ČSSD do programového prohlášení vlády vnesla některé ze svých programových priorit. Mezi ty hlavní, jak uvádí zpráva ČTK, patří: zákaz privatizace veřejných služeb a společností se státní účastí (v bodě 5, str. 3), zavedení nemocenské v prvních třech dnech stonání ve výši 60 % (str. 10), zálohované výživné (str. 10), zvýšení rodičovského příspěvku na 300 000 Kč (str. 10) či garance nezvyšování spoluúčasti pacientů (str. 29).

Z těchto priorit se však ještě plně nepodařila prosadit jediná.

Co se týká privatizace, ministr dopravy Dan Ťok podle Lidových novin zvažuje privatizaci nákladního železničního dopravce ČD Cargo. Podle Jana Hamáčka ČSSD s úmyslem privatizace ČD Cargo rozhodně nesouhlasí a bude iniciovat koaliční jednání na toto téma.

Kolem nemocenské v prvních třech dnech nemoci (tzv. karenční doba) stále přetrvávají dohady. Andrej Babiš chce návrh změny zákoníku práce propojit i se zavedením e-neschopenek, s čímž naráží na odpor zejména ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové.

Jasno není ani u zálohovaného výživného, tedy doplácení nesplacených alimentů státem. S případným zavedením se počítá nejdříve roku 2020.

Co se týče rodičovského příspěvku, stále se jej nepodařilo navýšit na slíbených 300 000 korun, byť k navýšení o 40 000 korun (na výsledných 260 000 korun) již došlo. Růst rodičovského příspěvku je obsažen v novele zákona o státní sociální podpoře, která byla ministerstvem práce a sociálních věcí 21. září 2018 odeslána do meziresortního připomínkového řízení. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhla (.pdf) zvýšit rodičovský příspěvek na dítě do čtyř let věku na 260 tisíc korun pro rodiče s jedním dítětem, rodiny s dvojčaty a vícerčaty by dále měly nárok na 390 tisíc korun. Maláčová by příspěvky chtěla prosadit od 1. července 2019.

Tato vláda tak sice má ve svém programovém prohlášení priority sociálních demokratů, nicméně současné vládě byla vyslovena důvěra teprve v červenci 2018. Nelze proto reálně očekávat, že by ČSSD mohla svůj program efektivně prosadit.