Demagog.cz

Václav Klaus mladší
Václav Klaus mladší
(V Afghánistánu, pozn. Demagog.cz) se tam situace v posledních deseti letech zhoršuje a američtí prezidenti dělají kroky k tomu, aby se z té oblasti stáhli. Deník, 16. června 2019

Tento výrok byl ověřen jako pravda

Odůvodnění

Situace je velice komplikovaná. Dle některých dat se situace v Afghánistánu zhoršuje, dle některých údajů odkazuje spíše na vojensko-politický pat. Od roku 2011 se počet amerických jednotek v zemi prudce snížil.

Hodnocení situace v Afghánistánu je velice komplikovanou záležitostí vzhledem k obtížnosti sběru ověřených dat a poměrně fluidní situaci, která je navíc navázaná na pravidelná období nižší intenzity konfliktu.

Doposud nejvýznamnější, otevřená a nejkomplexnější data představovaly čtvrtletní zprávy z úřadu Zvláštního generální inspektora pro rekonstrukci Afghánistánu (SIGAR) pro americký Kongres. A zde je podstatná kapitola Bezpečnost, která kompilovala data od mise NATO Resolute Support (RS), zpráv OSN a případně z projektu The Armed Conflict Location & Event Data Project (ACLED).

Velice významným ukazatelem byla data z mise RS, která zpracovávala stabilitu a vliv v jednotlivých okrscích v Afghánistánu, jak ukazuje tabulka.

Zdroj: SIGAR (quartly 30/1/2019, s. 70)

Podobně významný je i přehled kontroly nad populací, který mají vláda či povstalci v Afghánistánu.

Zdroj: tamtéž.

Bohužel od ledna 2019 přestala mise NATO RS poskytovat data k stabilitě a populaci v rámci jednotlivých okrsků v Afghánistánu.

Z dostupných dat je možné vysledovat, že ústřední vláda ztrácí pozice v přímé kontrole okrsků, na druhé straně je zisk povstalců minimální a je patrné, že získané okrsky jsou spíše ty s menším počtem obyvatel. Zcela to tedy odpovídá trendu, že ústřední vláda kontroluje centra a povstalci rurální zázemí. Ani jedna ze stran není schopna za současné situace dosáhnout vítězství.

Obecně lze tedy souhlasit, že situace není ideální, jak dokazují také závěry zprávy rakouské pobočky Červeného kříže a výzkumného centra ACCORD, která navíc využívá údaje o civilních obětech ze zprávy OSN a její mise na pomoc Afghánistánu (UNAMA) a ukazuje rostoucí zastoupení civilistů jako obětí bojů a situace v posledních letech.

Zdroj: UNAMA (.pdf,s. 1)

Pokud jde o snižování vojenské přítomnosti, je pravdou, že oba poslední prezidenti USA měli alespoň deklaratorní snahu o stažení z oblasti. Barack Obama však potvrdil pokračování vojenské přítomnosti i po roce 2017 a Donald Trump přednesl jen obecnou proklamaci ke stažení a prozatímního snížení počtu vojenského personálu v roce 2018.

Tyto snahy ale zatím nikdy nebyly prakticky uskutečněny, i když došlo alespoň k omezení vojenské přítomnosti USA v oblasti. Od listopadu 2017 do současnosti se dle informací SIGAR počty amerického vojenského personálu ustálily na počtech kolem 14 tisíc osob (.pdf, s. 81). Pro představu v grafu vidíme vývoj počtu amerických jednotek v Afghánistánu od roku 2001.

Zdroj: BBC

Podle posledních informací jsou ale jakékoliv plány o stažení z Afghánistánu čistě hypotetické a žádné praktické kroky se nečiní, alespoň podle vojenských představitelů či zástupců amerického Senátu. V každém případě počet amerických jednotek v zemi od roku 2011 prudce poklesl z přibližně 100 tisíc na aktuálních přibližně 14 tisíc.