Demagog.cz

Václav Klaus ml. a jeho Trikolóra

V březnu 2019 byl Václav Klaus mladší vyloučen z ODS a o tři měsíce později založil nové politické hnutí. V rozhovoru pro Deník se vyjádřil k otázkám bezpečnosti a vojákům v Afghánistánu. Velkým tématem bylo také životní prostředí. Jaké jsou podle něj stavy škodlivých látek v ovzduší v ČR i ve světě? Neopomenul ani oblast školství, inkluzi a její opodstatnění.

Ověřili jsme
Deník ze dne 16. června 2019

17 ověřených výroků

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší

A získal jsem nejvíc preferenčních hlasů, dvakrát víc než všichni ostatní dohromady.

Václav Klaus mladší získal ve volbách do PS v roce 2017 nejvíce preferenčních hlasů z kandidátů za ODS. Získal také téměř dvojnásobek přednostních hlasů oproti dalším kandidátům v pořadí. Nelze ale tvrdit, že získal dvakrát víc hlasů než všichni ostatní dohromady.

skrýt celé odůvodnění

Václav Klaus mladší kandidoval za ODS ve volbách do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017. Kandidoval v Praze ze třetího místa kandidátní listiny. Celkem získal 22 635 preferenčních hlasů, což bylo nejvíc ze všech zvolených kandidátů za ODS.

Druhý největší počet preferenčních hlasů za ODS obdržel nynější předseda strany Petr Fiala, který kandidoval v Jihomoravském kraji, kde získal 13 006 hlasů.

Další dva kandidáti v pořadí přednostních hlasů získali okolo 12 000 hlasů.

Václav Klaus mladší tedy získal nejvíce preferenčních hlasů z ODS a získal téměř dvakrát více hlasů než další jednotliví kandidáti za stranu. Nelze ale tvrdit, že měl dvakrát více hlasů než ostatní kandidáti dohromady. Zbytek zvolených kandidátů za ODS obdržel přes 113 000 preferenčních hlasů.

Co se týče kandidátní listiny ODS v Praze, ze které byl Klaus zvolen, tak platí to stejné. Klaus sice získal dvojnásobek hlasů oproti jiným kandidátům (Jana Černochová či Bohuslav Svoboda), nezískal ale dvakrát více hlasů než všichni dohromady. Na pražské kandidátní listině figurovalo celkem 36 kandidátů, kteří dohromady získali 98 296 preferenčních hlasů. Bez započtení preferenčních hlasů Václava Klause mladšího tedy ostatní kandidáti z pražské kandidátní listiny získali společně 75 661 preferenčních hlasů. Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý.

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší

Z té strany (ODS, pozn. Demagog.cz) jsem byl vyloučen a v tentýž den jsem slíbil voličům, že se na ně obrátím, což činím.

Václav Klaus mladší byl z ODS vyloučen 16. 3. 2019 z důvodu dlouhodobého názorového a hodnotového rozkolu mezi ním a stranou. V tentýž den informoval na svém Facebooku i v rozhovoru pro ČT, že hodlá dál hájit názory svých voličů, další politické kroky v tu chvíli nekomentoval.

skrýt celé odůvodnění

Václav Klaus mladší byl z ODS vyloučen 16. 3. 2019. Důvodem byly především jeho názory a vystupování, které se rozcházely s hodnotami ODS.

V den vyloučení se Klaus k situaci vyjádřil na svém facebookovém profilu. Napsal, že se bude snažit nabízet vize, pozitivní program, a slíbil, že nebude měnit své názory. Uvedl také, že bude v budoucnu spolupracovat s některými členy ODS.

V podobném duchu hovořil také v rozhovoru pro Českou televizi, kde uvedl, že své voliče bude dál hájit. Otázku ohledně svých dalších politických kroků odmítl zatím komentovat s odkazem na budoucí oznámení a konferenci.

O tom, že Václav Klaus chystá novou stranu, informoval 10. 4. 2019 server Aktuálně.cz s odkazem na Hospodářské noviny.

Stranu Trikolóra – hnutí občanů pak Klaus junior představil 10. 6. 2019 na konferenci v Praze. Hnutí chce hájit konzervativní hodnoty a pracující lidi. V nové straně působí také bývalá poslankyně za ODS Zuzana Majerová Zahradníková a v synově straně se bude angažovat také exprezident Václav Klaus.

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší

Mezi USA a Kanadou je 200 let míru.

Posledním ozbrojeným konfliktem mezi Kanadou a USA byla britsko-americká válka z let 1812–1815.

skrýt celé odůvodnění

Poslední konflikt mezi samostatnými Spojenými státy a tehdejší koloniální Kanadou proběhl v letech 1812–1815. Formálně vzato se nejednalo o konflikt Kanady a USA, protože samostatná Kanada vznikla až v roce 1867, ale o válku mezi Britským impériem a Spojenými státy.

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší

Jsme tam (na misi v Afghánistánu, pozn. Demagog.cz) na základě spojenecké úmluvy, kterou je třeba dodržet.

Účast na misích v Afghánistánu závisí na výběru zahraničního angažmá ze strany vlády a Ministerstva obrany, které pak musí schválit Sněmovna. Akcí v Afghánistánu se ČR účastní dobrovolně, neboť její přímá účast není podmíněna žádnou mezinárodní dohodou.

skrýt celé odůvodnění

ČR se účastní současné mise NATO v Afghánistánu Resolute Support na základě schválení návrhu Ministerstva obrany vládou a následným schválením Poslaneckou sněmovnou. Aktuální nasazení schválila vláda 11. dubna 2018 a následně tyto schválila i Poslanecká sněmovna. ČR se tedy účastní zahraničních misí ze svého samostatného rozhodnutí, takové rozhodnutí je však nutné ke každému dlouhodobému vyslání vojáků do zahraničí. Povahu tohoto rozhodnutí popisuje ve své řeči při projednávání nasazení sil a prostředků MO v zahraničních misích na půdě Poslanecké sněmovny dne 1. června 2018 bývalý ministr zahraničních věcí Martin Stropnický, a jak v případě Afghánistánu ukazují například i jednotlivá prohlášení hlav států na summitech NATO od roku 2016:

„Česká republika musí prokázat, že je důvěryhodným, předvídatelným a aktivním spojencem v NATO a partnerem a aktérem mezinárodního společenství, který je připraven se aktivně podílet na společné obraně i zajišťování mezinárodní bezpečnosti a stability. Jedním z výrazů tohoto úsilí je právě předkládaný návrh na vyslání sil a prostředků Armády České republiky.“

Je pravdou, že po událostech 11. září 2001 byl aktivován článek 5 Washingtonské smlouvy, který zavazoval členy NATO k akci. Zde je podstatná tato pasáž, která určuje míru účasti:

„...poskytne okamžitou pomoc napadené smluvní straně nebo napadeným smluvním stranám, individuálně a ve shodě s ostatními smluvními stranami, způsobem, který uzná za nutný, včetně použití ozbrojené síly, pro obnovení a udržení bezpečnosti Severoatlantické oblasti.“

V kontextu angažmá v Afghánistánu je také podstatným faktem, že se USA rozhodly nevyužít této aktivace článku 5 a neřešit situaci v rámci struktur NATO. V podstatě vedly nezávislou paralelní operaci Enduring Freedom, ke které se dobrovolně i mimo NATO přidala ČR poskytnutím svých speciálních sil.

Síly ISAF byly ustanoveny na základě smlouvy o prozatímním uspořádání Afghánistánu z 5. prosince 2001 uzavřené mezi OSN a afghánskou vládou. Vznik mise pak 20. prosince 2001 schválila Rada bezpečnosti OSN. V roce 2003 řízení této mise převzalo NATO. Česká republika se na misi ISAF podílela téměř od jejího začátku. Misi ISAF pak od 1. ledna 2015 vystřídala již výše zmíněná operace Resolute Support.

Na druhou stranu, ani v rámci NATO, či v průběhu americké operace Enduring Freedom neexistovala žádná smlouva, která by ČR zavazovala k přímé účasti na misích v Afghánistánu. ČR a její armáda se účastnila a účastní spojeneckých operací zcela dobrovolně, aby prokázala svůj spojenecký potenciál (.pdf, s. 11–12).

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší

(V Afghánistánu, pozn. Demagog.cz) se tam situace v posledních deseti letech zhoršuje a američtí prezidenti dělají kroky k tomu, aby se z té oblasti stáhli.

Situace je velice komplikovaná. Dle některých dat se situace v Afghánistánu zhoršuje, dle některých údajů odkazuje spíše na vojensko-politický pat. Od roku 2011 se počet amerických jednotek v zemi prudce snížil.

skrýt celé odůvodnění

Hodnocení situace v Afghánistánu je velice komplikovanou záležitostí vzhledem k obtížnosti sběru ověřených dat a poměrně fluidní situaci, která je navíc navázaná na pravidelná období nižší intenzity konfliktu.

Doposud nejvýznamnější, otevřená a nejkomplexnější data představovaly čtvrtletní zprávy z úřadu Zvláštního generální inspektora pro rekonstrukci Afghánistánu (SIGAR) pro americký Kongres. A zde je podstatná kapitola Bezpečnost, která kompilovala data od mise NATO Resolute Support (RS), zpráv OSN a případně z projektu The Armed Conflict Location & Event Data Project (ACLED).

Velice významným ukazatelem byla data z mise RS, která zpracovávala stabilitu a vliv v jednotlivých okrscích v Afghánistánu, jak ukazuje tabulka.

Zdroj: SIGAR (quartly 30/1/2019, s. 70)

Podobně významný je i přehled kontroly nad populací, který mají vláda či povstalci v Afghánistánu.

Zdroj: tamtéž.

Bohužel od ledna 2019 přestala mise NATO RS poskytovat data k stabilitě a populaci v rámci jednotlivých okrsků v Afghánistánu.

Z dostupných dat je možné vysledovat, že ústřední vláda ztrácí pozice v přímé kontrole okrsků, na druhé straně je zisk povstalců minimální a je patrné, že získané okrsky jsou spíše ty s menším počtem obyvatel. Zcela to tedy odpovídá trendu, že ústřední vláda kontroluje centra a povstalci rurální zázemí. Ani jedna ze stran není schopna za současné situace dosáhnout vítězství.

Obecně lze tedy souhlasit, že situace není ideální, jak dokazují také závěry zprávy rakouské pobočky Červeného kříže a výzkumného centra ACCORD, která navíc využívá údaje o civilních obětech ze zprávy OSN a její mise na pomoc Afghánistánu (UNAMA) a ukazuje rostoucí zastoupení civilistů jako obětí bojů a situace v posledních letech.

Zdroj: UNAMA (.pdf,s. 1)

Pokud jde o snižování vojenské přítomnosti, je pravdou, že oba poslední prezidenti USA měli alespoň deklaratorní snahu o stažení z oblasti. Barack Obama však potvrdil pokračování vojenské přítomnosti i po roce 2017 a Donald Trump přednesl jen obecnou proklamaci ke stažení a prozatímního snížení počtu vojenského personálu v roce 2018.

Tyto snahy ale zatím nikdy nebyly prakticky uskutečněny, i když došlo alespoň k omezení vojenské přítomnosti USA v oblasti. Od listopadu 2017 do současnosti se dle informací SIGAR počty amerického vojenského personálu ustálily na počtech kolem 14 tisíc osob (.pdf, s. 81). Pro představu v grafu vidíme vývoj počtu amerických jednotek v Afghánistánu od roku 2001.

Zdroj: BBC

Podle posledních informací jsou ale jakékoliv plány o stažení z Afghánistánu čistě hypotetické a žádné praktické kroky se nečiní, alespoň podle vojenských představitelů či zástupců amerického Senátu. V každém případě počet amerických jednotek v zemi od roku 2011 prudce poklesl z přibližně 100 tisíc na aktuálních přibližně 14 tisíc.

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší

Když se ale budeme držet faktů, tak po počátečních úspěších nyní drtivou část Afghánistánu ovládá hnutí, které má v nějaké míře asi podporu místního obyvatelstva.

Z žádných informací nevyplývá, že by drtivou část Afghánistánu ovládal někdo jiný než ústřední vláda. Hnutí Taliban má dle posledních zpráv významný vliv/kontrolu nad 12 % okresů oproti vládním 54 % okresů, rozdílové okresy jsou sporné.

skrýt celé odůvodnění

Není pravdou, že by hnutí Taliban ovládalo drtivou část území Afghánistánu. Podle dat ze zprávy SIGAR (data přelom 2018/2019) o kontrole území – okresů v těchto hodnotách – Taliban kontroluje asi 12 % okresů a vláda 54 %, zbývajících 34 % je sporných.

Zdroj: SIGAR (.pdf, s. 70)

Stejná zpráva ukazuje, že podobný poměr je i v kontrole obyvatelstva, kdy Taliban kontroluje cca 11 % proti vládním 64 %.

Dodejme, že nehodnotíme míru úspěšnosti koaličních sil. Cíle operace se vyvíjely od svržení režimu podporujícího mezinárodní terorismus až po postkonfliktní rekonstrukci a podporu nového režimu. Situace v Afghánistánu je přitom po 18 letech konfliktu zřejmě jiná. Současný Taliban není zcela stejnou organizací jako ten existující na počátku války a mezi stranami konfliktu navíc probíhají mírová jednání.

Zároveň může docházet i k proměně veřejného mínění u obyvatelstva, jak ukazuje zpráva speciálního představitele UNIMA nebo skutečnost, že podpora Talibanu u afgánské populace je překvapivě nízká, jen mezi 18-20% (pdf., s. 43).

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší

Nerespektují ho (panel OSN ke klimatu, pozn. Demagog.cz) Spojené státy, Čína, Indie, Brazílie. Když jsme to spočítali, z šesti miliard lidí na planetě ho nerespektuje asi 5,8.

USA, Čína, Indie i Brazílie jsou členy Mezinárodního panelu pro změnu klimatu (IPCC), přičemž nikdy nedaly najevo úmysl nerespektovat IPCC. V roce 2017 činila celková světová populace 7,53 mld.

skrýt celé odůvodnění

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) je seskupení vědců z celého světa zabývající se zejména poznáním podstaty změny klimatu a hodnocením jejích environmentálních a sociálních důsledků. Panel byl založen Programem OSN pro životní prostředí a Světovou meteorologickou organizací v roce 1988 z důvodu potřeby objektivního hodnocení problému změny klimatu. IPCC pravidelně připravuje hodnotící zprávy; technické a speciální zprávy, které se věnují klíčovým problémům z oblasti změny klimatu.

Zprávy IPCC nejsou pro členské státy závazné. Vzhledem ke své odborné povaze jsou relevantní pro tvorbu enviromentálních politik, ale nikdy nepředepisují podobu přijímaných opatření. IPCC ve svých zprávách upozorňuje na rizika spojená se změnou klimatu a dává doporučení k předcházení negativním vlivům změny klimatu.

Pokud se podíváme na Klausem ml. zmíněné čtyři státy, žádný z jejich představitelů ani oficiálních orgánů nikdy neuvedl, že by daný stát přestal respektovat IPCC samotný. Donald Trump však například naznačil, že je skeptický ohledně nezávislosti autorů zvláštní zprávy IPCC ke globálnímu oteplování o 1,5 °C, která byla vypracovaná na základě výzvy Konference OSN o změně klimatu v Paříži. Spojené státy, Kuvajt, Saudská Arábie a Rusko na klimatické konferenci v Katowicích v prosinci 2018 zablokovaly rezoluci ke zmíněné zprávě IPCC.

Zvláštní zprávu IPCC ke globálnímu oteplování o 1,5 °C připravilo 91 autorů a recenzentů, přičemž jedním z jejích hlavních je Jiang Kejun z čínského polostátního Energetického výzkumného ústavu. Čína také v souladu s touto zprávou již stanovila rok 2030, jako rok od kterého začne snižovat celkové emise. Na rozdíl od Indie, která zatím žádné takovéto kroky nepřijala.

IPCC v současné době tvoří celkem 195 států světa, včetně zmíněných Spojených států, Číny, Indie a Brazílie. V roce 2017 činila celková světová populace 7,53 mld. Kromě toho, že číslo uvedené Václavem Klausem ml. neodpovídají skutečnosti, nelze také bez dalšího zaměňovat postoj vlád jednotlivých zemí k Mezinárodnímu panelu pro změnu klimatu za postoj každého jednotlivého obyvatele daného státu.

Výrok hodnotíme jako nepravdivý, přestože lze zablokování rezoluce ke zvláštní zprávě IPCC ke globálnímu oteplování o 1,5 °C chápat, jako možné nerespektování IPCC ze strany USA. Avšak žádný z představitelů ani oficiálních orgánů USA se nikdy nevyjádřili ve smyslu, že by přestali akceptovat IPCC jako samotnou instituci. Ostatní země vyjmenované Klausem ml. celkově akceptují IPCC a jeho zprávy. Například Čína podniká kroky v souladu se zprávou IPCC.

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší

To je politický marketing (varovná slova desítek vědců o ohrožení milionu druhů živočichů a rostlin, mizení korálových útesů či deštných pralesů, pozn. Demagog.cz) partičky vládních i nevládních úředníků a aktivistů. Od vzniku planety zaniklo asi šest milionů druhů a řada jiných vznikla. Jde jen o strašení veřejnosti.

Odborníci podílející se na práci Mezivlád. panelu pro změnu klimatu jsou nominováni 195 členskými státy. Rozsáhlé vědecké důkazy ohledně klimatické změny či ničení ekosystémů nelze považovat za pouhé strašení. Odhady počtu druhů na Zemi i rychlost vymírání druhů se značně liší.

skrýt celé odůvodnění

Z kontextu rozhovoru vyplývá, že varovnými slovy vědců, respektive politickým marketingem, jsou míněny závěry Mezivládního panelu pro ochranu klimatu – např. zpráva o změně klimatu z roku 2014 (zejména str. 44–46). Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) je seskupení vědců z celého světa zabývající se zejména poznáním podstaty změny klimatu a hodnocením jejích environmentálních a sociálních důsledků. IPCC spadá pod OSN a jeho členy je 195 států světa.

Autoři vědeckých zpráv jsou do pracovních skupin nominováni členskými státy IPCC a jsou vybíráni na základě své vědecké expertízy. Například na nejnovější hodnotící zprávě se podílelo 831 expertů, kteří byli vybráni z 3598 nominací. Pracovní skupiny IPCC jsou tedy složeny výhradně z odborníků nominovaných členskými státy. Kromě těch, kteří jsou vybráni přímo do pracovních skupin, mohou spolupracovat i ti, kteří byli členskými státy nominováni, ale nebyli vybráni. Všichni, kteří se podílí na práci panelu, jsou tedy nominováni členskými státy. Nelze s jistotou říct, zda jednotliví odborníci jsou aktivisty, případně zda je zaměstnává stát či soukromý subjekt. Odkazovat se tedy musíme na jejich odbornou způsobilost, kterou nelze obecně označit za politický marketing.

Pracovní skupiny neprovádí vlastní výzkum, ale jejich úkolem je zhodnotit vědeckou, technickou a socioekonomickou literaturu relevantní pro porozumění změně klimatu, jejím dopadům a rizikům včetně možností adaptace a zmírnění dopadů.

Otázka vymírání a vzniku nových druhů rostlin a živočichů je značně komplikovaná, a to zejména kvůli odlišným odhadům celkového počtu druhů na Zemi. Existuje mnoho odhadů, které sahají od 2 milionů druhů (přičemž 1,4–1,8 mil. druhů již bylo identifikováno) až po 1 bilion druhů. OSN ve svém reportu ohledně vymírání druhů odhaduje, že na Zemi v současné době existuje okolo 8 milionů druhů. Z tohoto počtu, podle OSN, čelí až 1 milion riziku vymizení v následujících dekádách. Stejně tak odhady rychlosti vymírání druhů se liší (0,01 % až 0,1 % ročně). Na míře vzniku nových druhů také neexistuje shoda. Zatímco někteří vědci tvrdí, že dochází k celkovému poklesu biodiverzity, někteří poukazují na vliv člověka na vznik nových druhů.

Ve věci korálových útesů existuje, stejně jako u rostlin a živočichů, několik možných budoucích vývojů. Na základě vědeckých článků a matematických modelů je možné, že korálové útesy do roku 2050 prakticky vymizí. Na druhou stranu se nedá ani vyloučit, že situace se v dalších 100 letech prakticky nezmění.

Tropické pralesy jsou ohroženy především aktivitou člověka. Podle informací OSN bylo mezi lety 1980 a 2000 zničeno na 100 milionů hektarů, což má negativní dopad na už tak problematické globální oteplování. Jak prokazují studie, tropické pralesy dokáží snižovat sílu globálního oteplování, ale jen v případě, že nejsou narušovány lidskou aktivitou. Mapa níže poukazuje na pokles zalesnění v jednotlivých státech od roku 1990 do roku 2015.

Zdroj: Our World in Data

Zprávy IPCC o změně klimatu a ohrožení živočichů a jejich prostředí lze jen stěží označovat za pouhé strašení veřejnosti. Výše zmíněná zpráva, podobně jako ostatní zprávy IPCC, je podložena tisíci odborných zdrojů (viz str. 1018–1037) a na její přípravě se podílely stovky odborníků z celého světa.

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší

Když se podíváme na ČR, tak nejhorší ekologická situace byla koncem 80. let, kdy jsme měli tři tisíce mikrogramů síry ve vzduchu.

Václavem Klausem uvedená koncentrace je násobně vyšší než byly průměrné roční koncentrace. Takto vysokého čísla je však teoreticky možné dosáhnout chvilkově, jen na několik hodin. Zda k tomu však v minulosti skutečně došlo, se nám nepodařilo z dostupných zdrojů zjistit.

skrýt celé odůvodnění

Historicky lze datovat (.pdf, str. 2) sledování úrovně znečištění v České republice od 50. let 20. století. Již v této době se začaly projevovat důsledky nekontrolovaného rozvoje těžkého průmyslu.

V 80. letech se kvalita ovzduší skutečně zhoršila. Podle shrnutí evropského programu Copernicus patří mezi příčiny zejména četný výskyt inverzí, poškozování lesů a emise z tepelných elektráren, z lokálních topenišť a z dopravy. Z dlouhodobého hlediska roční průměrná koncentrace oxidu siřičitého pak dosahovala v roce 1988 nejvyšších hodnot v oblasti Ústí nad Labem (průměrně okolo 120 mikrogramů síry na metr krychlový) a v oblasti Tušimice (průměrně okolo 110 mikrogramů síry na metr krychlový). V Ostravě průměrná hodnota oscilovala mezi 30 a 55 mikrogramy síry na metr krychlový (.pdf, str. 36).

V 90. letech pak došlo k poklesu v znečištění ovzduší v důsledku odsiřování elektráren či změnou skladby průmyslové výroby.

Na stránkách českého hydrometeorologického ústavu (ČMHÚ) jsou pak k dispozici historická data od roku 1997, která jsou také členěná podle jednotlivých oblastí.

Průměrné hodnoty koncentrace oxidu siřičitého tedy v 80. letech dosahovaly maximálních hodnot okolo 120 mikrogramů na metr krychlový, nikoliv 3000, jak tvrdí poslanec Klaus. Takto vysokých hodnot je však teoreticky možné dosáhnout jednorázově, jen na několik hodin. I dnes totiž tyto jednorázové hodnoty mohou vystoupat i ke koncentraci 500 mikrogramů na metr krychlový. Protože se nám však z dostupných údajů nepodařilo zjistit, zda ke koncentracím 3000 mikrogramů oxidu siřičitého na metr krychlový skutečně docházelo, hodnotíme výrok jako neověřitelný.

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší

Kvalita ovzduší, vody a přírody se od té doby dramaticky zvýšila (od konce 80. let, pozn. Demagog.cz).

V České republice došlo od konce 80. let k výraznému zlepšení kvality ovzduší i vody. Zhoršuje se však kvalita půdy a roste počet ohrožených druhů rostlin a živočichů.

skrýt celé odůvodnění

Kvalita ovzduší se v České republice od konce 80. let skutečně výrazně zlepšila, jak vyplývá ze srovnání dat OECD mezi roky 1990 a 2016. Například produkce metanu klesla o polovinu, produkce oxidu siřičitého poklesla 15× a produkce polétavého prachu, tedy částic menších než 10 mikrometrů, poklesla 8×. Kvalita ovzduší se zlepšuje dlouhodobě, v posledních letech však tento trend není tak prudký, jako v 90. letech.

Od 80. let se pak výrazně zlepšila i kvalita vody, jak dokládá i tisková zpráva Ministerstva životního prostředí. Například v řekách prakticky vymizely úseky silně znečištěné, výrazně ubylo splašků i průmyslového znečištění. Zvětšily se však koncentrace mikroplastů.

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půd v posledních letech provádí průzkum ke stanovení trendů změn půdních vlastností, přičemž srovnává fyzikálně-chemické parametry půd se vzorky odebranými na konci 70. let. Z dosavadní analýzy vyplývá (.pdf, str. 22), že v ČR za 40 let došlo k utužení půdy, respektive ke snížení celkové pórovitosti půd, k erozi, zastavování území, snížení schopnosti půd vázat živiny (půdní sorpce) a mírnému snížení pH půdy. Zhoršení fyzikálních vlastností může mít souvislost s užíváním těžké techniky. Utužení půdy je dle zprávy alarmující.

Kromě zhoršení kvality půdy dochází také ke snížení biodiverzity, zejména ke zvýšení (str. 65–102) počtu kriticky ohrožených druhů. Zejména se jedná o druhy náročné na prostředí. Podle Agentury ochrany přírody a krajiny je „základní příčinou současného stavu změna přístupu společnosti k tvorbě a využívání krajiny, v níž rychle dochází k její celkové degradaci“(str. 92).

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší

Jestli ji něco ničí, tak ekologičtí magoři, kteří nechali rozmnožit kůrovce na celém území republiky.

Za rozmnožení kůrovce může především vysazování smrkových monokultur a teplé, suché počasí. Kácení stromů není ve všech případech napadených lesů efektivní.

skrýt celé odůvodnění

V interview Seznam zprávy děkan Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity Marek Turčáni uvádí, že důvodů pro rozmnožení kůrovců je mnoho a souvisí spolu. „Monokultury smrků, které byly vyžádány společností, dokážou zabezpečit velice kvalitní a vhodné dříví pro všechny možné účely, ale jsou zároveň velice rizikové co se týče kůrovce,“ řekl Turčáni v rozhovoru. Na otázku, zda jsme si pěstováním smrků kůrovce do lesů přivedli, odpověděl, že to je v podstatě tak (2:40). Za rozšíření kůrovců mohou podle děkana také suchá teplá léta.

V tiskové zprávě fakulta uvádí, že „hlavní důvody této situace je jednak vysoké zastoupení smrkových porostů pokrývajících rozsáhlé souvislé plochy a stejnorodá porostní struktura, která je mimořádně příznivá pro vznik přemnožení a další šíření kůrovce. Druhou hlavní příčinou je klimatická změna, v důsledku které dochází k rychlejšímu vývoji kůrovce a oslabení obranných mechanismů smrků.“

Profesor Miroslav Svoboda z České zemědělské univerzity v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že na Moravě dosavadní metody na obranu proti kůrovci selhávají. Příčinou jsou podle něj dvě věci. „Je to kombinace dvou různých věcí. První je, že klimatická změna opravdu nastává a žijeme v období s vysokými teplotami a ještě srážkově extrémně chudém. Přispívá k tomu ale i určitá bezzubost hospodaření státních Lesů, jejich systém je málo pružný na to, aby dokázal na mimořádné situace reagovat. Všechny práce se soutěží v tendrech, vše dlouho trvá. Než se vykácí strom, který je napadený, uteče často hodně času.“

Ve zprávě zároveň uvádí, že v určitých situacích je legitimní proti kůrovci i nezasahovat. „Autoři upozorňují na nutnost kvalifikovaného posouzení, zda aktivní management kůrovce na dané lokalitě skutečně efektivně přispěje k omezení jeho šíření a je ekonomicky smysluplný. V opačném případě je legitimní alternativou proti kůrovci nezasahovat a využít dostupné zdroje v jiných oblastech. Zpráva také poukázala na zásadní mezery v poznatcích o reálné účinnosti mnoha používaných metod ochrany lesa, jejich ekonomické efektivnosti a vedlejších vlivů – což jsou fakty, které jsou dlouhodobě přehlíženy ve většině evropských zemí.“ Správci Národního parku České Švýcarsko se rozhodli nechat smrky napadlé kůrovcem na místě. „Lze očekávat, že do všech těchto nepůvodních smrčin se ten kůrovec bude postupně šířit. Proto jsme se rozhodli dále proti kůrovci striktně nezasahovat, protože by to znamenalo opravdu rozsáhlé a velkoplošné odlesnění,“ vysvětluje lesnice národního parku Dana Vebrová.

Ve své výroční zprávě (.pdf, str. 66) Česká inspekce životního prostředí uvádí, že „i když je v rámci činnosti složky ochrany lesa ČIŽP věnován problematice kůrovců značný prostor, není stav v některých částech ČR kontrolně zvládnutelný. Důvodem je skutečnost, že na jednoho inspektora připadalo k 1. 1. 2018 63 801 ha dozorovaných lesů.“ Ve výroční zprávě (.pdf, str. 63) je zmíněný kalamitní stav v Zlínském kraji, který je podle inspekce způsobený nepříznivými klimatickými podmínkami, nevhodně volenými, místu neodpovídajícími prostředky (použití lanovek), a nedostatek odborně vyškolených pracovních sil. V Královéhradeckém a Pardubickém kraji způsobuje ohrožení kůrovcem nedostatečná kontrola ze strany vlastníků lesů.

Podle sdružení vlastníků soukromých a obecních lesů v ČR k šíření kůrovce přispívá bezzásahový režim. „Na jednom stromě napadeném kůrovci se při plném obsazení během jedné generace vyvine 100 až 200 tisíc jedinců. V klimatických podmínkách podobných roku 2018 dochází k vývinu 3 generací kůrovců.  Kůrovec hledá po výletu vhodné zeslabené stromy v nejbližším okolí pro založení nové generace. Při přemnožení i ve vzdálenosti stovek metrů. Existují však i výzkumy, které ukazují šíření v řádu desítek kilometrů. Mezi odborníky je to považováno za kontroverzní téma. Výzkumem ale bylo doloženo takové šíření pomocí kombinace aktivního letu a unášením vzdušnými proudy. (...) Podle SVOL je třeba přehodnotit priority, které společnost má. Je třeba opustit, alespoň dočasně, koncept bezzásahového režimu v lesích a vrátit se ke konceptu zachování a ochraně přirozených funkcí lesa a diferencovat přístup dle stanoviště.“

Za rozšířením kůrovce stojí mnoho faktorů, především smrkové monokultury a suchá teplá léta. Podle SVOL k šíření kůrovce přispívá i bezzásahový režim a podle ČIŽP má na situaci svůj podíl nedostatek vyškoleného personálu a nedostatečná kontrola lesů vlastníky. Bezzásahový postup nepodporují pouze ekologové, ale i správci parku České Švýcarsko. Problémy s kůrovcem nezpůsobila jediná skupina lidí, jak naznačuje Václav Klaus ml. Nejvhodnější postup se u každého napadeného lesa liší a existují různé názory na to, jak se s kůrovcovou kalamitou u nás vyrovnávat.

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší

Jeho vláda (Václava Klause staršího, pozn. Demagog.cz) byla jedna z nejekologičtějších v historii republiky, nejvíc investovala do odsíření elektráren, atd.

V období vlády Václava Klause staršího proběhl rozsáhlý ekologizační program, který měl za důsledek výrazné snížení oxidu siřičitého v ovzduší.

skrýt celé odůvodnění

Václav Klaus starší v průběhu své politické kariéry působil jako předseda vlády ve dvou na sebe navazujících vládách mezi lety 1992–1998. Za jeho působení proběhl rozsáhlý Ekologizační program uhelných elektráren ČEZ s náklady 111 mld. Kč. Výsledkem tohoto projektu bylo razantní snížení emisí oxidu siřičitého a popílku o nejméně 90 %. Tato opatření jsou viditelná na datech mezinárodní organizace OECD, která dokazují výrazné snížení produkce siřičitanů v průběhu 90. let 20. století.

Zdroj: OECD

V letech 2008–2017 proběhla druhá vlna modernizace uhelných zdrojů ČEZ v hodnotě 100 mld. Kč. Je však nutné podotknout, že v tomto období se na pozici předsedy vlády vystřídalo hned 5 premiérů. Z tohoto pohledu je tedy jasně viditelné, že reformy provedené v době vlády Václava Klause staršího jsou nejrozsáhlejší investice do odsíření v historii ČR.

Zdroj: ČEZ

Část výroku, kde Václav Klaus mladší hovoří o vládě svého otce jako jedné z nejekologičtější v historii, nelze objektivně ověřit. Mezi proekologické kroky, které může vláda vykonat, spadá příliš rozsáhlé spektrum blíže nedefinovaných faktorů, a z důvodu vágnosti této části výroku jsme ověřovali pouze tvrzení ohledně odsíření.

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší

Čína a Indie pak stejně emitují do vzduchu 200krát víc sajrajtu.

200násobný poměr emisí mezi Čínou, Indií a ČR jsme dohledali pouze u metanu, pro jiné druhy emisí je podstatně menší. Zároveň platí, že v přepočtu na obyvatele ČR produkuje emisí více, zejména ve srovnání s Indií.

skrýt celé odůvodnění

Lze pouze odhadovat, co si Václav Klaus ml. představuje pod pojmem „sajrajt“, z kontextu rozhovoru však předpokládáme, že se jedná o emise skleníkových plynů. Pokud se podíváme na data o globálních emisích skleníkových plynů a zejména oxidu uhličitého, můžeme pozorovat odlišný obrázek podle toho, na jaký ukazatel se díváme. Liší se absolutní podíl států na celkových světových emisích a emise přepočítané na obyvatele. Stejně tak je nutné vzít v potaz kumulované emise v průběhu času.

Čína (.pdf, str. 67) je největším světovým znečišťovatelem co se týče oxidu uhličitého. V roce 2017 podle zprávy Evropské komise vypouštěla téměř 10,9 Gt oxidu uhličitého, Indie (.pdf, str. 117) 2,5 Gt a Česká republika (.pdf, str. 78) „pouze“ 110 Mt. Čína tak vypouští přibližně 100× větší objem emisí oxidu uhličitého.

Vzhledem k různé velikosti ekonomik a populace je však nutné zohlednit také ukazatel emisí per capita. V přepočtu na obyvatele Česká republika vypouští víc emisí než Čína i Indie.

Pokud bychom uvažovali Evropskou unii (.pdf, str. 26) jako celek, můžeme vidět pozvolný nárůst jak absolutních emisí oxidu uhličitého, tak relativní výše v přepočtu na obyvatele. Ani v poměru k Evropské unie však nelze hovořit o tom, že by Čína či Indie vypouštěly 200× více oxidu uhličitého.

Z obou tabulek je zjevné odlišné tempo růstu emisí i trend vývoje emisí na obyvatele. Zatímco mezi lety 1990 a 2017 došlo v ČR k absolutnímu poklesu emisí oxidu uhličitého o 33 %, v Číně se jednalo o nárůst o 454 % a v Indii o 405 %. Ve stejném období došlo v ČR k poklesu per capita emisí, ale v Číně i Indii emise na obyvatele rostly. Je proto důležité vzít v potaz také historický vývoj ekonomik, a s tím souvisejících emisí.

Zdroj: Our World in Data

Mapa ukazuje kumulované emise oxidu uhličitého v čase od roku 1751. Spojené státy sice již dnes nejsou největším znečišťovatelem, ale kumulovaně vypustily více oxidu uhličitého než Čína.

Dalším skleníkovým plynem je metan, kterého v absolutním objemu vypouští Čína i Indie řádově více než Česká republika (Čína je navíc největším emitentem metanu na světě). Podle dostupných dat o emisích metanu z roku 2012 vypouštěla Česká republika ekvivalent 11,9 Mt oxidu uhličitého, přičemž Indie 636,4 Mt a Čína dokonce ekvivalent 1,75 Gt oxidu uhličitého. Dohromady tedy Čína s Indií v roce 2012 vypustily množství metanu ekvivalentní 2,39 Gt oxidu uhličitého, což je skutečně přibližně 200× více než v případě České republiky.

Dalším ze skleníkových plynů je oxid dusný, kterého Čína v roce 2012 vypustila ekvivalent 587,2 Mt oxidu uhličitého, Indie ekvivalent 239,8 Mt a Česká republika jen ekvivalent 7,3 Mt oxidu uhličitého (tedy cca 80× menší množství než Čína, resp. 113× menší množství než Čína a Indie dohromady).

Výrok Václava Klause ml. tedy hodnotíme jako zavádějící, a to vzhledem ke skutečnosti, že Čína společně s Indií skutečně vyprodukují přibližně 200× více metanu než Česká republika, avšak v produkci např. oxidu dusného (další ze skleníkových plynů) to bylo 113× větší množství ze strany Číny a Indie. Navíc musíme vzít v úvahu i ukazatel v přepočtu na obyvatele, podle něhož Česká republika vypouští více emisí oxidu uhličitého než Čína nebo Indie. Problematická je také definice škodlivých látek, kterou Klaus ve výroku uvažuje. Z tohoto důvodu uvádíme škodlivé látky, které odpovídají Klausovu výroku, avšak lze nalézt i látky, které s tímto nesouhlasí.

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší

Finsko má trošku lepší školství než třeba Řecko díky dlouhodobé vzdělanosti obyvatelstva a bohatosti země, která do školství investuje hodně peněz, ale s inkluzí to naprosto nesouvisí.

Finské školství má dle výzkumu PISA vysokou úroveň. Finsko také pokládá za důležitou součást úspěšného školství právě rovnost příležitostí, respektive inkluzi. Nedokážeme však doložit vztah inkluze a výsledků vzdělávání.

skrýt celé odůvodnění

Dle šetření PISA (Programme for International Student Assessment), které je prováděno v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, se Finsko v roce 2015 umístilo (.pdf, str. 5) na vyšších pozicích žebříčku než Řecko. V daném roce vynaložilo Finsko na vzdělávání vyšší procento HDP než Řecko. Konkrétně v roce 2015 ve Finsku tvoří částka na vzdělávání něco přes 6 % HDP a v Řecku ve stejném roce vložili do vzdělávání přes 4 % HDP. Vývoj výdajů na školství ukazuje graf níže (data: Eurostat)

V případě Finska se hovoří o tom, že základním cílem finské vzdělávací politiky je možnost získat vzdělání na základě rovných příležitostí. Již od základního vzdělávání je jejich politika založena na inkluzi. To znamená, že všechny děti mají stejné možnosti a přístup k základnímu vzdělání. Vláda například poskytuje i finanční podporu tam, kde vidí, že nerovnosti mohou být větší. Při hodnocení výsledku výzkumu PISA z roku 2015 bývalá ministryně školství uvedla, že finský systém má své silné stránky, a to rovnost příležitostí, vysokou vzdělanost učitelů a jiné.

Finsko investuje více finančních prostředků do vzdělávání než jiné státy, ale to neznamená, že pouze to ovlivňuje úroveň vzdělávání v této zemi. Zdejší vzdělávací systém si zakládá na inkluzivním přístupu, který je jedním ze základních pilířů vzdělávacího systému. Inkluze ale není doménou (.pdf, str. 25) pouze vzdělávacího systému, inkluzivní princip je přítomen v celém společenském systému. Ve Finsku projde 99,7 % dětí povinným základním vzděláváním v běžných školách, což opět ukazuje na vysokou inkluzivitu (.pdf, str. 28).

Finsko také klade důraz na podporu různých skupin žáků. Počty žáků ve speciálních školách dlouhodobě klesají. V roce 2004 bylo 1,7 % žáků ve speciálních třídách, v roce 2014 už je to jenom 0,9 % (.pdf, str. 10).

Nepodařilo se nám však najít doklady kauzálního vztahu mezi inkluzivním vzděláváním a výsledky finského školství. Je zřejmé, že inkluze hraje podstatou roli ve vzdělávání i v celém společenském systému.

Dlouhodobou úroveň vzdělanosti můžeme ilustrovat např. ukazatelem dospělé populace a jejího vzdělání. Následující graf ukazuje podíl dospělé populace, která má nejvyšší dosažené vzdělání základní. Z tohoto vyplývá, že Finsko má dlouhodobě lepší vzdělanost než Řecko.



























Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší

Mají tam i speciální školy (ve Finsku, pozn. Demagog.cz), ale prostupnost s běžným školstvím je vysoká.

Ve Finsku funguje několik speciálních škol. Děti s různými formami postižení se však snaží spíše vyučovat v běžných školách, respektive speciálních třídách v rámci běžných škol. Výuka v nich však probíhá jen zčásti. Dětem se spíše snaží vytvářet individuální vzdělávací plány.

skrýt celé odůvodnění

Ve Finsku existují (.pdf, str. 28) speciální školy pro děti s postižením, které jim nedovoluje výuku v běžných školách. Kromě toho mohou být děti vyučovány v běžných školách, ale ve speciálních třídách. Děti v těchto třídách nemusí být vyučovány pouze v rámci nich, ale mohou se zapojovat i do běžné výuky.

Finský vzdělávací systém se zaměřuje na konkrétní problémy dítěte (v základním i sekundárním vzdělání). Na základě pečlivého pedagogického hodnocení mohou být dětem s určitými problémy či druhem postižení vytvořeny individuální vzdělávací plány. Jinak se v rámci svého vzdělávacího systému na základě inkluze snaží co nejvíce dětí s různými formami postižení a tedy i individuálním vzdělávacím plánem vyučovat na běžných školách.

Dle dat (.docx, str. 13; str. 32; str. 37) sesbíraných Evropskou agenturou pro speciální a inkluzivní vzdělávání bylo ve Finsku ve školním roce 2014/2015 vzděláváno v běžném vzdělávání přes 99 % zapsaných žáků. Patří sem i žáci ze speciálních tříd v běžných školách. Česká republika měla v běžných školách vyučováno něco málo přes 97 % zapsaných žáků. Ve finských speciálních třídách v rámci běžných škol jsou vyučována téměř 4 % žáků se speciálními potřebami. Ve srovnání s Českou republikou je to o 3 p.b. více žáků. Naopak více žáků se speciálními potřebami máme v ČR umístěno ve speciálních školách, v daném školním roce to bylo cca 2,8 %. Finsko mělo procento dětí se speciálními potřebami ve speciálních školách nižší – konkrétně 0,78 %. V průměru EU se pak jedná o 1,54 %; mezi zeměmi jsou ovšem výrazné rozdíly a Finsko skutečně patří mezi země s vysokou prostupností speciálního a běžného školství.

Graf: Procento žáků se speciálními potřebami

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší

Všichni, tedy dva poslanci Trikolóry podepsali návrh ústavního zákona, aby manželství bylo svazkem muže a ženy.

Václav Klaus i Zuzana Majerová Zahradníková patří mezi předkladatele návrhu zákona, který by měl zakotvit a chránit manželství jako svazek muže a ženy. Bývalí poslanci za ODS jsou nyní v PS nezařazení a angažují se v nově vzniklé straně Trikolóra.

skrýt celé odůvodnění

Václav Klaus mladší představil 10. 6. 2019 nový politický subjekt Trikolóra – hnutí občanů. Klaus novou stranu založil poté, co byl letos v březnu vyloučen z ODS. V přípravném výboru strany působí také další bývalá poslankyně za ODS Zuzana Majerová Zahradníková.

Oba poslanci, Klaus i Majerová Zahradníková, jsou mezi předkladateli návrhu ústavního zákona, který by měl zakotvit manželství jako svazek muže a ženy a jeho ochranu do Listiny základních práv a svobod. Zákon byl předložen již v červnu 2018, tedy v době kdy Klaus i Majerová Zahradníková byli členy poslaneckého klubu ODS.

Listina základních práv a svobod momentálně ve čl. 32 odst. 1 uvádí, že „rodičovství a rodina jsou pod ochranou zákona“. Cílem předkládané novely (.pdf, str. 1) je rozšířit ochranu rodiny také o manželství jako svazek muže a ženy.

Poslanci Klaus a Majerová, kteří návrh zákona podepsali, byli do PS zvoleni za ODS. Nyní jsou nezařazení a působí v nově založené straně Trikolóra.

Václav Klaus mladší

Václav Klaus mladší

Hnutí ANO vyhrálo poslední šestery volby.

ANO vyhrálo volby do Evropského parlamentu, Poslanecké sněmovny a do zastupitelstev krajů. Při určité interpretaci bylo i vítězem komunálních voleb. V senátních volbách však strana nezískala největší počet senátorů.

skrýt celé odůvodnění

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 získalo ANO 21,18 % hlasů a 6 mandátů, nejvíce ze všech stran.

Ve volbách v roce 2018 se do zastupitelstev obcí dostalo 34 965 kandidátů z místních sdružení s 15,14 % hlasů, hnutí ANO získalo samostatně 14,88 % hlasů a 1676 zastupitelů a 16 zastupitelů v koalicích s jinými stranami, např. ČSSD získala samostatně 1882 zastupitelů s 5,17 % hlasů, ODS 2281 zastupitelů s 11,09 % hlasů.

V Českých Budějovicích získalo ANO 12 zastupitelů a 21,21 %, v Brně získalo ANO 18 zastupitelů a 23,03 %, v Karlových Varech 12 zastupitelů a 23,86 %, v Jihlavě 10 zastupitelů a 22,61 %, v Hradci Králové 11 zastupitelů a 23,83 %, v Liberci 11 zastupitelů a 21,36 % (zde bylo ANO až za Starosty pro Liberec, kteří získali 16 zastupitelů), v Ostravě 21 zastupitelů a 32,72 %, v Olomouci 14 zastupitelů a 26,67 %, v Pardubicích 13 zastupitelů a 26,66 %, v Plzni 13 zastupitelů a 22,20 % (zde získalo ANO stejný počet zastupitelů jako ODS, které dostalo 22,11 % hlasů), v Praze bylo ANO až páté, získalo zde 12 zastupitelů a 15,37 %, v Ústí nad Labem získalo 9 zastupitelů a 20,65 % a ve Zlíně získalo 9 zastupitelů a 18,81 % (zde získali stejný počet zastupitelů jako STAN, kteří měli 18,58 %).



ANO tedy vyhrálo volby ve většině velkých českých měst a ve všech z nich se dostalo do místního zastupitelstva. Hnutí celkově získalo méně zastupitelů než ČSSD nebo ODS, na druhou stranu však ANO získalo více hlasů. Tento paradox plyne z rozdílnosti velikosti obcí, v nichž se stranám typicky dařilo. U místních sdružení, která získala nejvíce zastupitelů i hlasů, se jedná o velké množství autonomních subjektů. Hnutí ANO tak může i nemusí být považováno za vítěze komunálních voleb.

Ve volbách do Senátu v roce 2018 získalo ANO jednoho senátora, ODS volby vyhrála a získala 9 senátorů, v Senátu mělo po volbách ANO 7 senátorů. V roce 2016 získalo ANO 3 senátory, zatímco KDU-ČSL 5 senátorů. V roce 2014 získalo ANO 4 senátory. Přehled složení Senátu v roce 2016 a 2018 poskytuje Český statistický úřad.

Ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017 vyhrálo ANO s 29,64 % hlasů, v současné době má ve sněmovně 78 poslanců.

Ve volbách do zastupitelstev krajů v roce 2016 získalo ANO nejvíce hlasů s 21,05 % a 176 zastupitelů, zisk je to především v porovnání s volbami v roce 2012, kdy strana teprve vznikla a neměla žádného krajského zastupitele.