Demagog.cz

Václav Klaus mladší
Václav Klaus mladší
Jestli ji něco ničí, tak ekologičtí magoři, kteří nechali rozmnožit kůrovce na celém území republiky. Deník, 16. června 2019

Tento výrok byl ověřen jako nepravda

Odůvodnění

Za rozmnožení kůrovce může především vysazování smrkových monokultur a teplé, suché počasí. Kácení stromů není ve všech případech napadených lesů efektivní.

V interview Seznam zprávy děkan Fakulty lesnické a dřevařské České zemědělské univerzity Marek Turčáni uvádí, že důvodů pro rozmnožení kůrovců je mnoho a souvisí spolu. „Monokultury smrků, které byly vyžádány společností, dokážou zabezpečit velice kvalitní a vhodné dříví pro všechny možné účely, ale jsou zároveň velice rizikové co se týče kůrovce,“ řekl Turčáni v rozhovoru. Na otázku, zda jsme si pěstováním smrků kůrovce do lesů přivedli, odpověděl, že to je v podstatě tak (2:40). Za rozšíření kůrovců mohou podle děkana také suchá teplá léta.

V tiskové zprávě fakulta uvádí, že „hlavní důvody této situace je jednak vysoké zastoupení smrkových porostů pokrývajících rozsáhlé souvislé plochy a stejnorodá porostní struktura, která je mimořádně příznivá pro vznik přemnožení a další šíření kůrovce. Druhou hlavní příčinou je klimatická změna, v důsledku které dochází k rychlejšímu vývoji kůrovce a oslabení obranných mechanismů smrků.“

Profesor Miroslav Svoboda z České zemědělské univerzity v rozhovoru pro Hospodářské noviny uvedl, že na Moravě dosavadní metody na obranu proti kůrovci selhávají. Příčinou jsou podle něj dvě věci. „Je to kombinace dvou různých věcí. První je, že klimatická změna opravdu nastává a žijeme v období s vysokými teplotami a ještě srážkově extrémně chudém. Přispívá k tomu ale i určitá bezzubost hospodaření státních Lesů, jejich systém je málo pružný na to, aby dokázal na mimořádné situace reagovat. Všechny práce se soutěží v tendrech, vše dlouho trvá. Než se vykácí strom, který je napadený, uteče často hodně času.“

Ve zprávě zároveň uvádí, že v určitých situacích je legitimní proti kůrovci i nezasahovat. „Autoři upozorňují na nutnost kvalifikovaného posouzení, zda aktivní management kůrovce na dané lokalitě skutečně efektivně přispěje k omezení jeho šíření a je ekonomicky smysluplný. V opačném případě je legitimní alternativou proti kůrovci nezasahovat a využít dostupné zdroje v jiných oblastech. Zpráva také poukázala na zásadní mezery v poznatcích o reálné účinnosti mnoha používaných metod ochrany lesa, jejich ekonomické efektivnosti a vedlejších vlivů – což jsou fakty, které jsou dlouhodobě přehlíženy ve většině evropských zemí.“ Správci Národního parku České Švýcarsko se rozhodli nechat smrky napadlé kůrovcem na místě. „Lze očekávat, že do všech těchto nepůvodních smrčin se ten kůrovec bude postupně šířit. Proto jsme se rozhodli dále proti kůrovci striktně nezasahovat, protože by to znamenalo opravdu rozsáhlé a velkoplošné odlesnění,“ vysvětluje lesnice národního parku Dana Vebrová.

Ve své výroční zprávě (.pdf, str. 66) Česká inspekce životního prostředí uvádí, že „i když je v rámci činnosti složky ochrany lesa ČIŽP věnován problematice kůrovců značný prostor, není stav v některých částech ČR kontrolně zvládnutelný. Důvodem je skutečnost, že na jednoho inspektora připadalo k 1. 1. 2018 63 801 ha dozorovaných lesů.“ Ve výroční zprávě (.pdf, str. 63) je zmíněný kalamitní stav v Zlínském kraji, který je podle inspekce způsobený nepříznivými klimatickými podmínkami, nevhodně volenými, místu neodpovídajícími prostředky (použití lanovek), a nedostatek odborně vyškolených pracovních sil. V Královéhradeckém a Pardubickém kraji způsobuje ohrožení kůrovcem nedostatečná kontrola ze strany vlastníků lesů.

Podle sdružení vlastníků soukromých a obecních lesů v ČR k šíření kůrovce přispívá bezzásahový režim. „Na jednom stromě napadeném kůrovci se při plném obsazení během jedné generace vyvine 100 až 200 tisíc jedinců. V klimatických podmínkách podobných roku 2018 dochází k vývinu 3 generací kůrovců.  Kůrovec hledá po výletu vhodné zeslabené stromy v nejbližším okolí pro založení nové generace. Při přemnožení i ve vzdálenosti stovek metrů. Existují však i výzkumy, které ukazují šíření v řádu desítek kilometrů. Mezi odborníky je to považováno za kontroverzní téma. Výzkumem ale bylo doloženo takové šíření pomocí kombinace aktivního letu a unášením vzdušnými proudy. (...) Podle SVOL je třeba přehodnotit priority, které společnost má. Je třeba opustit, alespoň dočasně, koncept bezzásahového režimu v lesích a vrátit se ke konceptu zachování a ochraně přirozených funkcí lesa a diferencovat přístup dle stanoviště.“

Za rozšířením kůrovce stojí mnoho faktorů, především smrkové monokultury a suchá teplá léta. Podle SVOL k šíření kůrovce přispívá i bezzásahový režim a podle ČIŽP má na situaci svůj podíl nedostatek vyškoleného personálu a nedostatečná kontrola lesů vlastníky. Bezzásahový postup nepodporují pouze ekologové, ale i správci parku České Švýcarsko. Problémy s kůrovcem nezpůsobila jediná skupina lidí, jak naznačuje Václav Klaus ml. Nejvhodnější postup se u každého napadeného lesa liší a existují různé názory na to, jak se s kůrovcovou kalamitou u nás vyrovnávat.