Když se podíváme na ČR, tak nejhorší ekologická situace byla koncem 80. let, kdy jsme měli tři tisíce mikrogramů síry ve vzduchu.
Václavem Klausem uvedená koncentrace je násobně vyšší než byly průměrné roční koncentrace. Takto vysokého čísla je však teoreticky možné dosáhnout chvilkově, jen na několik hodin. Zda k tomu však v minulosti skutečně došlo, se nám nepodařilo z dostupných zdrojů zjistit.
Historicky lze datovat (.pdf, str. 2) sledování úrovně znečištění v České republice od 50. let 20. století. Již v této době se začaly projevovat důsledky nekontrolovaného rozvoje těžkého průmyslu.
V 80. letech se kvalita ovzduší skutečně zhoršila. Podle shrnutí evropského programu Copernicus patří mezi příčiny zejména četný výskyt inverzí, poškozování lesů a emise z tepelných elektráren, z lokálních topenišť a z dopravy. Z dlouhodobého hlediska roční průměrná koncentrace oxidu siřičitého pak dosahovala v roce 1988 nejvyšších hodnot v oblasti Ústí nad Labem (průměrně okolo 120 mikrogramů síry na metr krychlový) a v oblasti Tušimice (průměrně okolo 110 mikrogramů síry na metr krychlový). V Ostravě průměrná hodnota oscilovala mezi 30 a 55 mikrogramy síry na metr krychlový (.pdf, str. 36).
V 90. letech pak došlo k poklesu v znečištění ovzduší v důsledku odsiřování elektráren či změnou skladby průmyslové výroby.
Na stránkách českého hydrometeorologického ústavu (ČMHÚ) jsou pak k dispozici historická data od roku 1997, která jsou také členěná podle jednotlivých oblastí.
Průměrné hodnoty koncentrace oxidu siřičitého tedy v 80. letech dosahovaly maximálních hodnot okolo 120 mikrogramů na metr krychlový, nikoliv 3000, jak tvrdí poslanec Klaus. Takto vysokých hodnot je však teoreticky možné dosáhnout jednorázově, jen na několik hodin. I dnes totiž tyto jednorázové hodnoty mohou vystoupat i ke koncentraci 500 mikrogramů na metr krychlový. Protože se nám však z dostupných údajů nepodařilo zjistit, zda ke koncentracím 3000 mikrogramů oxidu siřičitého na metr krychlový skutečně docházelo, hodnotíme výrok jako neověřitelný.
