My jsme od začátku jasně říkali, že pro nás je v této věci (AB, dotace, EP) partnerem EK. Ona je rozhodující. EP může přijímat deklarace k čemukoliv, ale exekutivní je EK.
První dohledatelná vyjádření skutečně mluví o tom, že partnerem pro jednání je Evropská komise, nikoliv Evropský parlament. Ministr Brabec pak má pravdu i v tom, že výkonným orgánem je Evropská komise.
Andrej Babiš se k tomuto tématu vyjádřil až 13. prosince 2018, tedy až po jednání Evropského parlamentu, na kterém se projednával právě střet zájmů Andreje Babiše, konkrétně řekl: „Je to vztah mezi Evropskou komisí a jednotlivými ministerstvy. Takže Evropský parlament k tomu může navrhovat a vyzývat, ale ten vztah je mezi Evropskou komisí a českou vládou.“ Dřívější vyjádření o tom, kdo je pro vládu či Andreje Babiše partnerem v této věci partnerem, jsme nedohledali.
Ministr Brabec má pravdu, že Komise je výkonným orgánem Evropské unie, článek 17 odst. 1 (.pdf, str. 25). Smlouvy o Evropské unii konkrétně uvádí: „Komise podporuje obecný zájem Unie a k tomuto účelu činí vhodné podněty. Zajišťuje uplatňování Smluv a opatření přijatých orgány na jejich základě. Pod kontrolou Soudního dvora Evropské unie dohlíží na uplatňování práva Unie. Plní rozpočet a řídí programy. Vykonává koordinační, výkonné a řídící funkce v souladu s podmínkami stanovenými Smlouvami...“ Je to tedy Komise, která rozhoduje o konkrétním využití evropského rozpočtu, o dotačních programech apod.
Evropský parlament je pak, spolu s Radou, legislativním (.pdf, čl. 14, str. 10) orgánem Evropské unie. Dle čl. 51 Jednacího řádu Evropského parlamentu pak může výbor vypracovat nelegislativní zprávu, jejíž součástí je i návrh usnesení, libovolné podněty k usnesení mohou podávat i jednotliví poslanci Evropského parlamentu; tato usnesení, stejně jako v případě usnesení o střetu zájmů v České republice, nemusí být závazná, a tedy mohou být prakticky deklarací.
.png)
