KNĚŽÍNEK: Byly zaznamenány případy, kdy někdo přišel domů o pár minut později, než mu bylo předepsáno. Je to relativně bagatelní porušení, které ale musí být řešeno, zda trest domácího vězení nepřeměnit. (...)
ŘÍHA: Znamená to, že se teď na tyto případy musí podívat soud?
KNĚŽÍNEK: Samozřejmě. Budeme muset vytáhnout z počítače trasu a pohyb té osoby těsně předtím, než došlo k tomu porušení, a pak to budou muset soudci vyhodnotit.
Pohyb monitorovaných osob je snímán mapovou aplikací, kterou disponují probační úředníci. Ti odsouzeného při porušení povinností telefonátem upozorní, aby své chování napravil. Mapu i telefonát následně vyhodnocuje soudce. Nejčastějším prohřeškem jsou pozdní příchody.
Trest domácího vězení byl zaveden s účinností nového trestního zákoníku 1. ledna 2010. Od září 2018 se spustil nový systém elektronické kontroly odsouzených. Elektronické náramky, které snímají, kde se monitorovaná osoba nachází či kolik má promile alkoholu v krvi, tak nahradily osobní kontroly probačního úředníka.
Z fungování systému prozatím neplynou výrazné problémy. Mezi zaznamenanými prohřešky odsouzených dle reportáže Českého rozhlasu pozdní příchody figurují. Pozdní příchod však mají probační úředníci možnost vyhodnotit v kontextu delikventovy předchozí cesty. Z mapové aplikace, kterou disponují úředníci, je možné okamžitě zjistit, v jakých časech a na jakých místech sledovaný pobýval.
Mapu s nahraným telefonátem, kterým probační úředníci upozorňují odsouzené na porušení jakékoli povinnosti, následně získá soudce. Ten by mohl při zjištění zásadního porušení povinností zpřísnit formu trestu a odsouzeného poslat do opravdového vězení.
Přinášíme ověření rozhovoru, který s ministrem spravedlnosti vyšel v deníku Právo. V jakém stavu je české soudcovství nebo vězeňství? Jak je využíván institut alternativních trestů a jaké jsou vyhlídky čekatelů na soudce? I to ...