Kateřina Konečná
KSČM

Kateřina Konečná

Evropská unie se po Lisabonu – a na ten jsme neměli odvahu se zeptat, jako jiné státy Evropské unie, svých občanů – velmi změnila.
ČT24, 2. května 2019
Tento výrok byl ověřen jako
Zavádějící

Lisabonská smlouva vstoupila v platnost v roce 2009 a udělila rozsáhlejší pravomoci Evropskému parlamentu, změnila systém hlasování v Radě a zavedla tzv. občanskou iniciativu či funkce stálého předsedy Evropské rady a vysokého představitele. Referendum se však konalo jen v Irsku.

Lisabonská smlouva (LS) byla podepsána všemi členskými státy na zasedání Evropské rady v roce 2007. Ratifikační proces v jednotlivých členských státech probíhal v letech 2008-2009. Ke vstupu Lisabonské smlouvy v platnost bylo zapotřebí (.pdf, str. 3), aby ji ratifikoval každý z 27 členských států v souladu se svými příslušnými ústavními předpisy. Přestože měla původně vstoupit v platnost už 1. ledna 2009, kvůli prodlení ratifikačního procesu smlouva nakonec vstoupila v platnost až 1. prosince 2009.

Referendum o přijetí Lisabonské smlouvy se konalo pouze v Irsku. V prvním referendu (12. června 2008) bylo proti přijetí  Lisabonské smlouvy 53,4 % Irů (pro bylo 46,6 % občanů; volební účast byla 53,1 %). Druhé referendum se konalo o rok později a výsledky byly zveřejněny 3. října. Tentokrát Irové v referendu přijetí Lisabonské smlouvy schválili. Pro přijetí  Lisabonské smlouvy se vyslovilo 67,1 % občanů, volební účast byla tentokrát 59 %.

Poté, co Irové Lisabonskou smlouvu schválili, zbývala ke vstoupení smlouvy v platnost jen její ratifikace Českou republikou. K tomu nakonec došlo 13. listopadu 2009.

"Lisabonská smlouva mění tři dokumenty: Smlouvu o Evropské unii (dále „SEU“), Smlouvu o založení Evropského společenství (dále „SES“), která bude nově nazvána Smlouvou o fungování Evropské unie (dále „SFEU“), a Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii (dále „Smlouva o Euratomu“)," popisuje (.pdf, str. 11) publikace odboru informování o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR. Cílem smlouvy je učinit z Evropské unie "demokratičtější a transparentnější organizaci, která bude současně působit efektivněji, podporovat práva a hodnoty zajišťující svobodu, solidaritu
a bezpečno a posilovat svou roli ve světové politice," vysvětluje (.pdf, str. 4) dále publikace odboru informování o evropských záležitostech ve spolupráci s odborem koncepcí a analýz Úřadu vlády ČR.

Vláda ČR (konkrétně Útvar ministra pro evropské záležitosti ve spolupráci s resorty a ústředními orgány) vypracovala Analýzu dopadů Lisabonské smlouvy, ve které tyto změny popisuje. Ke změně došlo zejména v těchto oblastech:

  • Stálý předseda Evropské rady - Zřízení nové funkce - předseda bude volen "Evropskou radou na základě kvalifikované většiny na dobu dva a půl roku. Mandát stálého předsedy Evropské rady (ER) lze jednou, opět na dva a půl roku, prodloužit. Stálý předseda bude předsedat zasedáním Evropské rady a vést její jednání. Členský stát vykonávající předsednictví v Radě bude i nadále odpovídat za přípravu a předsedání sektorových Rad, s výjimkou Rady pro zahraniční věci." (.pdf, str. 5)
  • Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku - Zřízení nové funkce, "nahrazuje a personálně slučuje dosavadní funkce vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP), komisaře pro vnější vztahy a předsedy Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy, resp. její zahraničně-politické části." (.pdf, str. 5)
  • Evropská rada (ER) - ER byla poprvé (společně s Centrální bankou) zařazena mezi orgány Unie. (.pdf, str. 5)
  • Evropská komise a její předseda - "Kandidáta na předsedu Komise navrhuje Evropská rada tzv. velkou kvalifikovanou většinou s přihlédnutím k výsledku voleb do Evropského parlamentu a volí jej Evropský parlament většinou hlasů všech svých členů. Ostatní členové Komise jsou navrženi na základě dohody Rady a předsedy Komise." (.pdf, str. 8)
  • Generální tajemník Rady - "Nově se podle LS jedná o samostatnou funkci, o jejímž obsazení rozhoduje
    postupem podle čl. 240 odst. 2 SFEU Rada prostou většinou."     (.pdf, str. 8)
  • Složení Evropského parlamentu - Snížení počtu europoslanců – "Počet poslanců EP nepřekročí 751, jednu členskou zemi bude za zastupovat nanejvýš 96 poslanců, minimálně 6 poslanců." (.pdf, str. 5)
  • Hlasování v Radě EU - LS "zavádí princip tzv. dvojí většiny, dosažené, pokud daný návrh podpoří minimálně 55 % členských států reprezentujících 65 % obyvatel EU." (.pdf, str. 9)
  • Rada pro obecné záležitosti (GAC) - "Vznikla rozštěpením současné formace Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy (GAERC) na dvě části: Radu pro obecné záležitosti (GAC) a Radu pro zahraniční věci (FAC). GAC má dle LS zajišťovat soudržnost práce v jednotlivých formacích Rady a ve spojení s předsedou Evropské rady a Komisí připravovat zasedání Evropské rady a zajišťovat jejich návaznost." (.pdf, str. 10)
  • Rada pro zahraniční věci (FAC) - "Podle LS bude FAC vytvářet vnější činnost Unie podle strategických směrů vymezených Evropskou radou a zajišťovat soudržnost (vnější) činnosti Unie. V kompetenci FAC tedy bude celá vnější činnost Unie, zejména pak společná zahraniční a bezpečnostní politika, společná obchodní politika, rozvojová spolupráce a humanitární pomoc." (.pdf, str. 11)
  • Evropská služba pro vnější činnost (ESVA) - "ESVA bude ustanovena rozhodnutím Rady přijatým jednomyslně na návrh vysokého představitele po konzultaci s Evropským parlamentem a po obdržení souhlasu Komise. ESVA se má stát oporou vysokého představitele při plnění jeho funkcí. Má působit ve spolupráci s diplomatickými službami členských států." (.pdf, str. 11)
  • Občanská iniciativa - "Jeden milión občanů většího počtu členských států bude moci vyzvat Komisi k předložení
    určitého návrhu v oblasti působení EU."     (.pdf, str. 5)

Výrok jsme zmínili