Ústavní soud již jednou právní úpravu (zákona o soudech a soudcích, pozn. Demagog.cz) zrušil.
Právní úpravu zákona o soudech a soudcích, která se týkala hodnocení a odvolávání soudců zástupci moci výkonné, zrušil Ústavní soud již dvakrát, neboť tímto dochází k porušením principů dělby moci a nezávislosti moci soudní.
Na začátek uveďme, že ministr Kněžínek hovoří o úpravě systému hodnocení soudců a možnosti jejich odvolání na základě „nevyhovujících výsledků hodnocení“ dle zákona č. 6/2002 Sb.
Novely systému hodnocení soudců a možnost jejich odvolání byly předmětem zkoumání Ústavního soudu. Vždy šlo o podezření na porušení principu dělby moci. K tomu docházelo v případech, kdy soudci mohli být odvoláváni na základě hodnocení zástupce moci výkonné, nikoli soudní. To se stalo v letech 2006 a 2010. Podobná situace nastala i v roce 2003, v tomto případě však nešlo o zrušení novely, ale původního znění zákona.
Mediálně známý byl případ revize v rámci novely č. 192/2003 Sb. zákona o soudech a soudnictví. Kauza byla spojena s odvoláním tehdejší předsedkyně Nejvyššího soudu, Ivy Brožové.
Novela obsahovala sporný bod 26, který měnil znění 1. odstavce § 106: „(1) Předseda a místopředseda soudu může být ze své funkce odvolán tím, kdo ho do funkce jmenoval, jestliže závažným způsobem nebo opakovaně porušuje zákonem stanovené povinnosti při výkonu státní správy soudů. Předseda kolegia Nejvyššího soudu nebo kolegia Nejvyššího správního soudu může být ze své funkce odvolán tím, kdo ho do funkce jmenoval, jestliže neplní řádně své povinnosti.“
Dle nálezu (.pdf, část IX.) Ústavního soudu z 11. července 2006 vedla příslušná právní úprava k porušení principu dělby moci a porušení nezávislosti soudů. Dle usnesení tak Ústavní soud ustanovení § 106 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb. ve znění zákona č. 192/2003 Sb. zrušil.
V případě nálezu Ústavního soudu z roku 2010 šlo o ustanovení § 100 odst. 1 písm. b), zákona č. 6/2002 Sb., které upravovalo podmínky dočasného zproštění z funkce předsedů a místopředsedů soudů prostřednictvím ministra spravedlnosti.
Dle zjištění Ústavního soudu postrádala tato novela opravný prostředek pro soudní funkcionáře a ÚS k tomu následně uvádí: „I taková úprava musí respektovat ústavní principy dělby moci a nezávislosti soudní moci, tzn. že v daném případě musí mít předseda nebo místopředseda soudu možnost dovolat se ochrany před zásahem do svého veřejného ústavně zaručeného subjektivního práva, ale i právě ochrany před zásahem moci výkonné do moci soudní způsobem, který umožňuje § 100a odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích, a to tím spíše, že uplatnění takového zásahu je v dispozici ministra spravedlnosti jak z hlediska podání návrhu na kárné řízení před Nejvyšším správním soudem, tak z hlediska dočasného zproštění výkonu funkce.“
Přinášíme ověření rozhovoru, který s ministrem spravedlnosti vyšel v deníku Právo. V jakém stavu je české soudcovství nebo vězeňství? Jak je využíván institut alternativních trestů a jaké jsou vyhlídky čekatelů na soudce? I to ...