Ministerstvo zahraničních věcí je ústředním orgánem státní správy České republiky pro oblast zahraniční politiky. Dle dikce § 6 kompetenčního zákona MZV: „...zabezpečuje vztahy České republiky k ostatním státům, mezinárodním organizacím a integračním seskupením, koordinuje aktivity vyplývající z dvoustranné a mnohostranné spolupráce, s výjimkou věcí náležejících do působnosti Ministerstva spravedlnosti.“

Moderátor rozhovoru Vladimír Keblúšek před vyřčeným výrokem naráží na postavení Andreje Babiše v mezinárodních jednáních vůči členským státům EU. Nicméně předseda vlády dle čl. 77 Ústavy: „...organizuje činnost vlády, řídí její schůze, vystupuje jejím jménem a vykonává další činnosti, které jsou mu svěřeny Ústavou nebo jinými zákony.“
Tudíž mu nenáleží kompetence patřící monokratickému MZV, v jehož čele stojí pouze ministr zahraničí.

Ten by ve svém jednání měl být politicky odpovědný předsedovi vlády, což lze dovodit jazykovým výkladem článku 74 Ústavy („Prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády“), kde ze smyslu textu plyne, že Ústava prezidentovi nedává prostor ministra na návrh premiéra neodvolat. Předseda vlády by však podle užití teorie horizontální dekoncentrace (.pdf, str. 4), čili principu rozdělení působnosti a pravomoci mezi organizační složky na stejné úrovni, neměl vstupovat do fungování pro konkrétní účely vytvořeného ministerstva. Předseda vlády tak pouze prostřednictvím prezidenta republiky pověřuje jednotlivé členy vlády řízením ministerstev.

Pokud se jedná o pravomoci ve vztahu k EU, tak premiér pravidelně zasedá na Evropské radě společně s dalšími premiéry členských států (.pdf, str. 11, čl. 15 odst. 2). Ministr zahraničí má zase na starosti reprezentovat Českou republiku na Radě Evropské unie. Rada vykonává společně s Evropským parlamentem legislativní a rozpočtovou funkci. Vykonává funkce vymezování politik a koordinace v souladu s podmínkami stanovenými Smlouvami (.pdf, str. 12, čl. 16).