Demagog.cz

Nový ministr zahraničí Tomáš Petříček

Tomáš Petříček byl jmenován do funkce ministra zahraničních věcí 16. října 2018. Ověřili jsme jeden z jeho prvních rozhovorů pro Týden v politice. Hovořil například o zahraničních cestách i o tom, čemu se již jako ministr zahraničí stačil věnovat.

Ověřili jsme
Týden v politice ze dne 22. října 2018 (moderátor Vladimír Keblúšek, záznam)

16 ověřených výroků

Tomáš Petříček

Tomáš Petříček

(...) tak ale například v některých afrických zemích, kde působíme (Armáda ČR, pozn. Demagog.cz).

V rámci zahraničních misí působí Armáda ČR i v několika afrických zemích.

skrýt celé odůvodnění

Čeští vojáci působí na území Afriky v těchto misích:

  • Mali - v misi MINUSMA, působí zde 3 čeští vojáci a cílem mise je zajištění bezpečnosti a vytvoření podmínek pro další humanitární a politickou asistenci tamní vládě.
  • Mali - v misi EUTM, jde o misi výcvikovou, která má za cíl pomoci při výstavbě a výcviku malijské armády. Jednotka, která zde působí, se podílí na ochraně velitelství výcvikové mise v Bamaku, v rámci toho například doprovází velitele a štáby mise, a částečně také pomáhá s výcvikem malijské armády.
  • Somálsko - v misi EU NAVFOR Somalia - operace ATLANTA. Tato mise má za úkol ochranu plavidel. Působí zde 3 čeští vojáci, jeden z nich jako plánovací důstojník zpravodajského oddělení a dva další působí v rámci odborných funkcí, kde plní úkoly velitelství operace.

Jako pozorovatelé pak čeští vojáci působí také v Kongu nebo ve Středoafrické republice. U těchto pozorovatelských misí se čeští vojáci podílejí například na řízení misí, případně monitorují bezpečnostní a politickou situaci v oblasti.

Mapu s místy, kde jsou nasazení čeští vojáci lze najít na úvodní stránce http://www.mise.army.cz/.

Tomáš Petříček

Tomáš Petříček

Já jsem chtěl po kolezích na Ministerstvu zahraničních věcí, aby připravili nějakou společnou pozici (ohledně návštěvy Vondráčka v Rusku, pozn. Demagog.cz). V pracovní verzi jsme o ní hovořili.

Ministerstvo zahraničních věcí skutečně vypracovalo prohlášení, které kritizovalo návštěvu Radka Vondráčka v Rusku, avšak není dohledatelné, zda vytvoření dokumentu zadal skutečně novopečený šéf rezortu Petříček.

skrýt celé odůvodnění

Ministerstvo zahraničí chystalo kritické vyjádření k cestě Radka Vondráčka (ANO) do Ruska. Nový šéf diplomacie Tomáš Petříček nakonec po konzultaci se svým stranickým šéfem Janem Hamáčkem z ČSSD vydání prohlášení zastavil. V textu, který připravil východoevropský odbor ministerstva zahraničí, se osoby na sankčním seznamu EU činí přímo zodpovědnými za nelegální anexi Krymu a rozpoutání konfliktu na východě Ukrajiny.

Já jsem požádal ráno na naší poradě, abych měl pracovní návrh prohlášení, které bychom mohli vydat, nicméně následně jsme se domluvili i s kolegou Hamáčkem, že nejprve se setkám příští týden s panem předsedou Vondráčkem, abych se seznámil s průběhem jeho cesty, ale také bych s ním chtěl hovořit o tom, že bychom měli lépe koordinovat naše zahraničně politické aktivity, říká Petříček.

Vzhledem k tomu, že není možné z primárních či dalších zdrojů vyjma Petříčka prokázat, že vypracování zprávy pro Vondráčka zadal on – interní komunikace MZV není veřejně přístupná a zveřejnění prohlášení bylo nakonec zastaveno, pročež nelze zjistit jeho obsah – hodnotíme jeho výrok jako neověřitelný.

Tomáš Petříček

Tomáš Petříček

Cesta z výborů, kterých se účastnil i pan předseda Vondráček, byla schválena organizačním výborem Sněmovny.

Organizační výbor PSP cestu Vondráčka spolu s Výborem pro zdravotnictví schválil.

skrýt celé odůvodnění

Organizační výbor je zřízen na základě § 32 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, jeho působnost zmiňuje § 46. Organizační výbor není klasickým legislativním výborem, ale má charakter kolektivního vedení Sněmovny s doporučujícími a koordinačními pravomocemi. Hlavním úkolem organizačního výboru je doporučovat předsedovi Sněmovny program jednání. Předsedou organizačního výboru je ze své funkce předseda Poslanecké sněmovny, místopředsedy jsou všichni místopředsedové Poslanecké sněmovny. Členy výboru jsou zástupci vybraní jednotlivými poslaneckými kluby. Jejich počet je vypočítán podle zásady poměrného zastoupení politických stran v Poslanecké sněmovně.

Jednání výboru je neveřejné. Veřejné dokumenty zahrnují schválená usnesení či pozvánky na schůze, ve kterých se mimo jiné vyskytuje bod: „Návrh na rozhodnutí o přijetí zahraničních návštěv a vyslání delegací Poslanecké sněmovny, jejích orgánů a poslanců.“ Na něj navazuje schválené usnesení o vyslání delegací Poslanecké sněmovny do zahraničí, mimo jiné i delegace do Ruska.

Tomáš Petříček

Tomáš Petříček

My (Ministerstvo zahraničních věcí, pozn. Demagog.cz) Parlamentu poskytujeme podklady v případě vyžádání, poskytujeme jim servis v případě realizace těchto cest.

Ministerstvo zahraničí podle Petříčka připravilo podklady pro výjezdy poslanců, avšak jedná se pouze o jejich tvrzení.

skrýt celé odůvodnění

Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky Radek Vondráček navštívil ve dnech 14.–16. října 2018 Ruskou federaci. Společně s delegací poslanců Výboru pro zdravotnictví PSP ČR jednal v Moskvě s předsedou Státní dumy Ruské federace Vjačeslavem Volodinem a s předsedkyní Rady federace Valentinou Matvijenkovou. Nejednalo se tedy o „vládní“ zahraniční návštěvu.

Je to součást parlamentní diplomacie, do které my jakožto ministerstvo zahraničních věcí nezasahujeme přímo. My připravujeme podklady pro takové výjezdy, ale já bych ale přesto chtěl s panem předsedou hovořit o tom, co diskutoval v Moskvě, jaké jsou závěry z jeho setkání,říká Petříček. Ministerstvo zahraničí tvrdí, že vybavilo Radka Vondráčka podklady pro cestu do Ruské federace. Pak už nebylo schopné kontrolovat, jestli se předseda Sněmovny při svých jednáních doporučení Černínského paláce skutečně držel.

Přes Petříčkova tvrzení se nám nepodařilo dohledat dokument, který by stanovil kompetenci MZV „poskytovat servis“ členům Parlamentu, ačkoli se tak zřejmě děje. A protože není k dispozici předpis či jiný zdroj informací v tomto směru než ministr zahraničních věcí a jelikož nelze bez dalšího zdroje prokázat pravdivost výroku ministra jiným výrokem téhož ministra, hodnotíme tvrzení jako neověřitelné.

Tomáš Petříček

Tomáš Petříček

Cesta byla prodiskutovávaná na schůzce ústavních činitelů v září, takže o ní byli zpraveni i ústavní činitelé.

Společné prohlášení ústavních činitelů, vydané po jejich zářijové schůzce, neobsahuje přímou zmínku o plánované cestě Radka Vondráčka do Ruska.

skrýt celé odůvodnění

Na Pražském hradě se 12. září 2018 uskutečnila schůzka nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice. Této schůzky se kromě prezidenta Zemana účastnil i Andrej Babiš, předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček, ministr vnitra toho času pověřen řízením Ministerstva zahraničních věcí Jan Hamáček a ministr obrany Lubomír Metnar. Předseda senátu Milan Štěch se schůzky kvůli kolidující zahraniční cestě nezúčastnil a Hrad odmítl účast místopředsedkyně senátu Miluše Horské, která měla Štěcha zastoupit.

Dle společného prohlášení byla tématem schůzky koordinace zahraničních cest a návštěv ústavních činitelů, mezinárodní sankce vůči Rusku, plánovaná cesta prezidenta Zemana do Izraele či závěry summitu NATO. Nejvyšší ústavní činitelé se věnovali rovněž otázce brexitu, budoucímu předsednictví ČR v EU či evropské bezpečnostní a obranné politice.

Plánovaná cesta Radka Vondráčka do Ruska však není ve společném prohlášení ani v jiných mediálních výstupech po schůzce přímo zmíněna, proto výrok hodnotíme jako neověřitelný.

Tomáš Petříček

Tomáš Petříček

Vycházím i z prohlášení ústavních činitelů ze září, kde ještě bylo zdůrazněno, že nebyly naplněny Minské dohody, není zde základní změna v přístupu Ruska.

Ústavní činitelé ve společném prohlášení uvedli, že trvají důvody, které vedly k zavedení protiruských sankcí, a vyzvali k naplnění Minských dohod všemi zúčastněnými stranami.

skrýt celé odůvodnění

Na Pražském hradě se 12. září 2018 uskutečnila schůzka nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice. Této schůzky se kromě prezidenta Zemana účastnil i Andrej Babiš, předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček, ministr vnitra toho času pověřen řízením Ministerstva zahraničních věcí Jan Hamáček a ministr obrany Lubomír Metnar. Předseda Senátu Milan Štěch se schůzky kvůli kolidující zahraniční cestě nezúčastnil a Hrad také odmítl účast místopředsedkyně Senátu Miluše Horské, která měla Štěcha zastoupit.

Jak Tomáš Petříček správně uvádí, ve společném prohlášení ústavních činitelů vydaném po schůzce jsou zmíněny i Minské dohody:

V případě sankčního režimu EU vůči Ruské federaci ústavní činitelé konstatovali, že důvody, které k zavedení sankcí vedly, trvají, a vyzvali k naplnění Minských dohod všemi zúčastněnými stranami. Shodli se také na užitečnosti komplexní a otevřené diskuse o tomto tématu na úrovni Evropské rady, včetně zhodnocení ekonomické i politické účinnosti sankcí v návaznosti na proceduru jejich prodlužování.

Tomáš Petříček

Tomáš Petříček

Například já jsem navštívil Německo, svoji první zahraniční cestu jsem směřoval do Berlína.

První zahraniční cesta nově jmenovaného ministra zahraničí vedla do Německa.

skrýt celé odůvodnění

Ministr Tomáš Petříček (ČSSD) oznámil plán své první zahraniční cesty již při svém jmenování dne 16. října 2018, jak uvádí tisková zpráva Ministerstva zahraničních věcí.

Se svým německým protějškem, Heikem Maasem (SPD – Sociálně demokratická strana Německa), se sešel 19. října 2018 v Berlíně. Společně se zabývali otázkami migrace, společné rozvojové spolupráce v Africe či odsouzení vraždy saúdskoarabského novináře Džámala Chášakdžího. Heiko Maas mj. ocenil, že Petříček za cíl své první zahraniční cesty po jmenování do funkce zvolil právě Německo, což podle Maase vypovídá o důležitosti vzájemných vztahů obou zemí.

Tomáš Petříček

Tomáš Petříček

Ministerstvo zahraničních věcí má na starosti rozvoj bilaterálních vztahů s členskými státy Evropské unie.

Dle kompetenčního zákona má MZV na starosti vztahy České republiky k ostatním státům a koordinuje aktivity vyplývající z dvoustranné spolupráce s jinými státy.

skrýt celé odůvodnění

Ministerstvo zahraničních věcí je ústředním orgánem státní správy České republiky pro oblast zahraniční politiky. Dle dikce § 6 kompetenčního zákona MZV: „...zabezpečuje vztahy České republiky k ostatním státům, mezinárodním organizacím a integračním seskupením, koordinuje aktivity vyplývající z dvoustranné a mnohostranné spolupráce, s výjimkou věcí náležejících do působnosti Ministerstva spravedlnosti.“

Moderátor rozhovoru Vladimír Keblúšek před vyřčeným výrokem naráží na postavení Andreje Babiše v mezinárodních jednáních vůči členským státům EU. Nicméně předseda vlády dle čl. 77 Ústavy: „...organizuje činnost vlády, řídí její schůze, vystupuje jejím jménem a vykonává další činnosti, které jsou mu svěřeny Ústavou nebo jinými zákony.“
Tudíž mu nenáleží kompetence patřící monokratickému MZV, v jehož čele stojí pouze ministr zahraničí.

Ten by ve svém jednání měl být politicky odpovědný předsedovi vlády, což lze dovodit jazykovým výkladem článku 74 Ústavy („Prezident republiky odvolá člena vlády, jestliže to navrhne předseda vlády“), kde ze smyslu textu plyne, že Ústava prezidentovi nedává prostor ministra na návrh premiéra neodvolat. Předseda vlády by však podle užití teorie horizontální dekoncentrace (.pdf, str. 4), čili principu rozdělení působnosti a pravomoci mezi organizační složky na stejné úrovni, neměl vstupovat do fungování pro konkrétní účely vytvořeného ministerstva. Předseda vlády tak pouze prostřednictvím prezidenta republiky pověřuje jednotlivé členy vlády řízením ministerstev.

Pokud se jedná o pravomoci ve vztahu k EU, tak premiér pravidelně zasedá na Evropské radě společně s dalšími premiéry členských států (.pdf, str. 11, čl. 15 odst. 2). Ministr zahraničí má zase na starosti reprezentovat Českou republiku na Radě Evropské unie. Rada vykonává společně s Evropským parlamentem legislativní a rozpočtovou funkci. Vykonává funkce vymezování politik a koordinace v souladu s podmínkami stanovenými Smlouvami (.pdf, str. 12, čl. 16).

Tomáš Petříček

Tomáš Petříček

Já už jsem avizoval, že bych chtěl větší pozornost věnovat našemu jižnímu sousedství (s africkými státy, pozn. Demagog.cz).

Nový ministr zahraničí již dříve avizoval, že jedním z jeho hlavních témat ve funkci bude navýšení rozvojové spolupráce se sousedními státy EU a zejména pak s Afrikou.

skrýt celé odůvodnění

Téma bylo Petříčkem veřejně oznámeno na briefingu po jmenování do funkce dne 16. října 2018. Hlavními tématy, kterým se za svého působení ve funkci chce Petříček věnovat, je mj. rozšíření rozvojové spolupráce s Afrikou, zefektivnit zde českou humanitární pomoc a pokračovat v aktivitách spojených s ochranou lidských práv (video, čas 1:06-1:40).

Dalším důležitým tématem je podle Petříčka ekonomická diplomacie v zemích sousedících s EU (video, čas 0:55–1:06).

Téma rozšíření rozvojové spolupráce v Africe bylo probíráno na ministrově první zahraniční cestě do Berlína dne 19. října 2018. Zde ministr prohlásil, že česká strana chce navýšit finanční prostředky na rozvojovou pomoc ze současných 0,11 % HNP na 0,33 % HNP.

O důležitosti nástroje rozvojové spolupráce v celoevropském měřítku hovořil Petříček ještě ve funkci náměstka ministra zahraničních věcí v projevu během Symposia zahraniční politiky ze dne 19. září 2018 (.pdf, str. 1). Dle Petříčka je rozvojová spolupráce důležitým nástrojem pro všezahrnující bezpečnostní politiku EU. Díky rozvojové spolupráci je možné předcházet potenciálním konfliktům již v jejich počátcích a aktivně tak zajišťovat bezpečné sousedství EU.

V současnosti je podle Petříčka důležité obrátit pozornost vedle západního Balkánu také na jižní sousedy EU. Zejména Afriku v projevu označuje za časovanou bombu, která čelí mnoha negativním dějům najednou. Probíhají zde konflikty, které způsobují migraci, naplno se zde projevují dopady klimatických změn a prudce narůstá populace, pro kterou není dostatek pracovních míst. Petříček navrhuje kontinuální zapojení EU, OSN, ale i bilaterálně. Důležitý je tzv. top up development a humanitární pomoc v budování základních státních struktur a pomoc při plnění jejich základních funkcí. Dále vytvářet pracovní pozice, potlačovat korupci a vzdělávat místní obyvatele pro kvalifikovanou práci (.pdf, str. 3).

Petříček byl dle svého životopisu v oblasti zahraniční politiky aktivní i před svým jmenováním do funkce ministra zahraničí. Je absolventem doktorského studia v oboru Mezinárodní vztahy na FSV UK. V letech 2005–2006 absolvoval zahraniční stáže v Evropském parlamentu a na Velvyslanectví ČR v Belgii. V ČSSD pak působil v letech 2005–2007, nejprve jako referent a později jako vedoucí zahraničního oddělení strany. V Evropském parlamentu pak v letech 2007–2009 působil jako asistent a v letech 2014–2018 jako poradce. Jeho poslední funkce spojená se zahraniční politikou byla pozice náměstka ministra zahraničních věcí od srpna do října 2018.

Tomáš Petříček

Tomáš Petříček

Česká republika má největší obrat obchodu se státy Evropské unie.

Přibližně tři čtvrtiny celkového obratu zahraničního obchodu České republiky je tvořeno obchodem se státy EU.

skrýt celé odůvodnění

Z dat (.pdf) Českého statistického úřadu za rok 2017 vyplývá, že Česká republika má největší obrat zahraničního obchodu právě se státy Evropské unie. Celkový obrat zahraničního obchodu činil téměř 8 bilionů korun, přičemž obrat obchodu se státy EU z celkové sumy tvoří více než 6 bilionů.

Z pohledu na teritoriální strukturu českého zahraničního obchodu za prvních osm měsíců (.xlsx) roku 2018 vyplývá, že největším obchodním partnerem je Německo. Právě obchod s Německem tvoří více než 29 % z celkového obratu. Mezi největšími obchodními partnery převažují státy EU s výjimkou Číny, která tvoří velkou část dovozu (12 %).

Tomáš Petříček

Tomáš Petříček

Já jsem se ve čtvrtek již setkal s paní ministryní Novákovou i paní ministryní Dostálovou.

Žádné veřejně dostupné tiskové zprávy, reportáže, posty ze sociálních sítí ani jiné zdroje potvrzující schůzky se nám nepodařilo dohledat.

skrýt celé odůvodnění

Ministr Petříček (ČSSD) se měl s ministryní Dostálovou (ANO) a Novákovou (nestranička za ANO) sejít ve čtvrtek 18. října 2018 (video, 13:50). Důvodem schůzky mělo být projednání společné koordinace aktivit Ministerstva zahraničí, Ministerstva průmyslu a obchodu a Ministerstva pro místní rozvoj. Zmíněná koordinace činnosti má být vedena v rámci zlepšení prezentace ČR v zahraničí a zkvalitnění a zefektivnění práce ambasád a agentur v souvislosti s ekonomickou diplomacií ČR (video, 12:46–14:14).

Žádné veřejně dostupné zdroje, které by provedení či tematický obsah schůzek potvrzovaly, se Demagog.cz nepodařilo dohledat.

Tomáš Petříček

Tomáš Petříček

Já jsem v Senátu představoval mandát pro zasedání Evropské rady, která proběhla v tomto týdnu, kde nás zastupoval pan premiér Babiš.

Na schůzi Senátu dne 17. října představil ministr Petříček jak program zasedání Evropské rady, tak i pozici české vlády.

skrýt celé odůvodnění

Ministr Petříček mluví o schůzi Senátu dne 17. října 2018, kde skutečně informoval (tisk č. 327) horní komoru Parlamentu České republiky o pozici české vlády na jednání Evropské rady konané dne 18. a 19. října 2018, na kterém českou vládu reprezentoval právě premiér Babiš. Na tomto jednání probírali zástupci členských států např. téma Brexitu, který není dle vyjádření ministra Petříčka výhrou ani pro jednu stranu. Z dohody o vystoupení Spojeného království z EU zbývá dojednat cca 10 %, nevyjednaný je například charakter hranice Irska a Severního Irska.

Druhým tématem projednávaným Evropskou radou je migrace. Míra migrace je podle ministra Petříčka v letošním roce dokonce menší, než byla v roce 2014, tedy před vypuknutím migrační krize. Česká vláda je například pro posílení Frontexu či vytvoření komplexního investičního plánu pro Afriku, rozhodování o udělení azylu však musí dle pozice české vlády zůstat v pravomoci členských států.

Česká vláda dále podporuje spolupráce v oblasti vnitřní bezpečnosti a klade důraz na kompatibilitu jednotlivých informačních systémů; podporována jsou také nová opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti. Premiér Babiš se zúčastnil i jednání představitelů eurozóny.

Tomáš Petříček

Tomáš Petříček

Migrační situace se výrazně zlepšila. My jsme se dostali na čísla, která jsou nižší než např. v roce 2014. V letošním roce se předpokládá, že do Evropy přišlo nebo přijde přibližně 140 tisíc lidí. V roce 2014 to bylo 200 tisíc.

Počet migrantů, kteří přišli do Evropy v rámci středomořské migrační krize, skutečně poklesl, oficiální zdroje však predikci migrace pro celý rok 2018 neposkytují.

skrýt celé odůvodnění

Vycházíme z dat Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Podle těchto dat přišlo do Evropy v rámci středomořské migrační krize v roce 2014 přibližně 216 000 osob (vývoj migrace do Evropy v rámci středomořské krize od roku 2014 viz graf).

Zdroj: https://data2.unhcr.org/en/situations/mediterranean.

Od počátku ledna 2018 do 22. října 2018 do Evropy v rámci této krize přišlo cca 100 000 osob a je pravděpodobné, že tento počet do konce roku ještě vzroste - žádnou oficiální predikci celkové míry migrace se nám však nepodařilo dohledat.

Data Eurostatu pro rok 2018 zatím nejsou dostupná, tato data navíc zohledňují pouze celkovou míru migrace a nezaměřují se na migraci v rámci středomořské migrační krize, pro rok 2014 tedy například Eurostat uvádí cca 650 000 prvotních žadatelů o azyl.

Dle dat Frontexu byl celkový počet migrantů do konce září cca 100 000, což přibližně odpovídá datům UNHCR, avšak ani Frontex predikci vývoje migrace do konce roku 2018 neposkytuje.

Tomáš Petříček

Tomáš Petříček

(...) p. poslanec Poche bude mít mandát až do května příštího roku, (...).

Mandát poslance Evropského parlamentu Miroslava Pocheho skončí až se zahájením prvního zasedání EP po volbách. Toto zasedání by se s ohledem na předešlá období mělo konat během července 2019.

skrýt celé odůvodnění

Miroslav Poche byl zvolen ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014.

Poslanci EP jsou na základě článku 14 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii voleni na dobu 5 let.

Podle článku 4 odst. 2 Jednacího řádu Evropského parlamentu zůstává každý poslanec ve své funkci až do zahájení prvního zasedání EP po volbách. Tento odstavec Jednacího řádu vychází z článku 3 odst. 3 act (.pdf, str. 6) concerning the election of the representatives of the Assembly by direct universal suffrage, podle kterého funkční období končí i začíná s prvním povolebním zasedáním EP.

Z tohoto vyplývající vnitrostátní úpravu pak můžeme najít v § 52 odst. 1 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu, dle kterého vzniká mandát poslance EP zahájením první schůze EP v novém pětiletém funkčním období EP a zaniká mj. uplynutím funkčního období.

Funkční období 2014-2019 bylo zahájeno 1. července 2014 prvním zasedáním nově zvoleného Parlamentu. Předešlé bylo zahájeno 14. července 2009. Funkční období 2004-2009 pak bylo zahájeno 20. července 2004.

Předběžné datum konání nadcházejících voleb do EP je 23. až 26 května 2019. Což v případě České republiky s největší pravděpodobností bude pátek 24. května a sobotu 25. května. Toto datum by se tedy lišilo pouze o jediný den od konání voleb v roce 2014. S ohledem na prakticky stejné datum konání voleb jako v předchozích letech lze usuzovat, že i první povolební zasedání EP, a tudíž zahájení dalšího funkčního období, proběhne v podobnou dobu jako dříve, tedy v červenci 2019.

I kdyby došlo k prvnímu zasedání EP jindy než v červenci 2019, nebude to (vzhledem k datu konání voleb), květen 2019.

Tomáš Petříček

Tomáš Petříček

(...) tato vláda, která má ve svém programovém prohlášení celou řadu programových priorit sociální demokracie, a řadu z nich se jí (sociální demokracii, pozn. Demagog.cz) podařilo i prosadit.

Do programového prohlášení vlády se sice priority sociálních demokratů promítly, nicméně i kvůli krátké době vládnutí se zatím nepodařila žádná z těchto priorit prosadit.

skrýt celé odůvodnění

ČSSD do programového prohlášení vlády vnesla některé ze svých programových priorit. Mezi ty hlavní, jak uvádí zpráva ČTK, patří: zákaz privatizace veřejných služeb a společností se státní účastí (v bodě 5, str. 3), zavedení nemocenské v prvních třech dnech stonání ve výši 60 % (str. 10), zálohované výživné (str. 10), zvýšení rodičovského příspěvku na 300 000 Kč (str. 10) či garance nezvyšování spoluúčasti pacientů (str. 29).

Z těchto priorit se však ještě plně nepodařila prosadit jediná.

Co se týká privatizace, ministr dopravy Dan Ťok podle Lidových novin zvažuje privatizaci nákladního železničního dopravce ČD Cargo. Podle Jana Hamáčka ČSSD s úmyslem privatizace ČD Cargo rozhodně nesouhlasí a bude iniciovat koaliční jednání na toto téma.

Kolem nemocenské v prvních třech dnech nemoci (tzv. karenční doba) stále přetrvávají dohady. Andrej Babiš chce návrh změny zákoníku práce propojit i se zavedením e-neschopenek, s čímž naráží na odpor zejména ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové.

Jasno není ani u zálohovaného výživného, tedy doplácení nesplacených alimentů státem. S případným zavedením se počítá nejdříve roku 2020.

Co se týče rodičovského příspěvku, stále se jej nepodařilo navýšit na slíbených 300 000 korun, byť k navýšení o 40 000 korun (na výsledných 260 000 korun) již došlo. Růst rodičovského příspěvku je obsažen v novele zákona o státní sociální podpoře, která byla ministerstvem práce a sociálních věcí 21. září 2018 odeslána do meziresortního připomínkového řízení. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhla (.pdf) zvýšit rodičovský příspěvek na dítě do čtyř let věku na 260 tisíc korun pro rodiče s jedním dítětem, rodiny s dvojčaty a vícerčaty by dále měly nárok na 390 tisíc korun. Maláčová by příspěvky chtěla prosadit od 1. července 2019.

Tato vláda tak sice má ve svém programovém prohlášení priority sociálních demokratů, nicméně současné vládě byla vyslovena důvěra teprve v červenci 2018. Nelze proto reálně očekávat, že by ČSSD mohla svůj program efektivně prosadit.