Demagog.cz

Ministr Brabec o premiérovi, dotacích i kůrovci

Ministr životního prostředí Richard Brabec byl hostem Zuzany Tvarůžkové v Interview ČT 24. Jak se vláda staví k požadavkům evropských orgánů na řešení střetu zájmu premiéra ohledně dotací Agrofertu? A jak si vede ČR v boji s kůrovcem?

Ověřili jsme
Interview ČT24 ze dne 18. prosince 2018 (moderátor Zuzana Tvarůžková, záznam)

20 ověřených výroků

Richard Brabec

Richard Brabec

Vláda vyhovuje požadavku komisaře Oettingera, který v dopise, který adresoval premiéru Babišovi, navrhl 3 možná řešení, (...) a toto je jedna z variant (...), to se konkrétně týkalo činnosti premiéra v čele Rady pro evropské fondy.

Navržené řešení komisaře Oettingera se skládá z více požadavků, vláda se však do této chvíle snažila vyhovět jen jednomu z nich. Současně není jisté, že i tento dílčí krok bude mít deklarovaný význam.

skrýt celé odůvodnění

Ministr Brabec mluví o neveřejném dopisu evropského komisaře Oettingera, ve kterém komisař nabízí Andreji Babišovi několik řešení, jak vyřešit střet zájmů. Znění tohoto dopisu částečně zveřejnil server Respekt.cz.

První možností, jak zabránit dle dopisu střetu zájmů, je vytvořit tzv. slepý trust, tedy v podstatě svěřenecký fond, o jehož činnosti by Andrej Babiš ani jeho rodina neměli žádné informace, a nemohli by tedy zjistit, jaké dopady na svěřenecký fond mají politická rozhodnutí Andreje Babiše.

Druhým navrhovaným řešením je úplné odstřihnutí holdingu Agrofert od evropských strukturálních fondů, to by však dle Respektu znamenalo ztrátu několika stovek milionů ročně.

Třetí variantou, na kterou odkazuje i ministr Brabec, je pak zdržet se všech rozhodnutí, které se týkají zájmů Andreje Babiše. Jeden z nutných kroků pro naplnění této varianty je pak dle Respektu i odstoupení Andreje Babiše z Rady pro evropské strukturální a investiční fondy (dále jen „Rada“). Další podmínkou této varianty je pak neúčast na jakémkoliv rozhodování, které by se dotýkalo holdingu Agrofert.

Vláda se o naplnění třetí varianty skutečně snaží, dne 17. prosince 2018 vláda schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů. Předkladatelkou návrhu byla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Konkrétně má jít o změnu ve znění § 18 odst. 8 zákona č. 248/2000 Sb, který v současnosti zní takto: „Zřizuje se Rada pro Evropské strukturální a investiční fondy (dále jen „Rada“), která je poradním orgánem vlády. Předsedou Rady je předseda vlády. Jejími členy jsou zástupci ústředních orgánů státní správy a zástupci poradních a pracovních orgánů vlády. Podrobnosti týkající se složení, působnosti, organizace a činnosti Rady stanoví její statut, který schvaluje vláda. Návrh zákona (.docx) pak nahrazuje ve větě druhé slovo předseda slovem člen. Nově by tedy předsedou Rady pro Evropské strukturální a investiční fondy mohl být jakýkoliv člen vlády. Návrh však ještě musí projít celým legislativním procesem v Parlamentu.

Například dle Transparency International uvedený návrh prakticky nic neřeší, především z důvodu, že Rada je jen poradním orgánem (.pdf, str. 1, čl. 1), konečná rozhodnutí pak přijímá až vláda.

Navíc je dle informací Respektu odstoupení z Rady pouze jednou z podmínek třetí varianty, další podmínkou je neúčast Andreje Babiše na jakémkoliv rozhodování, které by se jeho zájmů dotýkalo, a to vláda prozatím nijak neřešila.

Richard Brabec

Richard Brabec

Víte, že EP vyslovil nějakou rezoluci, vyzval EK k nějakým krokům (v kauze prošetřování dotací pro Agrofert - pozn. Demagog.cz).

Evropský parlament schválil rezoluci o střetu zájmů a ochraně rozpočtu EU v České republice, ve které vyzval Evropskou komisi k pozastavení dotací pro koncern Agrofert a k prošetření možného střetu zájmů Andreje Babiše.

skrýt celé odůvodnění

Evropský parlament schválil 13. prosince 2018 rezoluci "o střetu zájmů a ochraně rozpočtu EU v České republice", ve které vyzval Evropskou komisi, aby pozastavila dotace pro společnosti koncernu Agrofert (bod č. 9), prošetřila možný střet zájmů Andreje Babiše (bod č. 8) a získala zpět všechny dotace, které byly protiprávně či neregulérně vyplaceny (bod č. 14). Dále Evropský parlament vyzval Komisi, aby přijala všechna nezbytná a přiměřená opatření k zabránění střetům zájmů v kontextu budoucího vyjednávání o rozpočtu EU (bod č. 16).

Pro rezoluci hlasovalo 434 poslanců, proti 64 a 47 poslanců se hlasování zdrželo.

Richard Brabec

Richard Brabec

My jsme od začátku jasně říkali, že pro nás je v této věci (AB, dotace, EP) partnerem EK. Ona je rozhodující. EP může přijímat deklarace k čemukoliv, ale exekutivní je EK.

První dohledatelná vyjádření skutečně mluví o tom, že partnerem pro jednání je Evropská komise, nikoliv Evropský parlament. Ministr Brabec pak má pravdu i v tom, že výkonným orgánem je Evropská komise.

skrýt celé odůvodnění

Andrej Babiš se k tomuto tématu vyjádřil až 13. prosince 2018, tedy až po jednání Evropského parlamentu, na kterém se projednával právě střet zájmů Andreje Babiše, konkrétně řekl: „Je to vztah mezi Evropskou komisí a jednotlivými ministerstvy. Takže Evropský parlament k tomu může navrhovat a vyzývat, ale ten vztah je mezi Evropskou komisí a českou vládou. Dřívější vyjádření o tom, kdo je pro vládu či Andreje Babiše partnerem v této věci partnerem, jsme nedohledali.

Ministr Brabec má pravdu, že Komise je výkonným orgánem Evropské unie, článek 17 odst. 1 (.pdf, str. 25). Smlouvy o Evropské unii konkrétně uvádí: „Komise podporuje obecný zájem Unie a k tomuto účelu činí vhodné podněty. Zajišťuje uplat­ňování Smluv a opatření přijatých orgány na jejich základě. Pod kontrolou Soudního dvora Evropské unie dohlíží na uplatňování práva Unie. Plní rozpočet a řídí programy. Vykonává koordinační, výkonné a řídící funkce v souladu s podmínkami stanovenými Smlouvami... Je to tedy Komise, která rozhoduje o konkrétním využití evropského rozpočtu, o dotačních programech apod.

Evropský parlament je pak, spolu s Radou, legislativním (.pdf, čl. 14, str. 10) orgánem Evropské unie. Dle čl. 51 Jednacího řádu Evropského parlamentu pak může výbor vypracovat nelegislativní zprávu, jejíž součástí je i návrh usnesení, libovolné podněty k usnesení mohou podávat i jednotliví poslanci Evropského parlamentu; tato usnesení, stejně jako v případě usnesení o střetu zájmů v České republice, nemusí být závazná, a tedy mohou být prakticky deklarací.

Richard Brabec

Richard Brabec

Když se podíváme na tu debatu (v Evropském parlamentu, pozn. Demagog.cz), tak z těch poslanců, kteří se k tomu vyjadřovali, byla drtivá většina českých europoslanců.

V debatě o návrhu rezoluce o střetu zájmů Andreje Babiše a o ochraně rozpočtu EU v Evropském parlamentu se vyjádřilo celkem 26 europoslanců. Z nich bylo pouze 14 poslanců z ČR.

skrýt celé odůvodnění

Při projednávání návrhu na přijetí rezoluce o střetu zájmů a ochraně rozpočtu EU v České republice promluvilo na plénu celkem 26 poslanců, přičemž nezahrnujeme předsedu Evropského parlamentu. Z těchto 26 poslanců bylo 14 českých, zdaleka se tedy nejedná o "drtivou většinu", jak uvádí Richard Brabec.

Z českých europoslanců vystoupili na plénu Tomáš Zdechovský, Michaela Šojdrová a Pavel Svoboda (všichni KDU-ČSL), Jan Zahradil (ODS), Jiří Payne (Svobodní), Stanislav Polčák (STAN), Jiří Pospíšil (TOP 09), Olga Sehnalová a Miroslav Poche (oba ČSSD), Kateřina Konečná a Jiří Maštálka (oba KSČM), Martina Dlabajová a Pavel Telička (oba zvoleni za ANO) a Dita Charzanová (ANO).

Richard Brabec

Richard Brabec

To je konkrétní změna zákona, který dneska vláda schválila, byť je to jenom jedno slovo, ale poměrně významné, protože to znamená, že Andrej Babiš nebude dále předsedat vlastně Radě pro evropské fondy, (...) která vládě doporučuje systémová řešení třeba z hlediska čerpání evropských fondů nebo je odpovědný za plnění a za vztah mezi jednotlivými programy a čerpáním fondů jednotlivých programových cílů.

Dle Statutu Rady pro ESIF má Rada uvedené kompetence. Navrhovaná změna zákona, schválená vládou dne 17. prosince 2018, skutečně znamená, že Radě bude předsedat člen vlády, nikoli premiér.

skrýt celé odůvodnění

Dne 17. prosince 2018 vláda schválila návrh zákona, kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů. Předkladatelkou návrhu byla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Konkrétně má jít o změnu ve znění § 18 odst. 8 zákona č. 248/2000 Sb, který v současnosti zní takto: „Zřizuje se Rada pro Evropské strukturální a investiční fondy (dále jen „Rada“), která je poradním orgánem vlády. Předsedou Rady je předseda vlády. Jejími členy jsou zástupci ústředních orgánů státní správy a zástupci poradních a pracovních orgánů vlády. Podrobnosti týkající se složení, působnosti, organizace a činnosti Rady stanoví její statut, který schvaluje vláda.

Přednesený návrh (.docx) novely říká: „V § 18 odst. 8 větě druhé zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění zákona č. 298/2015 Sb. a zákona č. 367/2017 Sb., se slovo 'předseda' nahrazuje slovem 'člen'.

Předkládací zpráva novely (.docx) zároveň uvádí, že do doby nabytí platnosti této novely bude dle Statutu Rady jejím předsednictvím pověřen výkonný místopředseda Rady, tedy ministryně pro místní rozvoj.

Současné kompetence Rady vymezuje Statut Rady (.pdf), přijatý vládním usnesením z 27. dubna 2016. Rada je dle tohoto dokumentu poradní orgán vlády ohledně koordinace pomoci poskytované z Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF). Dle čl. 2., bodu 2. části c) Rada „projednává věcné rozhraní a návaznosti mezi programy spolufinancovanými ESI fondy se zaměřením na zajištění synergických efektů“.

Čili slovy ministra Brabce tento orgán opravdu vládě doporučuje systémová řešení třeba z hlediska čerpání evropských fondů nebo je odpovědný za plnění a za vztah mezi jednotlivými programy a čerpáním fondů jednotlivých programových cílů.

Richard Brabec

Richard Brabec

Bavíme se především o těch zemědělských dotacích. To jsou nárokové dotace, ty tvoří absolutně zásadní část z těch evropských dotací, které třeba holding Agrofert dostává, dostává je každý, kdo vlastní nějakou zemědělskou půdu nad, řekněme, za určitých podmínek.

Nárokové dotace tvoří v zisku holdingu Agrofert významnější část než dotace nenárokové. Není však pravda, že by zemědělské dotace byly pouze nárokové, jak vyplývá z výroku.

skrýt celé odůvodnění

Přidělování dotací v oblasti zemědělství je v gesci Státního zemědělského intervenčního fondu dle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 256/2000 Sb. o Státním zemědělském intervenčním fondu.

Dělení dotací na nárokové a nenárokové jsme se dříve věnovali například zde. Dle § 2 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, není na peněžní prostředky ze státního rozpočtu nárok. Národní dotace tak nepodléhají právnímu nároku a musí se o ně žádat. Nárokové dotace jsou rozdělovány automaticky dle evropských předpisů z finančních prostředků EU a částečně z prostředků ČR. Čeští zemědělci mohou čerpat dotace ze dvou základních zdrojů.

První možností jsou dotace z evropských dotačních programů. Pod tyto dotace patří tzv. přímé platby, které se řídí pravidly Společné zemědělské politiky EU. Konkrétní metodické podmínky pro nárok na dotace z přímých plateb jsou obsaženy v uvedeném dokumentu (.pdf). Všechny dotace z kategorie přímých plateb jsou nárokové (.pdf, str. 2) a jejich cílem je zajištění tržní rovnováhy a zajištění stability příjmů pro zemědělce. Přímé platby se dále dělí na pět podkategorií:

  1. Jednotná platba na plochu
  2. Platba pro mladé zemědělce
  3. Platba pro zemědělce dodržující zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí (GREENING)
  4. Dobrovolná podpora vázaná na produkci
  5. Přechodná vnitrostátní podpora

Kategorie 1–4 jsou financovány výhradně z prostředků EU (.pdf). Kategorie 5 je financována z národních zdrojů.

Dále k evropským dotačním programům pro zemědělce patří projekt částečně kofinancovaný z rozpočtu ČR, a to Program rozvoje venkova 2014–2020. V tomto programu se rozlišují tzv. osy opatření (.pdf, str. 210), přičemž některé osy zahrnují převážně nenárokové (investiční) dotace (větší část os I., III. a IV.) a jiné zahrnují převážně dotace nárokové (větší část osy II.).

Druhou možností pro české zemědělce je čerpání Národních dotací, které jsou skládány výhradně z národních zdrojů. Tyto dotace jsou nenárokové podle § 2 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Národními dotacemi stát „přispívá k udržování výrobního potenciálu zemědělství a jeho podílu na rozvoji venkovského prostoru“.

Není tedy pravda, že zemědělské dotace jsou pouze nárokové.

Dle výroční zprávy holdingu Agrofert pro rok 2017 (.pdf, str. 58) získaly firmy patřící do holdingu na nárokových dotacích celkem 1,35 miliardy korun. Nenárokové dotace tvořily 607 milionů korun. Je tedy pravda, že nárokové dotace tvoří u holdingu Agrofert větší část získaných financí než nenárokové dotace. Platilo to pro rok 2017 i pro rok 2016, jak lze vidět ve výroční zprávě pro rok 2017.

Richard Brabec

Richard Brabec

V lednu by měly proběhnout nějaké audity, které přicházejí z EK, na jednotlivé operační programy, bude tady mít EK tým svých lidí, bude prostě prověřovat ten soulad dokonce ještě dříve než od toho srpna 2018, zda všechno proběhlo v pořádku.

Komise bude, prostřednictvím svých generálních ředitelství, v lednu a únoru 2019 skutečně zkoumat případný střet zájmů Andreje Babiše i v období před 2. srpnem 2018.

skrýt celé odůvodnění

O konání auditů hovořil evropský komisař Oettinger na jednání Evropského parlamentu dne 12. prosince 2018, na kterém se Evropský parlament zabýval střetem zájmů Andreje Babiše. Komisař Oettinger konkrétně uvedl (čas 1:16:20), že audit evropského Generálního ředitelství pro zaměstnanost bude probíhat od 8. do 11. ledna, audit DG AGRI (Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova) bude probíhat od 14. do 18. ledna a audit DG REGIO (Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku) od 28. ledna do 1. února a následně od 11. do 15. února.

Dle vyjádření komisaře Oettingera (čas 7:00) by se přitom tyto audity měly týkat i období před 2. srpnem 2018, kdy vstoupila v platnost nová evropská regulace střetu zájmů.

Generální ředitelství jsou pak ty součásti Evropské komise, které mají na starost určitou svěřenou oblast.

Richard Brabec

Richard Brabec

Už zhruba od roku 2005 třeba bavorské státní lesy se začaly připravovat na situaci, které souvisí s klimatickou změnou.

Bavorské státní lesy započaly přípravu na klimatické změny deklarací z roku 2008, v roce 2009 navázaly Bavorským klimatickým programem 2020.

skrýt celé odůvodnění

Nutnost připravit bavorské lesy na klimatické změny byla vyjádřena v roce 2008 ve společné deklaraci (.pdf), kterou podepsali jak zástupci soukromých vlastníků bavorských lesů, tak například i bavorský ministr zemědělství a lesnictví. Tato deklarace zmiňuje význam lesů pro moderní společnost a zároveň i rizika jako sucho, bouřky či nadměrná tepla, která mohou lesům v budoucnu značně uškodit. Společným cílem deklarace je pak připravit bavorské lesy na nadcházející klimatické změny a zachování produkce dřeva.

Na tuto deklaraci pak navázal Bavorský klimatický program 2020 z května 2009, ve kterém je jeden z cílů i adaptace (.pdf, str. 13) 100 000 ha lesů na nové klima a klimatické změny. Oblastmi, na které je dle tohoto programu třeba se zaměřit, jsou např. nakládání s vodou či předcházení erozi. Zvláště ohrožené (.pdf, str. 16) jsou pak lesy ve vyšších nadmořských výškách. Do roku 2011 pak mělo být na ochranná a další opatření vynaloženo minimálně 22,5 milionu EUR (.pdf, str. 20).

Bavorsko začalo tedy své lesy připravovat na klimatické změny o několik let později, než ministr Brabec tvrdí, rozdíl však není veliký. Ministr navíc sám ve svém výroku uznává, že rok 2005 je pouze přibližný.

Richard Brabec

Richard Brabec

Obrovská část našich lesů v podstatě oproti tomu, co tady bylo před dvěma, třemi sty lety, je jehličnatá a především přes 50 % jsou vlastně smrkové monokultury.

Většinu našich lesů tvoří jehličnaté stromy, nemáme však dostupné informace o tom, kolik z toho jsou smrkové monokultury.

skrýt celé odůvodnění

Vycházíme z Výroční zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2017 (.pdf, tabulka 4.3.1 na straně 49). Zde můžeme vidět srovnání mezi rokem 2000 a rokem 2017.

Většinu našich lesů k roku 2017 tvoří jehličnaté stromy, v procentuálním vyjádření 71,9 %. V roce 2000 to bylo 76,5 %.

Většinu jehličnatých stromů k roku 2017 tvoří smrk ztepilý, v procentuálním vyjádření 50,3 %. V roce 2000 to bylo 54,1 %. Toto číslo ovšem nevyjadřuje výskyt monokultur smrku (kde je zastoupení smrků 91 % a více) a aktuální údaje o procentech monokultur v rámci jehličnatých lesů bohužel nejsou k dispozici. Zároveň je patrná snaha zvyšovat diverzitu lesů a počty listnatých stromů.

Zároveň nelze přesně určit, jaká skladba lesa tady byla před dvě stě či tři sta lety. Nejlepší srovnání je tedy s tzv. přirozeným stavem, tj. přirozená druhová skladba lesních společenstev, které by se v daných přírodních podmínkách za současného klimatu vyvinuly bez zásahu člověka. Za přirozených okolností (.pdf, tabulka 4.3.3 na straně 50) by většinu českých lesů tvořily listnaté porosty s 65,3 % oproti 34,7 % jehličnatým. Plocha jehličnatých dřevin se však v současnosti nadále snižuje. Naproti tomu se trvale zvyšuje podíl listnatých dřevin, zejména buku.

Richard Brabec

Richard Brabec

Když se podíváte na takzvanou gradaci kůrovce, nebo, řekněme, objemy kůrovcových těžeb, tak je zřejmé, že od roku 2015 nebo především od roku 2016 docela strmě stoupaly.

Objem smrkového kůrovcového dříví od roku 2015 výrazně stoupá.

skrýt celé odůvodnění

Výroční zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2017 (.pdf, str. 32) hovoří také o tzv. kůrovcové kalamitě.

V roce 2017 bylo v Česku evidováno 5,34 mil. m³ smrkového kůrovcového dříví, což představuje další nárůst (o více než 25 %) ve srovnání s rokem 2016, kdy bylo zaznamenáno cca 4,21 mil. m³.“ V roce 2015 bylo zaznamenáno 2,24 mil. m³.

Nejvážnější situace panuje na území krajů Moravskoslezského (2 083 tis. m³) a Olomouckého (915 tis. m³), které společně vykázaly téměř 3 mil. m³, tj. více jak polovinu objemu celého Česka.

Dlouhodobý trend, který prokazuje pravdivost Brabcova výroku, sleduje přiložený graf (.pdf, str. 33).

Richard Brabec

Richard Brabec

A bohužel, a na tom se shodují dneska už všichni odborníci, oni teda celá řada z nich to říkala už dříve, ale asi jim nebylo úplně popřáváno sluchu, říkali, že v situaci, kdy začne hrozit, samozřejmě kdy, nebo bude častěji sucho, budou dlouhé etapy sucha, tak ten smrk, který je klasicky ideální strom do, řekněme, takového vlhčího klimatu, kdy má stále vodu, ne moc, ale prostě stále má nějaké, řekněme, srážky jemnější a navíc má prostě chladné zimy, tak je prostě, pak je to ideální strom.

Mezi odborníky je shoda na tom, že suché počasí smrku neprospívá.

skrýt celé odůvodnění

Zjednodušeně řečeno Brabec ve svém výroku říká, že podle odborníků se smrku daří spíše v klimatu vlhčím než sušším a dále, že toto dnes tvrdí všichni odborníci. To odpovídá naší rešerši v odborné literatuře. Prošli jsme několik studií, v nichž se nacházejí například následující formulace:

Chřadnutím a  odumíráním jsou postiženy smrkové porosty všech věkových stupňů, založené uměle i z přirozené obnovy. Mechanismus poškození není do detailu popsán, ale jeho základní příčinou jsou výkyvy meteorologických podmínek, které můžeme dát do souvislosti s probíhající globální změnou klimatu. Spouštěcím mechanismem kalamitního poškození jsou opakující se periody sucha.“ (V. Šrámek a K. Neudertová Hellebrandová, VULHM, str. 305, zde)

Jarní a letní epizody sucha jsou přitom prokazatelně nejen faktorem limitujícím růst rostlin, ale také významným predispozičním stresorem. Sucho zvyšuje citlivost k některým biotickým onemocněním (zejména lze očekávat vyšší uplatnění vaskulárních mykóz a chorob asimilačního aparátu) a stejně tak zvyšuje ohrožení hmyzími škůdci.“ (P. Čermák, VULHM, str. 9, zde)

Nejzranitelnějším místem stability smrkových porostů rostoucích na území České republiky v nižších lesních vegetačních stupních (v 5. až 3. LVS) je narušení jeho vláhové bilance s přímým dopadem na vlhkostní režim půd a na zásoby vody v půdě. (P. Hadaš, LDF MZLU, zde).

V dohledaných studiích se neustále opakuje, že sucho je ohrožující faktor pro růst smrků. Není v našich silách zjistit, zda toto tvrdí všichni odborníci, jak říká Brabec. Faktem ovšem je, že se nepodařilo nalézt studii, která by tvrdila opak.

Richard Brabec

Richard Brabec

Lesy České republiky, oni jsou klíčovým majitelem lesů v České republice, vlastní víceméně víc jak 50 % lesů.

Státní podnik Lesy ČR nemá lesy ve svém vlastnictví, pouze vlastnické práce státu vykonává. Má pod správou většinu lesů ve vlastnictví států, z celkové rozlohy lesů je to méně než 50 % lesů v ČR.

skrýt celé odůvodnění

Lesy ČR byly založeny dne 1. ledna 1992 Ministerstvem zemědělství České republiky. Hlavní náplní činnosti podniku je obhospodařování lesního majetku ve vlastnictví státu.

Hlavním předmětem podnikání s. p. Lesy ČR je (.pdf, str.7):

  • výkon veškerých vlastnických práv k majetku státu, ke kterému má státní podnik právo hospodařit,
    s podmínkou souhlasu zakladatele při právních úkonech s určeným majetkem
  • výkon práva hospodařit k lesům, které jsou ve vlastnictví státu, k nimž má státní podnik Lesy
    České republiky právo hospodařit
  • výkon práva hospodařit k ostatnímu movitému a nemovitému majetku, který je ve vlastnictví
    státu a byl svěřen k plnění jeho úkolů a k provozování nepodnikatelské činnosti s majetkem státu
    vlastním jménem a na vlastní odpovědnost
  • výkon práv a povinností vlastníka lesa podle lesního zákona u lesů, které jsou ve vlastnictví státu
    a k nimž má podnik právo hospodařit.

Podle portálu Ministerstva životního prostředí eAGRI.cz zabírají na území ČR lesní porosty 2 666 376 ha, což je 33,9 % státního území. Ve vlastnictví státu je přitom přitom 1 551,4 tis. ha lesů, což dle eAGRI činí 59,62 % lesů v ČR.

Podle aAGRI.cz z lesů patřících státu největší podíl spravují Lesy ČR, a to 1 305,3 tis. ha, což by bylo cca 48,9 % z celkové výměry lesního porostu v ČR. Nicméně dle výroční zprávy pro rok 2017 (.pdf, str. 17) Státní podnik Lesy ČR spravují 1 192 tis. ha lesů, což je přibližně 44,7 % z celkové výměry lesního porostu na území ČR. Dalšími správci státních lesů jsou Vojenské lesy a statky ČR (123,9 tis. ha) a Správy národních parků (95 tis. ha).

Výrok hodnotíme jako nepravdivý jednak kvůli nepřesnému vyjádření ohledně vlastnictví lesů podnikem Lesy ČR a hlavně kvůli nepřesnému údaji o spravované rozloze.

Richard Brabec

Richard Brabec

Když se třeba podíváte na, myslím, že děkana lesní fakulty České zemědělské univerzity, pana Turčániho, a jeho vyjádření, tak on taky říká, že oni jako lesní odborníci nebo část lesních odborníků varovala Lesy České republiky zhruba od roku 2016, že jsou tady splněny všechny podmínky pro gradaci kůrovce, respektive pro už nezvladatelný nárůst té kůrovcové kalamity, a že nebyla adekvátní reakce.

Děkan Turčáni dlouhodobě varuje, že v ČR existují příznivé podmínky pro kůrovcovou kalamitu a její další nárůst a že z odpovědných míst nebylo na jeho varování adekvátně zareagováno.

skrýt celé odůvodnění

Ve výroku uvedený Marek Turčáni je na České zemědělské univerzitě děkanem Fakulty lesnické a dřevařské. Výrok, ve kterém by Turčáni uváděl to, co mu ministr Brabec přisuzuje, z veřejně dostupných zdrojů dohledat nelze. Nicméně Turčáni se dlouhodobě věnuje problematice českých lesů a tomu, jaké dopady budou mít klimatické změny na tyto lesy a v nich žijícího kůrovce (viz publikační činnost Turčániho).

V pořadu České televize 90' (vysíláno 23. 5. 2018), který se věnoval probíhající kůrovcové kalamitě, Turčáni uvádí: „My jsme na Fakultě lesnické a dřevařské začali v roce 2007 až 2008 řešit projekty financované Ministerstvem zemědělství, kde vlastně jsme řešili nějaký pravděpodobný vývoj toho, jak vlastně tady kůrovec nějakým způsobem zareaguje na klimatickou změnu. Publikovali jsme ty výsledky v roce 2011, kde bylo jasné, že kůrovec zvýší počet generací, které v průběhu roku vyprodukuje, ze dvou na tři. A to je zásadní věc pro negativní vývoj. (video od 21:47) Dále na otázku, kdo nese vinu, kdo zaspal a správně nezareagoval na zveřejněná upozornění, Turčáni odpovídá: Já myslím, že v tom čase to nebyla priorita, protože všem se to zdálo strašně nepravděpodobné. (...) Tyhle výsledky byly placeny Ministerstvem zemědělství a samozřejmě všechny jsme je poskytli Ministerstvu zemědělství v plné míře. Já jsem osobně informoval o tomhle potenciálním nebezpečí pana generálního ředitele Szoráda (tehdejší ředitel Lesů ČR, poznámka Demagog.cz). Navrhnul jsem mu, aby jsme zřídili společné komise na řešení takovýchhle problémů. A pan generální ředitel Szorád mi na to řekl, že on ví, co má dělat, že nepotřebuje žádnou radu. (video od 23:26) Turčáni tak mluví o společné odpovědnosti Ministerstva zemědělství i Lesů ČR.

V jiném vyjádření pro Českou televizi (15. 5. 2018) uvedl: „To, že se nekonalo, tak to můžu potvrdit, protože na jaře 2016 jsem osobně mluvil s panem ministrem Jurečkou, kterému jsem zdůrazňoval, že hrozí obrovský, obrovský problém s kůrovcem, a vyzýval jsem ho, aby tu situaci začal řešit. (video od 33:40) Tuto schůzku následně ve videu potvrdil sám exministr Jurečka.

Dodejme, že Turčáni ve svých studiích upozorňuje na nebezpečné faktory, které mohou vést k eskalaci kůrovcové kalamity. Upozorňuje například na nevhodnou skladbu lesa v ČR (str. 25) a na potřebu připravit se na zvyšující se teploty a sucha (str. 13, 14). Mluví také o nevhodnosti platné legislativy a o nedostatečných kapacitách Lesů ČR, které se nedokážou vypořádat s probíhající kůrovcovou kalamitou (video od 7:45).

Turčáni tedy skutečně dlouhodobě upozorňuje na nebezpečí gradace kůrovcové krize. Mluví opakovaně o sdílené odpovědnosti jak Ministerstva zemědělství, tak Lesů ČR.

Richard Brabec

Richard Brabec

Já si pamatuji, jestli se nemýlím, někdy v říjnu nebo v září dával pan, 2017, dával pan ministr zemědělství Jurečka na vládu materiál, který v zásadě dal na stůl, bylo to několik stránek pouze a řekl, že se tady blíží nebo že je tady jako reálná kůrovcová kalamita. Vláda potom víceméně řekla jako ano, stanovila nějaký další postup.

Tento materiál se nám nepodařilo dohledat.

skrýt celé odůvodnění

Nejsme schopni potvrdit pravdivost toho výroku, protože se tento dokument nepodařilo dohledat. Ze zmíněného data existuje pouze usnesení vlády ze dne 25. září 2017, ve kterém vláda bere na vědomí Informaci o řešení aktuální situace v lesním hospodářství.



Richard Brabec

Richard Brabec

Ministerstvo životního prostředí má v gesci lesy národních parků a tam, byť tenkrát, a to si možná pamatujete, byla obrovská debata o hrozící kůrovcové kalamitě na Šumavě. V té době už ten kůrovec žral ty hospodářské lesy, kde se zasahovat nejenom může, ale dokonce musí, a celá řada politiků řešila Šumavu nebo národní parky, kde ale žádná kůrovcová kalamita nebyla.

Ministerstvo životního prostředí má na starosti správu národních parků a politicky byla otázka kůrovce opakovaně diskutována. Jádro výroku je však nepravdivé. NP Šumava kalamitou kůrovce postižen byl, jen v letech 2010 až 2011 uhynulo na území NP více než 600 tisíc stromů.

skrýt celé odůvodnění

Ministerstvo životního prostředí je dle kompetenčního zákona ústředním orgánem státní správy pro ochranu přírody a krajiny a lesní hospodářství v národních parcích. Zákon o ochraně přírody a krajiny blíže specifikuje působnost Ministerstva životního prostředí a ustanovuje jej odpovědným za schvalování zásad péče o národní parky a vydávání souhlasu s použitím ustanovení o zásazích proti škůdcům.

Kůrovcová kalamita na Šumavě má svoji historii. Výrazně se projevila zejména v pěti letech po orkánu Kyrill, který v roce 2007 výrazně poničil tvář Šumavy. Původně se velké množství odumřelých stromů kácelo a stát se snažil obnovu lesů aktivně podporovat. Od roku 2015 se prosazuje politika nezasahování, protože stále posilují názory, že jsou lesy schopné regenerace samostatně, bez zásahu člověka.

Problematika kůrovce na Šumavě byla na politické scéně diskutována zejména v letech 2010–2011, kdy kůrovec postihl Šumavu nejsilněji. Politická diskuze se týkala zejména otázky kácení uhynulých stromů, kdy největším kritikem politiky „nechat lesy být“ byl jihočeský hejtman Jiří Zimola.

Nicméně tvrzení, že šumavský národní park nebyl postižen kalamitou kůrovce, je nepravdivé. Jak vyplývá z analýzy Martina Klewara z České akademie zemědělských věd, NP Šumava kůrovcovou kalamitou stižen byl: „Vrcholu dosahuje kalamita v roce 2010 a 2011, kdy v jednom roce usychá vinou kůrovce v rámci bezzásahových území v NP Šumava 261.220 stromů (rok 2010) a 340.700 stromů (2011) a v rámci zásahových území je vytěženo kůrovcové dříví o objemu 347.000 m3 (rok 2010) a 242.000 m3 (rok 2011). Hmotnost napadených stromů osciluje mezi 0,33–6,5 m3 se střední hodnotou 0,99 m3. Meziroční přírůstek kůrovcových souší vytváří místy souvislé plochy o velikosti přesahující sto hektarů (Trojmezná, Poledník).

Kůrovcová kalamita se netýká jen Šumavy, ale je rozšířená i v dalších částech České republiky, například na Jesenicku. Jak uvádí F. Lorenz, M. Knížek a J. Liška (2017): „Nejvážnější, doslova kritická situace, přetrvává již řadu let v oblasti severní a střední Moravy a Slezska. Katastrofálně je zasažen zejména kraj Moravskoslezský (cca 1,46 mil. m3) a dále Olomoucký (cca 0,64 mil. m3) (v obou krajích opět evidováno přibližně 2/3 celostátního objemu kůrovcového dříví)! Mezi další výrazněji postižené kraje náleží Jihočeský (cca 352 tis. m3), Plzeňský (cca 285 tis. m3), Vysočina (cca 260 tis. m3), Zlínský (cca 233 tis. m3) a Jihomoravský (cca 228 tis. m3).“ (s. 13)

Richard Brabec

Richard Brabec

My jsme dělali stovky konkrétních kontrol jako Česká inspekce životního prostředí na dodržování lesního zákona a zásahům proti kůrovci. Z těch kontrol byly nějaké závěry, musím říct, že zhruba až do roku 2017 to nebyly nějaké katastrofální závěry toho typu, že by, že by nebyli schopni ty věci zvládnout.

Z částí výročních zpráv České inspekce životního prostředí týkajících se napadení lesních porostů kůrovcem nelze jednoznačně posoudit zvladatelnost, či nezvladatelnost situace.

skrýt celé odůvodnění

Česká inspekce životního prostředí každoročně provádí kontroly za účelem ochrany lesů, ve kterých se mimo jiné zaměřuje na obnovu lesních porostů, poškození při lesních činnostech (např. těžba), zvěř, ochranu lesního půdního fondu, a také na napadení lesního porostu kůrovcem (str. 74).

Česká inspekce životního prostředí se ve svých výročních zprávách pravidelně kůrovcem zabývá. Výroční zpráva za rok 2014 uvádí, že „vážná je situace v působnosti obce s rozšířenou působností Hranice, Lipník nad Bečvou, Olomouc, Šternberk a Zábřeh v Olomouckém kraji. Naopak pozitivně lze zhodnotit stav hmyzích škůdců v NP Šumava, kde je situace oproti předchozím létům příznivější.“ (str. 57). V roce 2015 došlo k dalšímu rozvoji kůrovce ve stejné oblasti (podle ČIŽP je situace vážná), ale „pozitivně lze zhodnotit stav hmyzích škůdců v NP Šumava, kde je situace sice oproti předchozím létům příznivější, ovšem nárůst kůrovcového dříví lze jako důsledek enormního sucha v roce 2015 reálně předpokládat (str. 69).

Ve výroční zprávě za rok 2016 ČIŽP konstatovala, že se kůrovcová situace v NP Šumava „významně zlepšila oproti roku 2010 a 2011“ (str. 66). Naopak fenomén hynutí smrku v nedostatku vláhy a napadení kůrovcem na střední a severní Moravě je podle ČIŽP v posledních letech zásadním jevem. „Současné kapacity orgánů ochrany lesa neumožňují na stav adekvátně plošně reagovat, a to i při vědomí, že primárně se jedná o úkoly pro vlastníky lesa, odborné lesní hospodáře a státní správu lesů v intencích lesního zákona“ (str. 68).

V roce 2017 došlo k mírnému zvýšení výskytu kůrovce i objemu kůrovcové těžby v NP Šumava (str. 76). „Opakovaně nepříznivá i pro rok 2018 je kalamitní situace v rozvoji kůrovců v Moravskoslezském kraji, Olomouckém kraji a Zlínském kraji, kde je za přispění sucha a václavky často ohrožena sama podstata lesa.“ V Olomouckém kraji navíc „běžná obranná opatření (lapáky, lapače) nejsou podle ČIŽP účinná. Stav je navíc zhoršován snížením cen dříví a s tím spojeným poklesem zájmu o kůrovcové dříví (str. 73–74).

Vzhledem k tomu, že podrobnější informace o kontrolách zásahů proti kůrovci nejsou k dispozici, hodnotíme výrok jako neověřitelný. Z výročních zpráv ČIŽP nelze jednoznačně určit, jestli v nich obsažené závěry o kůrovcové situaci poukazují na to, že by situace nebyla zvladatelná, nebo ne.

Richard Brabec

Richard Brabec

Hynou desítky tisíc hektarů lesů, které napadá, který napadají třeba jiní škůdci, houba václavka a tak dále, hubí je sucho, to znamená, že oni usychají i bez škůdců, prostě jenom, jenom tím, že opravdu ten strom uschne nedostatkem srážek nebo nedostatkem vláhy.

Z dostupných statistik lze vyčíst pouze to, kolik dřeva bylo vytěženo kvůli živelným katastrofám a škůdcům celkově. Konkrétnější důvody nejsou specifikovány.

skrýt celé odůvodnění

V České republice způsobují (.pdf, s. 2) hmyzí škůdci každoročně poškození desítek tisíc hektarů lesů. V důsledku jejich napadení je nutno předčasně vytěžit stovky tisíc metrů krychlových dřeva. Ročně je to kolem 10 % celkového objemu vytěženého dřeva. Tento podíl postupně narůstá.

Je také pravda, že na les působí více škodlivých vlivů. Dělí se na abiotické vlivy (neživé faktory, jako je vítr), biotické činitele (to jsou právě hmyz, zvěř, brouci) a antropogenní vlivy (vzniklé působením člověka).

Podle statistik bylo za rok 2017 (.pdf) nahodile vytěženo 4,3 milionu kubíků kvůli živelním katastrofám, do této kategorie spadá např. uschnutí. Pro srovnání - v roce 2016 se jednalo o 2,6 milionu m3. Kvůli hmyzu bylo pak vytěženo 5,9 milionu m3.

Podle serveru Silvarium.cz se české lesy opravdu se suchem potýkají. Vedoucí odboru lesního hospodářství a ochrany přírody Jiří Groda uvedl, že právě kvůli přetrvávajícímu suchu nemají jehličnany dostatek vody, aby tvořily pryskyřici, která kůrovce hubí. Tento problém prý mají především smrky, které mají mělký kořenový systém. Oslabené stromy pak napadá kůrovec, houba václavka nebo v konečném důsledku vichřice, která stromy napadené kůrovcem poničí. Ve statistikách se nám však nepodařilo jednotlivé vlivy a jejich kombinaci přesně dohledat.

Richard Brabec

Richard Brabec

Ministerstvo zemědělství teď podle mě navrhlo velmi rozumný krok, v rámci lesního zákona udělat takzvanou rajonizaci, rozdělit Českou republiku na tři zóny. Zónu, kde, řekněme, už nemá smysl bojovat, protože tam už je dobojováno, to znamená, nemá smysl ani kácet ty takzvané vylítané souše, kde ten kůrovec už neškodí, protože odtama už prostě vylétl.

Ministerstvo zemědělství představilo novou strategii pro boj s kůrovcem, jejíž součástí je rozdělení území ČR do tří zón podle stupně napadení kůrovcem. V nejhůře zasažených oblastech tak mají vlastníci lesů dostat výjimku z protikůrovcových opatření, např. odložení těžby.

skrýt celé odůvodnění

Ministr zemědělství Miroslav Toman představil 14. prosince novou strategii (.ppt) ministerstva pro boj s kůrovcem v roce 2019. Součástí strategie je i rozdělení území ČR na tři zóny podle stupně napadení lesních porostů a reálných možností na jejich záchranu (s. 6).

Zdroj: Ministerstvo zemědělství

Vlastníci pak dostanou výjimku, aby v nejhůře zasažených oblastech nemuseli dělat taková protikůrovcová opatření, která nejsou efektivní. Jedním z nich může být například možnost odložit těžby suchých stromů, ze kterých už kůrovec vylétl. Podle ministerstva to majitelům uvolní síly, aby mohli soustředit těžbu do míst, kde ještě lze lesní porost zachránit. Udělení výjimky bude možné po novele (.doc) lesního zákona, která by podle ministerstva mohla začít platit v prvních měsících roku 2019. Návrh novely zákona však zatím nebyl zaslán Poslanecké sněmovně k projednání.

Richard Brabec

Richard Brabec

Dneska napadl (kůrovec) řádově už desítky milionů kubíků nebo, řekněme, 10 milionů kubíků dřeva, to je obrovské množství. To je řádově více, než se těžilo kůrovcového dřeva prostě v uplynulých letech.

Neplánovaná těžba dřeva kvůli napadení hmyzem se v posledních letech zvyšuje. Odhady pro rok 2018 opravdu udávají vytěžených 10 milionů metrů krychlových.

skrýt celé odůvodnění

Český statistický úřad sice ještě nezveřejnil statistiky těžby dřeva za rok 2018, máme však k dispozici odhady. Silvarium cituje informace Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivectví, podle něhož jsou v letošním roce očekávány těžby v rozsahu 10 milionů m3. Celkový objem napadeného dřeva by mohl dosahovat 15–20 milionů kubických metrů.

Tato čísla opravdu znamenají nárůst těžby, k němuž jinak dochází už několik posledních let. Za rok 2017 se kvůli hmyzu vytěžilo 5,9 milionu m3 dřeva. Pro srovnání v roce 2016 to bylo 4,4 milionu m3, v roce 2015 pak 2, 3 milionu m3 a v roce 2014 potom 1,1 milionu m3.

Dodejme, že statistiky ČSÚ neuvádějí, jaký podíl z těchto čísel má na svědomí kůrovec, nicméně nárůst počtu škůdců mají na svědomí právě tito brouci.

Richard Brabec

Richard Brabec

(v první Babišově vládě) Tam byl ministr Milek, nominovaný za ANO na ministerstvo zemědělství, a najednou jsme začali dostávat více informací o tom rozsahu. My jsme je do té doby skutečně neměli, a pak samozřejmě prostě už jsme rozjeli celou řadu akcí, už reagovala vláda, založil se celostátní kůrovcový štáb, krajské kůrovcové štáby, ale to se bavíme až o přelomu roku 2017/2018.

Informace o rozsahu kůrovcové hrozby měla vláda již dříve. Svědčí o tom mj. vládní pověření exministra Jurečky o součinnost v řešení tématu s dalšími ministerstvy v září 2017. Krajské kůrovcové štáby byly založeny na přelomu června a července 2018.

skrýt celé odůvodnění

Jiří Milek figuroval na pozici ministra zemědělství v první Babišově vládě v období od 13. prosince 2017. Od 24. ledna 2018 do 27. června 2018 zastával stejnou pozici v demisi.

Téma kůrovcové kalamity se začalo intenzivně řešit v květnu 2018, kdy Milek ještě působil jako ministr zemědělství v demisi. Ke kalamitě Milek prohlásil, že je třeba vyhlásit nouzový stav. V květnu 2018 pak odvolal z funkce generálního ředitele Lesů ČR Daniela Szóráda kvůli zanedbanému postupu. Mimo to Milek také podepsal novelu vyhlášky o ochraně lesů.

Dále se Milek vyjádřil, že je třeba větší součinnosti s Ministerstvem dopravy, co se týče převozu vytěženého dřeva po železnici. Ministerstvo průmyslu a obchodu by pak mělo regulovat trh se dřevem a Ministerstvo vnitra by přispělo nasazením techniky od hasičů. V poslední řadě navrhl Milek součinnost s Ministerstvem zahraničních věcí ohledně navýšení počtu zahraničních pracovníků.

Za Milkova působení bylo při společném jednání s Richardem Brabcem a Asociací krajů ČR konaném 21. června 2018 rozhodnuto o zřízení krajských kalamitních štábů. Krajské kalamitní štáby mají za úkol zajistit zrychlení spolupráce mezi resorty a kraji, dále by měly například spolupracovat s obcemi s rozšířenou působností.

Součinnost s ministerstvy a navýšení počtu zahraničních pracovníků už ale v minulosti řešil Milkův předchůdce Marian Jurečka. Ten působil jako ministr zemědělství v Sobotkově vládě od 29. ledna 2014 a od 5. do 13. prosince 2017 jako ministr v demisi.

Již v březnu 2016 se objevila vyjádření lesníků, kteří prorokovali masivní kůrovcovou kalamitu. K tématu se tehdy pro iRozhlas.cz vyjádřil tehdejší náměstek ministra zemědělství Patrik Mlynář: „Očekáváme kůrovcovou degradaci až třikrát horší než v loňském roce. Vlastníkům a zpracovatelům nabídneme určitou možnost a připravíme dotační titul, který by pomohl trhu s dřívím v případě, že dříví bude na trhu více než v loňském roce.“

O 50% nárůstu těžby dřeva v důsledku hmyzí kalamity pak Ministerstvo zemědělství, ještě pod vedením Mariana Jurečky, informovalo například v tiskové zprávě ze 7. listopadu 2017. Zde informovalo také o vydání nařízení, na základě kterého byli vlastníci lesů povinni odstranit dřevo napadené kůrovcem do března 2018. Zároveň nařízení ministerstva zavedlo zákaz těžby dřeva nenapadeného kůrovcem, nebo nepostihnutého větrnou kalamitou.

Jurečka také pro iRozhlas.cz 5. června 2018 uvedl, že se pokoušel o součinnost na vládě s ministerstvy vnitra, dopravy a obchodu, ale s žádostí o spolupráci nebyl úspěšný. Andrej Babiš dle serveru iRozhlas.cz uvedl, že Jurečka byl vyjednáním součinnosti mezi ministerstvy na vládě přímo pověřen v září roku 2017.

Co se týká navýšení pracovních sil, ministru Jurečkovi se podle mediálních zpráv podařilo uvolnit 1 500 pracovních víz pro zahraniční pracovníky v zemědělství, ačkoli původně bylo zástupci Agrární komory požadováno až 15 tisíc nových lidí. Ze zpráv však jednoznačně neplyne, že by bylo záměrem dosáhnout přílivu pracovních sil z důvodu kůrovcové kalamity, naopak současný ministr zemědělství Toman volá po dalších 6 000 pracovnících na těžbu dřeva. O tom, že by mělo dojít k navýšení pracovních stavů o pracovníky ze zahraničí, hovořil také Jurečkův nástupce Milek.

Pro Seznam zprávy pak Jurečka uvedl, že v rámci kůrovcové kalamity podnikal v ministerské funkci kromě navýšení pracovních sil pro těžbu dřeva i další nezbytné kroky. Zaúkoloval Lesy ČR těžbou napadených stromů, zajistil hustější rozmístění feromonových lapáků, informační portál pro soukromé i obecní vlastníky lesů a apeloval na Ministerstvo dopravy, kde žádal o vyšší počet železničních vagonů na transport dřeva (video, čas 0:55-1:56).