Komise je strážkyní smluv, ona má dohlížet na dodržování právě těch pravidel, které si státy dohodly, ona má být nestranná, (...) toto je prostě reálný stav a je to hlavně stav, který je popsaný ve smlouvách.
Smlouva o Evropské unii uvádí, že jedním z úkolů Evropské komise je nezávislý dohled nad plněním smluvních závazků.
Smlouva o Evropské unii v článku 17 odst. 1 uvádí, že Evropská komise zajišťuje uplatňování Smluv a opatření přijatých orgány na jejich základě. To znamená, že mezi její kompetence patří dohled nad plněním smluvních závazků jednotlivých členských států. Dále v článku 17 odst. 3 Smlouvy o EU stanovuje, že „komise vykonává své funkce zcela nezávisle. Aniž je dotčen čl. 18 odst. 2, členové Komise nevyžadují ani nepřijímají pokyny od žádné vlády, orgánu, instituce ani jiného subjektu. Zdrží se jakéhokoli jednání neslučitelného s povahou své funkce nebo plněním svých úkolů.‟
I proti činnosti Komise je však možné bránit se u Soudního dvora EU, podle čl. 263 Smlouvy o fungování EU (.pdf, str. 116) je možné napadnout legalitu (zákonnost) právních aktů Komise. Dle článku 265 stejné smlouvy se lze pak bránit i proti nečinnosti Komise.
