Richard Brabec
Obrovská část našich lesů v podstatě oproti tomu, co tady bylo před dvěma, třemi sty lety, je jehličnatá a především přes 50 % jsou vlastně smrkové monokultury.
Většinu našich lesů tvoří jehličnaté stromy, nemáme však dostupné informace o tom, kolik z toho jsou smrkové monokultury.
Vycházíme z Výroční zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2017 (.pdf, tabulka 4.3.1 na straně 49). Zde můžeme vidět srovnání mezi rokem 2000 a rokem 2017.
Většinu našich lesů k roku 2017 tvoří jehličnaté stromy, v procentuálním vyjádření 71,9 %. V roce 2000 to bylo 76,5 %.
Většinu jehličnatých stromů k roku 2017 tvoří smrk ztepilý, v procentuálním vyjádření 50,3 %. V roce 2000 to bylo 54,1 %. Toto číslo ovšem nevyjadřuje výskyt monokultur smrku (kde je zastoupení smrků 91 % a více) a aktuální údaje o procentech monokultur v rámci jehličnatých lesů bohužel nejsou k dispozici. Zároveň je patrná snaha zvyšovat diverzitu lesů a počty listnatých stromů.
Zároveň nelze přesně určit, jaká skladba lesa tady byla před dvě stě či tři sta lety. Nejlepší srovnání je tedy s tzv. přirozeným stavem, tj. přirozená druhová skladba lesních společenstev, které by se v daných přírodních podmínkách za současného klimatu vyvinuly bez zásahu člověka. Za přirozených okolností (.pdf, tabulka 4.3.3 na straně 50) by většinu českých lesů tvořily listnaté porosty s 65,3 % oproti 34,7 % jehličnatým. Plocha jehličnatých dřevin se však v současnosti nadále snižuje. Naproti tomu se trvale zvyšuje podíl listnatých dřevin, zejména buku.