Demagog.cz

Kateřina Konečná
Kateřina Konečná
Takáč: Takže jste Komisi nedonutili. (ohledně dvojí kvality potravin, pozn. Demagog.cz)
Konečná: Komise zneužila svého článku ve smlouvách, který použila dvakrát za toto volební období, aby tam bylo jednomyslné hlasování v Radě. Což je věc, kterou ona samozřejmě udělat může.
ČT24, 2. května 2019

Tento výrok byl ověřen jako zavádějící

Odůvodnění

Evropská komise v tomto volebním období jednomyslné hlasování Rady neiniciovala. Ve věci dvojí kvality potravin tento postup hrozil, ovšem nenastal. Zároveň je zavádějící jej považovat za zneužití pravomoci.

Kateřina Konečná hovoří o projednávání návrhu směrnice na ochranu spotřebitele (obsahující také úpravu dvojí kvality potravin). Před hlasování o návrhu vznikla dohoda mezi Komisí, Radou a Evropským parlamentem (EP) o tom, že pokud bude dohodnutá podoba návrhu směrnice schválena EP, Rada ji schválí.

Před finálním hlasováním o návrhu v EP komise zmírnila některá ustanovení. Při projednávání návrhu na plénu EP pak zpravodaj návrhu Daniel Dalton uvedl, že Rada a Komise daly jasně najevo, že jsou již „na hraně,“ a že tak již nemohou více ustoupit. Pokud by podle Daltona EP schválil změny návrhu, které měly ustanovení směrnice zpřísnit, dohoda s Komisí zkolabuje a žádná opatření k dvojí kvalitě potravin nebudou schválena ("That means no provision at all on dual quality, and there will be no updated consumer law at all – just a few weeks before an election").

Europoslanci tak byli postaveni před ultimátum ze strany Komise. Její postup přitom vychází z článku 294, odst. 9 Smlouvy o fungování Evropské unie, který stanoví, že rozhoduje-li se o návrhu, k němuž byly navrženy (Evropským parlamentem) změny, k nimž Komise zaujala odmítavé stanovisko, musí o něm Rada EU rozhodnout jednomyslně. Rada obecně musí pro přijetí určitého návrhu hlasovat jednomyslně pouze ve vymezených oblastech. Druhou situací, kde se vyžaduje jednomyslnost, je případ, kdy Komise nesouhlasí se změnami provedenými v návrhu, který předložila. Pokud tedy Komise chce iniciovat jednomyslné rozhodování v Radě a výrazně tak zkomplikovat přijetí návrhu, stačí, pokud vydá odmítavé stanovisko ke změnám navrženým Evropským parlamentem. To se v tomto případě mohlo stát.

Z vyjádření přímých účastníků meziinstitucionálního jednání a ze stručného vyjádření rumunského předsednictví k výsledku vyjednávání nelze říci, jaký by byl další postup Rady v případě, že by Evropský parlament přijal výrazně pozměňující návrhy. Je možné, že pokud by takové pozměňovací návrhy Evropský parlament přijal, dostaly by se Rada a Komise „za hranu“ a mohlo by dojít k další proceduře podle čl. 294, respektive k vydání odmítavého stanoviska Komise k přijatému znění návrhu směrnice a následnému jednomyslnému hlasování v Radě.

Když Kateřina Konečná říká, že „Komise zneužila svého článku ve smlouvách, který použila dvakrát za toto volební období, aby tam bylo jednomyslné hlasování v Radě,‟ odkazuje pouze k pohrůžce, nikoli ke skutečnému postupu Komise. Při projednávání směrnice zatím nedošlo k hlasování Rady, ani nebylo vydáno odmítavé stanovisko Komise. Ani v celém volebním období současného Evropského parlamentu nevydala Komise žádné odmítavé stanovisko ke změnám učiněným Evropským parlamentem. Nejde tedy o postup, který by Komise opravdu „použila‟ v praxi. Je zároveň zavádějící tvrdit, že by ze strany Komise šlo o zneužití pravomocí, když vydávání stanovisek k návrhům EP je její standardní pravomoc, a v případě odmítnutí je jednomyslné hlasování Rady standardní postup dle smluv.