Demagog.cz

Stanislav Polčák
Stanislav Polčák
Vezměte si, že střet zájmů je definován prostě tak, že někdo působí na úrovni veřejné moci, může spolurozhodovat nebo ovlivňovat nebo z jeho postavení vyplývá možnost mít vliv, byť nepřímý. A na druhé straně zároveň je jistým příjemcem, beneficientem těch výhod nebo toho rozhodování. Tak toto je přece střet zájmů, a u pana Babiše je to naprosto jednoznačné.
Interview ČT24, 6. června 2019

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

Definice střetu zájmů poslance Polčáka odpovídá definicím v českém i evropském právu. Zda je však střet zájmů jednoznačný, je věcí názoru, a tato část tedy není hodnocena.

Podle § 3 odst. 1 zákona č. 159/2006 Sb. o střetu zájmů platí: „Veřejný funkcionář je povinen zdržet se každého jednání, při kterém mohou jeho osobní zájmy ovlivnit výkon jeho funkce. Osobním zájmem se pro účely tohoto zákona rozumí takový zájem, který přináší veřejnému funkcionáři, osobě blízké veřejného funkcionáře, právnické osobě ovládané veřejným funkcionářem nebo osobou blízkou veřejného funkcionáře zvýšení majetku, majetkového nebo jiného prospěchu, zamezení vzniku případného snížení majetkového nebo jiného prospěchu nebo jinou výhodu; to neplatí, jde-li jinak o prospěch nebo zájem obecně zřejmý ve vztahu k neomezenému okruhu adresátů.“

Ust. § 4 a násl. tohoto zákona ustanovuje, že veřejný funkcionář nesmí a) podnikat či provozovat jinou samostatně výdělečnou činnost, b) být členem statutárního, řídícího, dozorčího nebo kontrolního orgánu právnické osoby, která podniká, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak, nebo c) být v pracovněprávním nebo obdobném vztahu nebo ve služebním poměru, nejde-li o vztah nebo poměr, v němž působí jako veřejný funkcionář. Někteří veřejní funkcionáři pak nesmí např. ani provozovat rozhlasové či televizní vysílání nebo být vydavatelem periodického tisku.

V dokumentu (.pdf, str. 9) Identifikace střetu zájmů při zadávání veřejných zakázek týkajících se strukturálních opatření definuje Evropská komise střet zájmů: „Při střetu zájmů' dochází ke střetu mezi úkoly ve veřejném zájmu a soukromými zájmy státních úředníků, při němž má státní úředník soukromé zájmy, které by mohly nepatřičně ovlivnit výkon jeho úředních úkolů a povinností. Právní předpisy Evropské unie definují tento pojem pro účely provádění souhrnného rozpočtu EU. Definice se vztahuje na všechny druhy veřejných zakázek financovaných z fondů EU na strukturální opatření a politiku soudržnosti bez ohledu na to, jaká částka je s nimi spjata.“

V dokumentu (.pdf, str. 22) Codes of Conduct and Conflicts of Interest at any governance level of the management of EU funds (Kodexy chování a střety zájmů na jakékoli úrovni řízení správy fondů EU) je o střetu zájmů uvedeno následující: „Střet zájmů existuje tam, kde je nestranný a objektivní výkon funkcí osoby nakládající s financemi nebo jiné osoby, jak je uvedeno v odstavci 1, ohrožen z důvodů týkajících se rodinného, emocionálního, politického nebo národního spříznění, hospodářského zájmu nebo jiných sdílených s příjemcem.“ (překlad: Demagog.cz)

Stanislav Polčák ve výroku definuje střet zájmů podobně jako je definován v Zákoně o střetu zájmů a v dokumentu Kodexy chování a střety zájmů na jakékoli úrovni řízení správy fondů EU. Podstatou je, že ke střetu zájmů dochází, pokud má veřejný funkcionář v určitém jednání osobní zájem, např. majetkového prospěchu, jako zmiňuje Polčák, Zákon o střetu zájmů i dokument Evropského parlamentu.

Zda je střet zájmů v případě Andreje Babiše naprosto jednoznačný, je pak vyjádření osobního názoru poslance Polčáka, a nebudeme jej tedy hodnotit.

Pro kontext však uveďme, že podle nezávazného návrhu auditní zprávy Evropské komise je Andrej Babiš více než 2 roky ve střetu zájmů, protože je stále v kontaktu se svými firmami. Andrej Babiš své firmy převedl do svěřenských fondů, podle Evropské komise na ně má ale stále vliv a prospěch z jejich hospodaření. Jedním z cílů auditu (str. 6) bylo zjistit, zda existují důkazy o střetu zájmů v procesu přidělování finančních prostředků EU programům nebo odvětvím, které by mohly upřednostňovat operace zavedené společnostmi skupiny Agrofert, a posoudit změny ve struktuře, personálním a pracovním postupu příslušných vnitrostátních orgánů, které by proces přidělování finančních prostředků mohly ovlivnit. Audit se zaměřil na to, zda existuje efektivní rámec, který předchází střetu zájmů.V auditu na straně 65 Evropská komise uvádí, že v období před 9. únorem 2017 se Andrej Babiš zabýval podnikatelskou činností a české úřady nezajistily, aby zavedené řízení a kontrola zabraňovaly situacím, kde by docházelo ke střetu zájmů.

O střetu zájmů pak rozhodoval obecní úřad ve středočeských Černošicích, jeho rozhodnutí však bylo zrušeno nadřízeným krajským úřadem.