšího vstupování do té akce k nám nařídit přijetí.
Petr Hannig se vyjadřuje k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady EU známému Dublin IV.
Nařízení EU je přímo použitelné a závazné v členských státech, pokud prošlo řádným legislativní procesem Evropské unie.
Účelem tzv. Dublinského systému je sjednotit a zefektivnit mechanismus řízení o žádosti cizince o mezinárodní ochranu. Cílem je vypořádat se s následky migrační krize.
Návrh nařízení Dublin IV právě prochází řádným legislativním procesem. V tuto chvíli probíhá jednání na úrovni Rady a poslední jednání proběhlo 6. prosince 2017. Česká republika má své zástupce z řad ministrů v Radě Evropské unie a v Evropském parlamentu, kteří se mohou k návrhům nařízení vyjadřovat.
Senát ČR se k tomuto návrhu nařízení vyjádřil odůvodněným stanoviskem. Senát se domnívá, že toto nařízení by překračovalo působnost Evropské unie. Evropská komise Senátu odpověděla.
Podle návrhu nařízení by byli do členských států žadatelé přidělováni na základě tzv. referenčního klíče. Pokud by počet žadatelů v jednom ze států překročil limit určený na základě stanovených kritérií (např. velikosti státu, HDP, dosavadní počet žadatelů,...), pak by byli žadatelé přidělováni jiným členským státům.
Česká republika tedy má možnost se k návrhu nařízení Dublin IV vyjádřit.
Advokát Kalvoda zastupoval i tehdy toho slavného poslance Melčáka.
Petr Hannig svým výrokem odkazuje na situaci z roku 2009, kdy byl Sněmovnou a Senátem schválen ústavní zákon o zkrácení volebního období v té době činné Poslanecké sněmovny. Poslanec Melčák proti tomu zákonu podal ústavní stížnost – Ústavní soud dal pak poslanci za pravdu a poprvé v historii České republiky zrušil ústavní zákon.
Jak vyplývá z článku věnujícího se nálezu Ústavního soudu, Melčákův právní zástupce v tomto řízení byl skutečně Jan Kalvoda. Výrok tedy hodnotíme jako pravdivý.
Já jsem kandidoval vždycky jen za svoji stranu.
V roce 2002 založil Petr Hannig Stranu zdravého rozumu, která (dle informací v Rejstříku politických stran ministerstva vnitra) změnila v dubnu 2017 svůj název na Rozumní. Mezi těmito dvěma daty strana mírně změnila název vícekrát, avšak až na období let 2009–2010, kdy se strana nazývala Suverenita, byl její název téměř totožný.
Pro úplnost je třeba dodat, že Hannig byl předsedou strany i v době, kdy nesla název Suverenita – blok Jany Bobošíkové. Bobošíková pro účely parlamentních voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2010 figurovala ve straně jako její volební lídr.
Po celou dobu existence strany (i pod mírně změněnými názvy a po změně v roce 2017) je její předsedou zakladatel Hannig. Podle svých slov nikdy nebyl členem KSČ.
V rámci této strany kandidoval Hannig do veřejných funkcí (Senát, Poslanecká sněmovna, Evropský parlament) již patnáctkrát, avšak ani jednou neuspěl.
V tabulce níže se nachází výpis všech kandidatur Petra Hanniga do veřejných funkcí.
Typ voleb Název stranyRokVolební zisk v %
SenátRozumní
2002
1. kolo : 2,19%
2. kolo: 0%
Senát
Rozumní
2004
1. kolo: 1,78%
2006
1. kolo: 1, 43%
2008
1. kolo: 0,79%
2010
1. kolo: 7,21%
2012
1. kolo: 3,50%
2014 1. kolo: 1,32%
2016
1. kolo: 2,34%
2. kolo 0%
Poslanecká sněmovna
Strana zdravého rozumu
Strana
celkově: 0,22%
Strana celkově: 0,46%
Suverenita – blok J. Bobošíkové
Strana celkově: 3,67%
Suverenita – Strana zdravého rozumu
2013 Strana celkově: 0,27%
Rozumní 2017
Strana celkově: 0,72%
Evropský parlament
Strana celkově: 0,27%
2014 Strana celkově: 1,63%
Měl jsem nabídky od jiných, od velkých stran (...) dokonce teďka v těch volbách parlamentních mi nabízel Tomio Okamura, abych kandidoval za ně. Už jsem slíbil dalším šesti stranám, že budeme taková vlastenecká fronta.
Politická strana ROZUMNÍ, za kterou Petr Hannig kandiduje a které je předsedou, je spojením této strany (Rozumní – stop migraci a diktátu EU – peníze našim občanům, důchodcům, dětem, zdravotně postiženým…) se šesti menšími politickými uskupeními – Změna pro lidi, Národní demokracie, Demokratická strana zelených, Republikánská strana Čech, Moravy a Slezska, České hnutí za národní jednotu a Konzervativní a sociální hnutí. Tato část výroku je tedy pravdivá.
O nabídce Petru Hannigovi kandidovat za stranu Tomia Okamury nebo jiné velké strany však nejsou veřejně dostupné žádné zdroje a výrok je tedy hodnocen jako neověřitelný.
Němečtí důchodci, …, ti byli bohatí, ale dneska už jsou na roveň jiných (důchodců, pozn. Demagog.cz).
V žebříčku Global retirement index 2017, který každoročně vydává francouzská investiční banka Natixis, se Německo umístilo na 7.příčce. Tato studie bere v potaz nejenom výši důchodů, ale i celkovou kvalitu života penzistů v daných zemích. Německo si oproti roku 2016 pohoršilo v indexu Material Wellbeing, což může být způsobeno v poklesu příjmové rovnosti německých penzistů. Celkově ale vychází jako jedna ze zemí s nejlepší kvalitou života důchodců (str.22). Česká republika se v tomto porovnání umístila na 16.místě a například v indexu Material Wellbeing si oproti roku 2016 polepšila o tři procentní body a je o pozici výše než Německo (str.31). V tomto porovnání tak Německo vychází velmi dobře.
Čisté důchodové bohatství ukazuje současnou hodnotu důchodu, bere v potaz příspěvky, které pracovník musí do důchodového systému zaplatit. V tomto hodnocení se Německo umisťuje pod průměrem zemí OECD (str.113). Tato hodnota se měří jako násobek ročních hrubých příjmů podle pohlaví. Německo má tento index 10,9, např. ČR má tento index vyšší (11,1 pro muže). Průměr OECD je 11,8. Čím vyšší index, tím vyšší čisté bohatství, které lze získat z povinných penzijních programů. Podle tohoto ukazatele se tak němečtí penzisté dají označit za méně bohaté, co se týče srovnání toho, kolik museli do systému přispět a kolik z něho získají.
Ukazatel míry nahrazení výdělků výší penze popisuje, jak efektivně jsou nahrazeny výdělky důchodem. Podle OECD v budoucnu zůstane Německo pod průměrem zemí OECD (v Německu je tato míra 51 %, průměr OECD je 63 %).
Veřejné výdaje na penze tvoří v Německu 10,1 % HDP. Průměrně v zemích OECD jsou veřejné výdaje rovny 8,2 % HDP.
My bychom při přistoupení do eurozóny ručili za řecké dluhy.
Země, ve kterých je zavedeno euro, patří do tzv. Eurozóny. Země Eurozóny se podíli téměř 3/4 na HDP Evropské unie. V případě, že se některý ze států Eurozóny dostane do finančních problémů a ohrozí tak stabilitu měny v celé Evropě, tak může zasáhnout nadnárodní finanční instituce Evropský stabilizační mechanismus (ESM).
V roce 2012 byl ESM zaveden aby nahradil starší instituce podobného druhu (Evropský nástroj finanční stability a Evropský mechanismus finanční stabilizace). ESM má k dispozici až 700 mld. eur, které lze využít na záchranu finanční stability různými způsoby jako například nakupováním státních dluhopisů nebo poskytováním půjček.
Do fondu ESM přispívají pouze členové Eurozóny, Česká republika by se k ním při přijetí eura automaticky přidala. Petr Hannig tak poněkud neobratně popisuje realitu, za řecké dluhy by Česká republika ručila nepřímo skrze ESM.
Taky se většinou ocitám v tom žebříčku Prezident 21 na předposledním místě, na posledním místě se ocitá Miloš Zeman.
Prezident 21 je projekt miliardáře Karla Janečka, který dává uživatelům možnost nanečisto hlasovat o volbě prezidenta. Způsob hlasování je následující: každý uživatel disponuje 3 kladnými a 1 záporným hlasem, přičemž může využít od 1 do 4 hlasů.
Po spuštění druhé fáze hlasování se v současné době Petr Hannig nachází v tomto žebříčku na posledním místě. Stávající prezident Miloš Zeman se v současnosti v tomto hlasování umístil na pátém místě.
V první fázi hlasování se na prvním místě umístil Jiří Drahoš, na druhém místě Michal Horáček a na třetím místě Marek Hilšer. Následoval Pavel Fischer na 11. místě, Vratislav Kulhánek na 14. místě, Mirek Topolánek na 26. a JIří Hynek na 27. místě. Petr Hannig se umístil na 36. místě a Miloš Zeman na posledním 613. místě.
Ty zákony byly jiné v 90. letech. Všechny tyhle zákony, za který on (Adam B. Bartoš, pozn. Demagog.cz) je obžalován a odsuzován, už je dokonce odsouzený jednou, tak to se tam dostalo později.
Oprava: Výrok je hodnocen jako nepravdivý, protože 2 ze 3 trestných činů, kterým Bartoš v tomto případě čelí, byly součástí českého Trestního zákona i v 90. letech. Výrok byl původně hodnocen jako pravdivý. Za chybu se omlouváme.
Adam B. Bartoš je předsedou strany Národní demokracie a zároveň figuruje jako mluvčí prezidentského kandidáta Petra Hanniga. V roce 2015 zanechal při návštěvě hrobu Anežky Hrůzové v Polné, za jejíž vraždu byl neprávem odsouzen žid Leopold Hilsner, vzkaz s antisemitskou rétorikou, který se stal podnětem k soudnímu přezkoumání.
Předseda ND je obviněn z podněcování k nenávisti, hanobení národa a schvalování genocidy. Již v roce 2016 byl spolu s Ladislavem Zemánkem pravomocně odsouzen k roční podmínce s dvouletým odkladem, za výše uvedené trestné činy mu však hrozí odnětí svobody až na tři roky. Konečné soudní přelíčení je v těchto dnech v plném proudu, avšak jeho průběh zdržuje předčítání veškerých vydaných stranických listů Národní demokracie. K projednávání přišel Bartoše podpořit i Petr Hannig.
Petr Hannig mluví v souvislosti s obžalobou Adama Bartoše tedy o trestných činech podněcování k nenávisti, hanobení národa a schvalování genocidy. První 2 jmenované byly součástí českého právního řádu i ve zmíněných 90. letech. Konkrétně jako § 198 a § 198a Trestního zákona. Podněcování k národnostní a rasové nenávisti se do zákona dostalo prostřednictvím novely 557/1991 Sb., účinné je od 1. ledna 1992.
Pouze zmíněné popírání genocidy se stalo trestným činem až později. Výrok Petra Hanniga je tedy hodnocen jako nepravdivý.
