...pane premiére, protože jednací řád vlády znám. Když se ta vláda neshodne, tak prostě udělá závěr, že nepřijala žádné stanovisko podle jednacího řádu. Což se opravdu stane, může se to stát. Tak nepřijala žádné stanovisko. Ale my nemáme stanovisko vlády, že vláda nepřijala stanovisko. My máme stanovisko vlády, že je to vládě jedno.
V jednacím řádu vlády není explicitně vymezeno, jaké stanovisko může vláda k předloženému návrhu zákona zaujmout.
Situaci, kdy vláda nepřijme žádné stanovisko, však jednací řád výslovně předvídá v čl. X odst. 3, kde stojí: „(...) pokud vláda dospěje k závěru, že k předloženému materiálu nepřijme usnesení, uvede se tato skutečnost spolu se závěry do písemného záznamu.“
V minulosti k takové situaci, kdy vláda žádné stanovisko nepřijala, docházelo. Příkladem je nezaujmutí žádného stanoviska vládou k zákonu o vyvlastňování v roce 2009 kvůli neshodě.
Dalším příklady nalezneme např. na jednání vlády dne 16. listopadu 2016 (.docx), kde vláda nepřijala žádné stanovisko k poslanecké novele církevního zákona či snaze poslanců o včlenění „Mezinárodního dne studentstva“ do oficiálního názvu státního svátku 17. listopadu. Obdobně viz návrh na uzákonění adopcí registrovanými partnery projednávaný vládou dne 8. října 2014 (.docx).
V případě, o němž hovoří Miroslav Kalousek, se však vláda většinově shodla na „neutrálním“ stanovisku. Toto neutrální stanovisko schválilo 14 z 15 přítomných poslanců a proti nehlasoval nikdo.
Předseda poslaneckého klubu TOP 09 interpeloval ministerského předsedu ohledně možného rušení o zákona, který zapovídá dodávky do íránské jaderné elektrárny Búšehr. Kalousek se Babiše dotazoval na neutrální stanovisko vlády k t...