Bavíme se především o těch zemědělských dotacích. To jsou nárokové dotace, ty tvoří absolutně zásadní část z těch evropských dotací, které třeba holding Agrofert dostává, dostává je každý, kdo vlastní nějakou zemědělskou půdu nad, řekněme, za určitých podmínek.
Nárokové dotace tvoří v zisku holdingu Agrofert významnější část než dotace nenárokové. Není však pravda, že by zemědělské dotace byly pouze nárokové, jak vyplývá z výroku.
Přidělování dotací v oblasti zemědělství je v gesci Státního zemědělského intervenčního fondu dle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 256/2000 Sb. o Státním zemědělském intervenčním fondu.
Dělení dotací na nárokové a nenárokové jsme se dříve věnovali například zde. Dle § 2 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, není na peněžní prostředky ze státního rozpočtu nárok. Národní dotace tak nepodléhají právnímu nároku a musí se o ně žádat. Nárokové dotace jsou rozdělovány automaticky dle evropských předpisů z finančních prostředků EU a částečně z prostředků ČR. Čeští zemědělci mohou čerpat dotace ze dvou základních zdrojů.
První možností jsou dotace z evropských dotačních programů. Pod tyto dotace patří tzv. přímé platby, které se řídí pravidly Společné zemědělské politiky EU. Konkrétní metodické podmínky pro nárok na dotace z přímých plateb jsou obsaženy v uvedeném dokumentu (.pdf). Všechny dotace z kategorie přímých plateb jsou nárokové (.pdf, str. 2) a jejich cílem je zajištění tržní rovnováhy a zajištění stability příjmů pro zemědělce. Přímé platby se dále dělí na pět podkategorií:
Kategorie 1–4 jsou financovány výhradně z prostředků EU (.pdf). Kategorie 5 je financována z národních zdrojů.
Dále k evropským dotačním programům pro zemědělce patří projekt částečně kofinancovaný z rozpočtu ČR, a to Program rozvoje venkova 2014–2020. V tomto programu se rozlišují tzv. osy opatření (.pdf, str. 210), přičemž některé osy zahrnují převážně nenárokové (investiční) dotace (větší část os I., III. a IV.) a jiné zahrnují převážně dotace nárokové (větší část osy II.).
Druhou možností pro české zemědělce je čerpání Národních dotací, které jsou skládány výhradně z národních zdrojů. Tyto dotace jsou nenárokové podle § 2 odst. 3 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Národními dotacemi stát „přispívá k udržování výrobního potenciálu zemědělství a jeho podílu na rozvoji venkovského prostoru“.
Není tedy pravda, že zemědělské dotace jsou pouze nárokové.
Dle výroční zprávy holdingu Agrofert pro rok 2017 (.pdf, str. 58) získaly firmy patřící do holdingu na nárokových dotacích celkem 1,35 miliardy korun. Nenárokové dotace tvořily 607 milionů korun. Je tedy pravda, že nárokové dotace tvoří u holdingu Agrofert větší část získaných financí než nenárokové dotace. Platilo to pro rok 2017 i pro rok 2016, jak lze vidět ve výroční zprávě pro rok 2017.
.png)
