Trikolora Svobodní Soukromníci

TSS

Trikolora Svobodní Soukromníci

Zuzana Majerová Zahradníková

Nepravda
Státní rozpočet pro letošní rok počítá s výdaji na obsluhu státního dluhu 52,9 mld. Kč. V loňském roce činil obdobný výdaj skutečně cca 40 mld.

Dle údajů Ministerstva financí činily úrokové výdaje na obsluhu státního domácího i zahraničního dluhu za rok 2020 celkem 39,97 mld. Kč. Dle schváleného státního rozpočtu na rok 2021 by měl stát v letošním roce vydat na stejné účely 52,9 mld. Kč. Co se týče výhledů na další roky, pak střednědobý výhled (.pdf, str. 105) Ministerstva financí pro rok 2022 počítá s úroky ze státního dluhu ve výši cca 50 miliard Kč. Zdůrazňuje však, že se tato částka může ještě měnit.

Poněkud jiná čísla pro následující roky predikuje soukromá společnost Raiffeisenbank. Ta ve své analýze o uzdravení veřejných financí píše o rychlém nárůstu částky nutné na obsluhu dluhu. Počítá však s překročením hranice 100 mld. Kč až v roce 2023 (.pdf, str. 2), tedy o rok později, než uvádí Zuzana Majerová Zahradníková. 

Poslankyně Zahradníková má tedy pravdu, pokud mluví o výdajích na obsluhu dluhu v roce 2020, nikoli však v roce 2021. Co se týče predikce pro rok 2022, zde se jednotlivé odhady liší. Nepodařilo se nám však dohledat relevantní analýzu, která by počítala s uvedenými výdaji již v uvedeném roce.

Zuzana Majerová Zahradníková

Aby se mohla prohlásit pandemie, musí být nejdříve vyhlášena epidemie.
Předvolební debata České televize, 6. října 2021
Nepravda
WHO vyhlásilo pandemii covidu-19 11. března 2020. V dokumentech WHO i ČR jsou podmínky pandemie stanoveny vágně. Žádné formální požadavky, které by stanovily povinnost vyhlásit epidemii před tím, než je vyhlášena pandemie, neexistují.

Předně uveďme, že český Pandemický plán (.pdf, str. 2) definuje pandemii jako „epidemii velkého rozsahu zasahující celé kontinenty. Jedná se tedy o výskyt onemocnění s vysokou incidencí na velkém území (kontinent) za určité časové období.“ Český právní řád definici pandemie nezakotvuje, stejně jako definici epidemie. Rozdíl mezi těmito pojmy v jejich obecném používání spočívá v tom, že zatímco pandemie zasahuje oblast více kontinentů, epidemie se týká určité jedné geografické oblasti.

Pro vyhlášení stavu pandemie a epidemie nejsou v české legislativě daná žádná striktní pravidla. Podmínky, za kterých bude jedna z těchto situací vyhlášena, jsou vágní a vzhledem k různé povaze jednotlivých nemocí se mohou lišit. Navíc vzhledem k tomu, že epidemie se týká jediné geografické oblasti, zatímco pandemie více kontinentů, mohou z logiky věci vyhlašovat oba stavy jiné orgány. Zatímco epidemii vyhlásí typicky orgány národní (např. ministerstvo zdravotnictví, hygiena apod.), pandemii vyhlašuje Světová zdravotnická organizace. Ta přitom využívá značně vágní definici pandemie jako „epidemie vyskytující se celosvětově nebo přes velké území napříč státními hranicemi a většinou působící na velké množství lidí“. V případě covidu-19 přitom byla pandemie vyhlášena 11. března 2020.

Na tomto místě je vhodné uvést kontext slov poslankyně Majerová Zahradníková. Ta odpovídá (video, čas 57:20) na otázku moderátorky, která se týká jejího dřívějšího prohlášení, že pandemie covidu-19 v ČR nikdy nebyla. Poslankyně Majerová Zahradníková svá dřívější slova hájí s odůvodněním, že „aby se mohla prohlásit pandemie, musí být nejdříve vyhlášena epidemie“.

Postup, který poslankyně Majerová Zahradníková popisuje, však není v české legislativě stanoven, a proto hodnotíme tento výrok jako nepravdivý. Pro vyhlášení pandemie neexistují žádné striktní požadavky, a pokud tedy není formálně vzato vyhlášena epidemie, může být přesto vyhlášena pandemie. 

Pravda
Na jednání Rady EU Česko hlasovalo pro přijetí Zelené dohody. Podle Petra Fialy je pak Zelená dohoda realitou a nemá smysl spekulovat o alternativách.

Zelená dohoda byla v prosinci 2020 schválena Evropskou radou, ve které Českou republiku zastupuje premiér Andrej Babiš. Rada schválila také její zakomponování do Evropského právního rámce pro klima (European Climate Law) a vyzvala k jeho urychlenému schválení (.pdf, str. 5). Tento rámec byl schválen v červnu 2021 a vstoupil v platnost v červenci 2021. Česká republika přitom při jeho schvalování v Radě EU hlasovala pro.

O slovech Petra Fialy o smíření se s Green Dealem se dočteme například v Respektu. Nejedná se však o citát předsedy ODS, nýbrž podnikatele, který s Fialou mluvil při návštěvě vinobraní během Fialovy kampaně na jižní Moravě. „Podle mě totiž za CO2 nemůže člověk a mně vadí ten green deal,“ vysvětluje pan Koška o unijní dohodě, že v roce 2050 bude Evropa uhlíkově neutrální, „a Petr Fiala se toho zastával, říkal, že green deal je zkrátka realita a mám se s tím smířit."

Údajný citát, o kterém mluví Zuzana Majerová Zahradníková, se nám z veřejně dostupných zdrojů dohledat nepodařilo. Pravdou je, že se Petr Fiala v podobném duchu vyjádřil. Například na své facebookové stránce. Ze strany Zuzany Majerové Zahradníkové se tedy jedná o nepřesnou citaci. Její význam je však velmi podobný skutečnému vyjádření Petra Fialy, proto hodnotíme výrok jako pravdivý.

Zdroj: Facebook

Zuzana Majerová Zahradníková

Nepravda
Platby v nejběžnější sazbě D 02d se pohybují mezi 159 a 451 Kč měsíčně. Cena za elektřinu je pak cca 5 Kč/kWh. Dle dostupných zdrojů je možné zdražení o cca desítky procent, nikoliv však téměř trojnásobně.

Nejběžnější sazbou používanou v České republice je sazba D 02d. Jedná se o jednotarifovou sazbu pro střední spotřebu. Měsíční splátky se liší podle distributora (ČEZ, E.ON, PRE) i podle velikosti hlavního jističe. Částky se pohybují od 149,93 do 451,22 korun měsíčně. V rámci sazeb se pak rozlišují jednotlivé tarify, které se mohou lišit podmínkami či cenou silové elektřiny. 

Základní sazba energií u nejběžnější sazby D 02d za 1 kWh se pohybuje kolem 4,47 a 5,23 korun za kWh. Rozdíly jsou způsobeny různými cenami u distributorů.

Rapidní nárůsty cen energií jsou skutečně očekávány, na burze komodit (Power Exchange Central Europe, a. s.) se projevují už nyní. Od ledna letošního roku narostla cena elektřiny na burze o 208,12 %.

Zdroj: Kurzy.cz

Zmiňme však také, že zvyšování cen na burze se většinou do cen pro domácnosti promítá až po nějakém čase. Například web Finance.cz uvádí: „Pokud se do konce letošního roku ceny elektřiny nakupované na rok 2022 významně nesníží, je víceméně jisté, že dodavatelé zdraží nejpozději od začátku příštího roku.“ Ke změnám ceníků totiž dochází zpravidla na začátku nového kalendářního roku. Zvyšování burzovní ceny elektřiny pak nutně nemusí znamenat zdražení pro koncové zákazníky – domácnosti – neboť dodavatelé elektřiny mohou mít elektřinu předkoupenou. Zároveň zde hraje velkou roli konkurenční boj. Celkově pak zdražení pro koncové zákazníky nekopíruje zdražování na burze, neboť i při významném zdražení na burze je zdražení pro domácnosti nižší.

Server Seznam Zprávy psal o zvýšení ročních účtů za elektřinu o cca 1000 Kč. Vzhledem k tomu, že roční účet za elektřinu se pohybuje okolo 10 000 Kč, neodpovídá toto zdražení ověřovanému výroku. I další zdroje mluví o zdražování elektřiny o desítky haléřů za kWh.

Pro kontext uveďme, že zvyšování ceny je způsobeno podle vyjádření expertů hlavně zvyšováním cen emisních povolenek.

Výrok proto hodnotíme jako nepravdivý, neboť dle dostupných zdrojů můžeme očekávat zdražení elektřiny o přibližně desítky procent, nikoliv však téměř trojnásobně, jak Zuzana Majerová Zahradníková tvrdí.

Nepravda
Návrh novely umožňující stejnopohlavní manželství byl na plénu Sněmovny poprvé projednáván 14. listopadu 2018, tehdy také poslankyně Majerová Zahradníková vystoupila v rozpravě. Před 29. dubnem 2021 byl však návrh projednáván ještě zejména 26. března 2019.

Návrh novely občanského zákoníku, jenž má umožnit stejnopohlavním párům uzavírat manželství (.pdf, str. 1, 17), byl Poslanecké sněmovně poprvé předložen 12. června 2018. Organizační výbor projednání návrhu zákona doporučil (.pdf) 27. června 2018. Projednávání této novely v rámci prvního čtení bylo v Poslanecké sněmovně dříve několikrát přerušeno. Poslanci tak zmíněný návrh probírali na plénu společně s protichůdným návrhem novely Listiny základních práv a svobod poprvé 14. listopadu 2018. Tehdy poslankyně Majerová Zahradníková skutečně pronesla projev, v němž žádala zamítnutí návrhu na uzákonění stejnopohlavních manželství.

Návrh novely byl diskutován i 26. března 2019, avšak projednávání bylo odročeno (.pdf). K dalšímu projednávání došlo až 10. března 2021, kvůli pevně zařazenému bodu však musela být tato diskuze jen po několika minutách přerušena. Naposledy se návrh novely v rámci prvního čtení objevil v Poslanecké sněmovně 29. dubna 2021. Dodejme, že z tohoto dne pochází i ověřovaný výrok, a je tak zjevné, že poslankyně Majerová Zahradníková mluví o době před tímto projednáváním.

Před 29. dubnem 2021 tedy celkově došlo ke třem projednáváním návrhu novely v rámci prvního čtení. Jak je zmíněno výše, první čtení poslanci zahájili 14. listopadu 2018, k diskusi se posléze vrátili 26. března 2019 a také krátce 10. března 2021. Z tohoto důvodu hodnotíme výrok jako nepravdivý, neboť listopad 2018 nebyl posledním datem, kdy měli poslanci návrh stejnopohlavních manželství „na stole“. Zejména v březnu 2019 proběhla o tomto návrhu rozsáhlá diskuze.

Zuzana Majerová Zahradníková

Pravda
Výraz manželství má původ ve staročeském „malžen“ či „malženka“. Tato slova pochází z praslovanského výrazu „malъžena“, což je duálový tvar.

Slovo manželství, stejně jako výrazy manžel a manželka, pravděpodobně vzniklo přesmykem ze staročeského malžen či malženka. Tato slova mají původ v praslovanském výrazu malъžena, což je duálový tvar.

Co se týče právního zakotvení slova manželství, v České republice se jedná o zákonem upravené spojení muže a ženy. 

Vědecký časopis Naše řeč spadající pod Akademii věd České republiky nicméně upozorňuje na možnost, že se původní významové hranice tohoto slova v budoucnu posunou nebo se najde jiný univerzální výraz, který zahrne zákonné svazky mezi muži a ženami, stejně jako mezi stejnopohlavními páry. Naše řeč jako možnou příčinu dosavadní neexistence takového výrazu označuje nerovné postavení svazků v českém právním řádu. Vzhledem k tomu, že registrované partnerství není dle právního řádu na stejné úrovni jako manželství, dosud nevznikla potřeba tento společný termín najít či vytvořit.

Na závěr je nutno podotknout, že etymologie soudí na základě dostupných dokumentů a znalostí principů jazykového vývoje. Nejedná se o exaktní vědu a jakékoliv závěry jsou podmíněny také množstvím dochovaných dokladů a historickými skutečnostmi.

Václav Klaus mladší

Pošesté žádají o prodloužení nouzového stavu, Trikolóra šestkrát hlasovala proti.
360° Pavlíny Wolfové, 8. února 2021
Koronavirus
Obrana, bezpečnost, vnitro
Pravda
Vláda již pošesté žádala Poslaneckou sněmovnu o prodloužení nouzového stavu. Všichni tři poslanci hnutí Trikolora ve všech předchozích pěti hlasováních hlasovali proti prodloužení nouzového stavu.

Je nutné zmínit, že hnutí Trikolora nemá v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR žádný poslanecký klub, přesto se do jejich řad počítají 3 poslanci, které můžeme najít pod „nezařazenými". Jsou jimi poslankyně Hyťhová, Majerová Zahradníkovápředseda Trikolóry Václav Klaus ml

Poprvé po příchodu tzv. druhé vlny epidemie covidu-19 měli poslanci dolní komory Parlamentu ČR v programu hlasování (č. hl. 212) o prodloužení nouzového stavu 30. října. Pro hlasovalo 86 přítomných poslanců z celkových 97 přihlášených. Pouze 11 z nich hlasovalo proti. Byli to všichni nezařazení přítomní poslanci a poslankyně (tedy i zástupci Trikolóry) a členové poslaneckého klubu SPD. Návrh na prodloužení nouzového stavu byl schválen do 20. listopadu.

Poslanecká sněmovna hlasovala podruhé o prodloužení (č. hl. 11) nouzového stavu dne 19. listopadu. Prodloužení nouzového stavu mělo platnost do 12. prosince. Pro návrh hlasovali přítomní poslanci klubů ANO, ČSSD a KSČM. Oba dva přítomní poslanci hnutí Trikolory hlasovali proti.  

Potřetí poslanci dolní komory Parlamentu hlasovali o prodloužení nouzového stavu 9. prosince. I v tomto hlasování se poslanci Trikolóry vyjádřili proti a pro prodloužení hlasovali opět poslanci z klubů ANO, ČSSD a KSČM. Nouzový stav byl prodloužen do 23. prosince (č. hl. 12).

V pořadí čtvrté hlasování o prodloužení nouzového stavu měli poslanci na programu (č. hl. 7) dne 22. prosince. I v tomto případě byl návrh na vyslovení souhlasu s prodloužením nouzového stavu ze strany Poslanecké sněmovny přijat poslanci hnutí ANO, ČSSD a komunistů. Proti návrhu se opět vyslovili dva přítomní nezařazení poslanci za hnutí Trikolora. Trvání nouzového stavu se prodloužilo o 30 dnů do 22. ledna.

Páté hlasování o nouzovém stavu měli poslanci a poslankyně na pořadu 21. ledna. I v tomto zatím posledním případě byl nouzový stav prodloužen díky hlasům poslanců z řad komunistů, ČSSD a hnutí ANO. Poslankyně a poslanec Trikolóry hlasovali proti prodloužení. Nouzový stav byl prodloužen do 14. února.

Vláda následně schválila podání žádosti o další prodloužení nouzového stavu o 30 dní, tedy do 16. března, nicméně tentokrát již nemohla počítat s hlasy komunistů, protože jejich širší vedení v pátek 5. února doporučilo poslancům nehlasovat pro prodloužení. Pošesté tedy Sněmovna již nouzový stav neprodloužila. Vláda nicméně na žádost hejtmanů nouzový stav obratem znovu vyhlásila, a to na 14 dní.

I přesto, že předseda Klaus ml. uvádí, že poslanci z řad Trikolóry hlasovali již pošesté o prodloužení nouzového stavu, z logiky věci a celého znění výroku je jasné, že tomu tak být nemohlo, protože i sám ve stejné větě uvádí, že se teprve bude hlasovat pošesté. Důležité ovšem je, zdali poslanci Trikolory pokaždé hlasovali proti prodlužování nouzového stavu, což je pravda. Proto tento výrok hodnotíme jako pravdivý.

Zavádějící
Studie rozlišující riziko nákazy covidem-19 ve školách mezi věkovými skupinami žáků ZŠ se nám nepodařilo dohledat. Data MZ však ukazují, že od začátku ledna 2021, kdy do školy prezenčně chodí jen žáci 1. a 2. třídy, jsou právě tito častěji nakažení než jejich starší spolužáci.

Studii, která by se přímo zabývala rozdílem počtu nakažených druháků ve škole a páťáků mimo školu, se nám skutečně dohledat nepodařilo. Václav Klaus mladší nicméně svým výrokem poukazuje na rozdíly mezi těmi žáky, kteří do školy v současné době chodí, a těmi, kteří se vzdělávají distančně – tedy slovy Václava Klause „běhají okolo paneláku místo výuky“. V našem ověření jsme se proto zaměřili na to, zda jsou děti chodící prezenčně do školy více náchylné k nákaze covidem-19.

Co se obecně rizika přenosu týká, nepodařilo se nám mezi studiemi najít jednotný konsenzus. Existují studie či zprávy, které tvrdí, že riziko nákazy ve školách není nijak velké, ale i ty, ze kterých vyplývá, že školy k šíření covidu-19 skutečně přispívají.

Ze studií provedených v Americe, Švédsku a Norsku vyplývá, že riziko přenosu covidu-19 ve školách není vysoké. Důvodem této skutečnosti je podle studií také dodržování hygienických pravidel jako dodržování rozestupů, mytí rukou či nošení roušek. Dodejme však, že tyto studie neporovnávají riziko přenosu ve školách a mimo ně.

Ze studie provedené na Islandu pak vyplývá, že u dětí do 15 let je riziko nákazy a přenosu covidu-19 nižší než u dospělých osob. Podle studie provedené v ženevských domácnostech se pak jako skupina osob nejméně náchylná k nákaze covidem-19 projevily děti ve věku 5–9 let. S přibývajícím věkem toto riziko rostlo.

Naopak existují i zprávy, které tvrdí, že děti ve školách skutečně k přenosu covidu-19 mohou zásadně přispívat. Hlavním důvodem může být vyšší asymptomatičnost covidu-19 u dětí, které tedy vir nevědomky přenáší. V Nizozemsku se například v prosinci 2020 se vznikem nové, rychleji se šířící mutace covidu-19 prokázalo 123 nakažených učitelů, studentů a rodinných příslušníků z celkových 818 testovaných – tedy 15 % – jeden měsíc poté, co se v dané škole objevil první případ nákazy. 

Uveďme, že podle studie publikované v odborném časopise Science se náchylnost k nákaze covidem-19 u dětí ve věku páťáků a druháků neliší. Podle této studie jsou ale děti ve věku 0–12 let obecně méně náchylnější k nákaze covidem-19 než osoby starší tohoto věku.

Dále se nám také nepodařilo dohledat obecné (světové) statistiky nakažených covidem-19, které by podle věku rozlišovaly děti na prvním stupni základní školy. Statistky operují buď se skupinou 0–13, 0–15, 0–17,  či 5–17 let.

Pro srovnání českých školáků jsme proto použili data (.csv) o nákazách covidem-19 zveřejňovaná Ministerstvem zdravotnictví. Z nich jsme vybrali všechny nakažené ve věku 7 a 10 let. Tyto věkové skupiny totiž nejlépe reprezentují dva odlišné režimy výuky, které v Česku v posledních měsících fungovaly. Sedmileté děti jsou s velkou pravděpodobností žáky 1. nebo 2. třídy, a v současné době tedy chodí prezenčně do školy. Desetileté děti naopak velmi pravděpodobně spadají do 4. nebo 5. ročníku základní školy, a v současnosti tedy do školy nechodí.

Graf výše zachycuje sedmidenní průměry denních přírůstků nakažených dětí ve věkových skupinách 7 a 10 let. Můžeme pozorovat, že vývoj v obou skupinách přibližně kopíruje celkový vývoj epidemie, nicméně k zásadní změně dochází na počátku roku 2021.

V posledních měsících roku 2020 došlo stran výuky v České republice k vícerým změnám. Školy byly plošně uzavřeny 14. října, k částečnému otevření českých základních škol poté došlo k 18. listopadu, kdy se do škol mohli vrátit žáci prvních a druhých tříd. Další uvolnění proběhlo 30. listopadu, kdy se do škol vrátili žáci prvního stupně a 9. tříd. V roce 2020 poté šly děti naposledy do školy 18. prosince.

Od nového roku je však již déle než měsíc režim pro obě sledované skupiny beze změny – sedmileté děti do školy chodí a desetileté se učí distančním způsobem (.pdf, str. 2). Právě v tomto období se také projevila změna dlouhodobého trendu a sedmileté děti začaly vykazovat vyšší nárůsty pozitivních případů než desetileté. Ty přitom již od září byly obecně častěji nakažené, bez ohledu na režim školní výuky.

Důvod této změny pouze na základě obecných dat o počtu pozitivních případů nemůžeme určit. Nemáme totiž například informace o tom, kolik dětí se nakazilo ve škole a kolik mimo ni, případně kolik doma. Dále nemáme k dispozici data o tom, kolik dětí v těchto věkových skupinách je testováno, a zda tedy vysoké počty vykazovaných nákaz sedmiletých nejsou způsobeny častějším testováním. Proto nelze bez dalšího říci, zda jsou čeští prvňáci a druháci častěji nakažení než jejich starší spolužáci právě proto, že chodí prezenčně do školy.

Václav Klaus ml. nicméně svým výrokem o neexistenci dat prokazujících rizika nákazy ve školách také naznačuje, že nejsou známa obecná data o počtech nakažených školáků. Tato data však dostupná jsou, jen chybí studie určující jasný původ vyššího tempa nákazy mezi sedmiletými žáky. Výrok proto hodnotíme jako zavádějící.

Pravda
Do plánu dálniční sítě byla dálnice D3 doplněna v roce 1987, tedy před 33 lety. První část byla zprovozněna v letech 1991–1994 a výstavba stále pokračuje.

Dálnice D3 by měla vést z Prahy, přes Tábor a České Budějovice až do Rakouska. Aktuálně je v provozu úsek od Nové Hospody až k Veselí nad Lužnicí. 29. března 2019 (.pdf, str. 4) pak byla zahájena stavba úseku Hodějovice–Třebonín, která bude měřit 12,5 km. 17. dubna 2019 (.pdf, str. 4) se začalo stavět na úseku Úsilné–Hodějovice, úsek bude měřit 7 km. Oba úseky by pak měly být hotové do roku 2023.

K trase dálnice D3 probíhaly studijní práce už v 70. letech minulého století. Plány (.pdf, str. 5) dálniční sítě, tehdy ještě v Československu, byly o dálnici D3 doplněny ale až v roce 1987, tedy před 33 lety. „Po vzniku samostatné České republiky potvrdila v roce 1993 vláda ČR rozsah své dálniční sítě a odsouhlasila rozvoj její výstavby do roku 2005, a to včetně dálnice D3. Ta zůstala součástí strategických plánů až do února 1997, kdy vláda z úsporných důvodů vyňala dálnici D3 ze svých plánů. V roce 1999 se ale opět dálnice D3 stala součástí koncepce výstavby dálniční sítě ČR, a to podle strategického materiálu Návrh rozvoje dopravních sítí v ČR do roku 2010.“ První část úseku Chotoviny–Tábor byla pak zprovozněna v letech 1991–1994.

Zdroj: dalniced3.cz (.pdf, str. 4, stav k roku 2016)
Nepravda
Ministr dopravy Karel Havlíček v září na jednání středočeských starostů uvedl, že stojí za západní variantou vedení D3. Již předtím se premiér Babiš sešel s odpůrci vedení dálnice, nenaznačil však, že by se varianta měla měnit.

Antonín Fryč zde hovoří o dálnici D3, která má spojit Prahu a jižní Čechy s rakouskými hranicemi. 

O výstavbě D3 se rozhodlo v roce 1987. První úsek dálnice byl otevřen v roce 1991 a představuje obchvat města Tábor. V následujících letech se zprovoznilo několik dalších částí. Avšak o trase vedoucí přes Středočeský kraj se vede již několik let vášnivá debata.

V roce 2005 se Vláda ČR usnesla na výběru trasování D3 ve variantě „stabilizované“, která by vedla přes Posázaví a která by podle některých méně omezovala obyvatelstvo, avšak představovala by větší riziko pro přírodu. Nesouhlas s tímto „stabilizovaným“ vedením dálnice vyjádřil v roce 2007 tehdejší ministr životního prostředí Martin Bursík, ale i spousta ekologů a přilehlých obcí. Na podnět od Bursíka [usnesení vlády č. 1064/2007 (.doc, str. 2)] byla zřízena skupina odborníků, která měla za úkol zhodnotit jiné varianty vedení dálnice.

Následně byla zpracována studie (.pdf), která porovnávala dvě možnosti – západní (původně „stabilizovaná“) a východní. Kvůli pokračující neschopnosti shodnout se na jedné variantě, komise expertů v roce 2009 odhlasovala variantu západní. Na základě usnesení vlády č. 431/2010 (.pdf) byla potvrzena západní možnost realizace dálnice.

Ředitelství silnic a dálnic nechalo zpracovat potřebnou dokumentaci pro EIA (Environmental Impact Assessment), která byla dokončena v roce 2010. V závěrečném stanovisku EIA byla většina dotčených orgánů pro západní variantu.

V letech 2013–2014 proběhl geologický průzkum území a také byla v tomto období podána žaloba (.pdf) několika subjekty na zrušení Zásad územního rozvoje Středočeského kraje („závazný dokument pro obce, které nemají koridor dálnice vymezen a musí ho zapracovat do svých územních plánů"). Krajský soud v Praze jejich žalobě vyhověl a ZÚR zrušil. V roce 2015 byla schválena nová aktualizace ZÚR Středočeského kraje a začaly geodetické a projektové práce.

Již 2. září 2020 se premiér Andrej Babiš sešel s odpůrci západní varianty (iniciativa zvaná Alternativa středočeské D3) dostavby dálnice a diskutoval s nimi nad variantami trasování dálnice. Podle serveru Aktuálně.cz Babiš po jednání uvedl, že „má zájem pochopit řešení, které spolek navrhuje“ a mluvčí vlády Jana Adamcová pouze uvedla, že se premiér „s návrhem rád seznámí detailněji“. Zdůraznila však, že premiér Babiš zároveň prohlásil, že trasa je zcela v kompetenci ministra dopravy. Ministr dopravy Karel Havlíček (ANO) přitom podle mluvčí opakovaně zcela jasně uvedl, že jiná varianta než D3 přes Posázaví nepřipadá v úvahu. Další schůzka s Alternativou středočeské D3 je naplánována na říjen.

Ministr dopravy Karel Havlíček následně na jednání středočeských starostů v Praze 15. září 2020 uvedl, že podporuje západní variantu trasování D3, tedy přes Posázaví. Jednání se účastnil i premiér Babiš a řekl, že bude o přednesených argumentech starostů přemýšlet.

Není však pravdou, že by Andrej Babiš prohlásil, že ve věci polohy dálnice D3 nic „není uzavřeno a že se ještě o tom bude diskutovat“, a to ani po schůzce se zástupci Alternativy středočeské D3, ani po jednání se středočeskými starosty.