Ministr Brabec o premiérovi, dotacích i kůrovci

Vláda vyhovuje požadavku komisaře Oettingera, který v dopise, který adresoval premiéru Babišovi, navrhl 3 možná řešení, (...) a toto je jedna z variant (...), to se konkrétně týkalo činnosti premiéra v čele Rady pro evropské fondy.

Víte, že EP vyslovil nějakou rezoluci, vyzval EK k nějakým krokům (v kauze prošetřování dotací pro Agrofert - pozn. Demagog.cz).

My jsme od začátku jasně říkali, že pro nás je v této věci (AB, dotace, EP) partnerem EK. Ona je rozhodující. EP může přijímat deklarace k čemukoliv, ale exekutivní je EK.

Když se podíváme na tu debatu (v Evropském parlamentu, pozn. Demagog.cz), tak z těch poslanců, kteří se k tomu vyjadřovali, byla drtivá většina českých europoslanců.

To je konkrétní změna zákona, který dneska vláda schválila, byť je to jenom jedno slovo, ale poměrně významné, protože to znamená, že Andrej Babiš nebude dále předsedat vlastně Radě pro evropské fondy, (...) která vládě doporučuje systémová řešení třeba z hlediska čerpání evropských fondů nebo je odpovědný za plnění a za vztah mezi jednotlivými programy a čerpáním fondů jednotlivých programových cílů.

Bavíme se především o těch zemědělských dotacích. To jsou nárokové dotace, ty tvoří absolutně zásadní část z těch evropských dotací, které třeba holding Agrofert dostává, dostává je každý, kdo vlastní nějakou zemědělskou půdu nad, řekněme, za určitých podmínek.

V lednu by měly proběhnout nějaké audity, které přicházejí z EK, na jednotlivé operační programy, bude tady mít EK tým svých lidí, bude prostě prověřovat ten soulad dokonce ještě dříve než od toho srpna 2018, zda všechno proběhlo v pořádku.

Už zhruba od roku 2005 třeba bavorské státní lesy se začaly připravovat na situaci, které souvisí s klimatickou změnou.

Obrovská část našich lesů v podstatě oproti tomu, co tady bylo před dvěma, třemi sty lety, je jehličnatá a především přes 50 % jsou vlastně smrkové monokultury.

Když se podíváte na takzvanou gradaci kůrovce, nebo, řekněme, objemy kůrovcových těžeb, tak je zřejmé, že od roku 2015 nebo především od roku 2016 docela strmě stoupaly.

A bohužel, a na tom se shodují dneska už všichni odborníci, oni teda celá řada z nich to říkala už dříve, ale asi jim nebylo úplně popřáváno sluchu, říkali, že v situaci, kdy začne hrozit, samozřejmě kdy, nebo bude častěji sucho, budou dlouhé etapy sucha, tak ten smrk, který je klasicky ideální strom do, řekněme, takového vlhčího klimatu, kdy má stále vodu, ne moc, ale prostě stále má nějaké, řekněme, srážky jemnější a navíc má prostě chladné zimy, tak je prostě, pak je to ideální strom.

Lesy České republiky, oni jsou klíčovým majitelem lesů v České republice, vlastní víceméně víc jak 50 % lesů.

Když se třeba podíváte na, myslím, že děkana lesní fakulty České zemědělské univerzity, pana Turčániho, a jeho vyjádření, tak on taky říká, že oni jako lesní odborníci nebo část lesních odborníků varovala Lesy České republiky zhruba od roku 2016, že jsou tady splněny všechny podmínky pro gradaci kůrovce, respektive pro už nezvladatelný nárůst té kůrovcové kalamity, a že nebyla adekvátní reakce.

Já si pamatuji, jestli se nemýlím, někdy v říjnu nebo v září dával pan, 2017, dával pan ministr zemědělství Jurečka na vládu materiál, který v zásadě dal na stůl, bylo to několik stránek pouze a řekl, že se tady blíží nebo že je tady jako reálná kůrovcová kalamita. Vláda potom víceméně řekla jako ano, stanovila nějaký další postup.

Ministerstvo životního prostředí má v gesci lesy národních parků a tam, byť tenkrát, a to si možná pamatujete, byla obrovská debata o hrozící kůrovcové kalamitě na Šumavě. V té době už ten kůrovec žral ty hospodářské lesy, kde se zasahovat nejenom může, ale dokonce musí, a celá řada politiků řešila Šumavu nebo národní parky, kde ale žádná kůrovcová kalamita nebyla.

My jsme dělali stovky konkrétních kontrol jako Česká inspekce životního prostředí na dodržování lesního zákona a zásahům proti kůrovci. Z těch kontrol byly nějaké závěry, musím říct, že zhruba až do roku 2017 to nebyly nějaké katastrofální závěry toho typu, že by, že by nebyli schopni ty věci zvládnout.

Hynou desítky tisíc hektarů lesů, které napadá, který napadají třeba jiní škůdci, houba václavka a tak dále, hubí je sucho, to znamená, že oni usychají i bez škůdců, prostě jenom, jenom tím, že opravdu ten strom uschne nedostatkem srážek nebo nedostatkem vláhy.

Ministerstvo zemědělství teď podle mě navrhlo velmi rozumný krok, v rámci lesního zákona udělat takzvanou rajonizaci, rozdělit Českou republiku na tři zóny. Zónu, kde, řekněme, už nemá smysl bojovat, protože tam už je dobojováno, to znamená, nemá smysl ani kácet ty takzvané vylítané souše, kde ten kůrovec už neškodí, protože odtama už prostě vylétl.

Dneska napadl (kůrovec) řádově už desítky milionů kubíků nebo, řekněme, 10 milionů kubíků dřeva, to je obrovské množství. To je řádově více, než se těžilo kůrovcového dřeva prostě v uplynulých letech.

(v první Babišově vládě) Tam byl ministr Milek, nominovaný za ANO na ministerstvo zemědělství, a najednou jsme začali dostávat více informací o tom rozsahu. My jsme je do té doby skutečně neměli, a pak samozřejmě prostě už jsme rozjeli celou řadu akcí, už reagovala vláda, založil se celostátní kůrovcový štáb, krajské kůrovcové štáby, ale to se bavíme až o přelomu roku 2017/2018.