Tento výrok byl ověřen jako

Podle únorového (.pdf, str. 3) a dubnového (str. 3) průzkumu voličských preferencí agentury CVVM měla koalice získat přibližně 7,5 %, respektive 5 %. Výsledkem měření jsou v tomto případě údaje o voličských preferencích, tedy rozložení podpory mezi lidmi, kteří jsou rozhodnuti jít k volbám, ale nemusí mít jasno v tom, koho budou volit. Zahrnuti jsou tedy i voliči, kteří neví, koho budou volit (v únorovém průzkumu bylo takových voličů cca 15 %, v dubnu již jen 10 %). Každý z průzkumů měl navíc trochu jinou metodologii a při únorovém šetření byl vznik koalice ohlášen až v závěru průběhu šetření, takže respondenti nemohli této skutečnosti přizpůsobit svou volbu.

Pokud se podíváme na průzkumy jiných agentur, přes dvojcifernou hranici se v nich výsledek STAN a TOP 09 dostal. V květnovém šetření STEM/MARKu uvedlo koalici jako svou první volbu 12 % respondentů (jako případnou druhou pak dalších 8 %). Výsledky agentury STEM/MARK ukazují volební potenciál – výzkumníci se v tomto případě ptali jen těch respondentů, kteří nevyloučili svou účast ve volbách a mají již jasnou preferenci pro určitou stranu.

Agentura MEDIAN pak ve stejném měsíci uveřejnila šetření (str. 9), které zohledňuje různou volební účast. Při předpokládané patnácti nebo dvacetiprocentí účasti by podle tohoto průzkumu koalice dostala 11,3, respektive 10,5 % (při vyšší účasti by se přes desetiprocentní hranici výsledek nedostal). Výsledkem MEDIANU je volební model, který počítá s aktuální preferencí již rozhodnutých voličů. Metodika toho průzkumu byla komplikovanější vzhledem ke snaze simulovat voličské preference v závislosti na volební účasti.

Každé z šetření využilo jinou metodologii, a proto je srovnávání jednotlivých výsledků problematické. Samotné výstupy také ukazují odlišné údaje z podstaty toho, co se snažily zjistit, nikoliv pouze kvůli metodologii (která je svému cíli přizpůsobena). Nedá se však říci, že by žádný z průzkumů neukazoval dvojciferný výsledek.