Demagog.cz

Václav Klaus mladší
Václav Klaus mladší
Finsko má trošku lepší školství než třeba Řecko díky dlouhodobé vzdělanosti obyvatelstva a bohatosti země, která do školství investuje hodně peněz, ale s inkluzí to naprosto nesouvisí.
Deník, 16. června 2019

Tento výrok byl ověřen jako neověřitelné

Odůvodnění

Finské školství má dle výzkumu PISA vysokou úroveň. Finsko také pokládá za důležitou součást úspěšného školství právě rovnost příležitostí, respektive inkluzi. Nedokážeme však doložit vztah inkluze a výsledků vzdělávání.

Dle šetření PISA (Programme for International Student Assessment), které je prováděno v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, se Finsko v roce 2015 umístilo (.pdf, str. 5) na vyšších pozicích žebříčku než Řecko. V daném roce vynaložilo Finsko na vzdělávání vyšší procento HDP než Řecko. Konkrétně v roce 2015 ve Finsku tvoří částka na vzdělávání něco přes 6 % HDP a v Řecku ve stejném roce vložili do vzdělávání přes 4 % HDP. Vývoj výdajů na školství ukazuje graf níže (data: Eurostat)

V případě Finska se hovoří o tom, že základním cílem finské vzdělávací politiky je možnost získat vzdělání na základě rovných příležitostí. Již od základního vzdělávání je jejich politika založena na inkluzi. To znamená, že všechny děti mají stejné možnosti a přístup k základnímu vzdělání. Vláda například poskytuje i finanční podporu tam, kde vidí, že nerovnosti mohou být větší. Při hodnocení výsledku výzkumu PISA z roku 2015 bývalá ministryně školství uvedla, že finský systém má své silné stránky, a to rovnost příležitostí, vysokou vzdělanost učitelů a jiné.

Finsko investuje více finančních prostředků do vzdělávání než jiné státy, ale to neznamená, že pouze to ovlivňuje úroveň vzdělávání v této zemi. Zdejší vzdělávací systém si zakládá na inkluzivním přístupu, který je jedním ze základních pilířů vzdělávacího systému. Inkluze ale není doménou (.pdf, str. 25) pouze vzdělávacího systému, inkluzivní princip je přítomen v celém společenském systému. Ve Finsku projde 99,7 % dětí povinným základním vzděláváním v běžných školách, což opět ukazuje na vysokou inkluzivitu (.pdf, str. 28).

Finsko také klade důraz na podporu různých skupin žáků. Počty žáků ve speciálních školách dlouhodobě klesají. V roce 2004 bylo 1,7 % žáků ve speciálních třídách, v roce 2014 už je to jenom 0,9 % (.pdf, str. 10).

Nepodařilo se nám však najít doklady kauzálního vztahu mezi inkluzivním vzděláváním a výsledky finského školství. Je zřejmé, že inkluze hraje podstatou roli ve vzdělávání i v celém společenském systému.

Dlouhodobou úroveň vzdělanosti můžeme ilustrovat např. ukazatelem dospělé populace a jejího vzdělání. Následující graf ukazuje podíl dospělé populace, která má nejvyšší dosažené vzdělání základní. Z tohoto vyplývá, že Finsko má dlouhodobě lepší vzdělanost než Řecko.