Kateřina Konečná k volbám do Evropského parlamentu

illustration
V rámci rozhovorů s lídry kandidátek pro Českou televizi jsme se tentokrát zaměřili na zástupkyni KSČM Kateřinu Konečnou. Ta byla v Evropském parlamentu členkou Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. Podstatným tématem rozhovoru tak byla například dvojí kvalita potravin.

OVĚŘENO

ČT24, 2. května 2019

Kateřina Konečná

Europoslankyně

0
Pravda
Evropský parlament v dubnu 2019 schválil směrnici o ochraně spotřebitele, která také obsahuje úpravu dvojí kvality potravin. Čeští europoslanci za KSČM hlasovali proti návrhu a kritizovali podobu, v níž byla směrnice přijata. Neprošly ani pozměňovací návrhy poslance Maštálka.
Zavádějící
Kateřina Konečná působila v Evropském parlamentu ve Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin. Výbory Evropského parlamentu však nemohou Komisi závazně „úkolovat“.
Zavádějící
Evropská komise v tomto volebním období jednomyslné hlasování Rady neiniciovala. Ve věci dvojí kvality potravin tento postup hrozil, ovšem nenastal. Zároveň je zavádějící jej považovat za zneužití pravomoci.
Pravda
Výsledkem trialogu byla určitá podoba návrhu směrnice upravující dvojí kvalitu potravin, kterou Evropský parlament přijal. I přes rázná vyjádření představitelů Komise však byla směrnice přijata v mírnější podobě. Zpravodaj návrhu vnesl do jednání zmínku o možném kolapsu dohody.
Nepravda
Změnu nařízení o značení potravin a nařízení o geoblockingu, kterou Konečná žádá po Komisi, rozhodně nemají europoslanci "pevně v rukou". Europoslanci mají jen nepřímé možnosti jak ovlivnit, zda a jaký návrh Komise předloží.

Kateřina Konečná

Pravda
Evropský parlament nemá zákonodárnou iniciativu, tou dle Smlouvy o Evropské unii disponuje výhradně Evropská komise.

Kateřina Konečná

Pravda
Volby do Evropského parlamentu proběhnou ve Velké Británii 23. května 2019.
Pravda
KSČM usiluje o přijetí zákona o obecném referendu. Pro přijetí takového zákona v Poslanecké sněmovně je potřeba podpory 120 poslanců. Většina v Poslanecké sněmovně však odmítá, aby mohla existovat možnost hlasovat v referendu o členství v mezinárodních organizacích.
Zavádějící
Lisabonská smlouva vstoupila v platnost v roce 2009 a udělila rozsáhlejší pravomoci Evropskému parlamentu, změnila systém hlasování v Radě a zavedla tzv. občanskou iniciativu či funkce stálého předsedy Evropské rady a vysokého představitele. Referendum se však konalo jen v Irsku.