Demagog.cz

Miloš Zeman
Miloš Zeman
Od životního minima se odvíjejí přes různé koeficienty sociální dávky. Týden s prezidentem, 5. září 2019

Tento výrok byl ověřen jako zavádějící

Odůvodnění

Nárok na výplatu některých sociálních dávek se skutečně odvíjí od násobků životního minima. Zdaleka to však neplatí pro všechny sociální dávky. Na životním minimu je nezávislá např. podpora v nezaměstnanosti či rodičovský příspěvek.

Začněme hodnocení tím, že právo pojem sociální dávky nezná. V zákonech se mluví například o dávkách státní sociální podpory, o dávkách v systému pomoci v hmotné nouzi, dávkách nemocenského pojištění a podobně. Není tak jasné, jaké dávky vyplácené občanům státem má Miloš Zeman na mysli. V hodnocení vycházíme z toho, že prezident Zeman toto sousloví používá v souladu s jazykovým územ, tj. jako široké spektrum státem vyplácených dávek od přídavku na dítě po podporu v nezaměstnanosti.

Právě přídavky na dítě jsou jednou z dávek, jejíž vyplácení se odvíjí od životního minima. V zákoně č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře se uvádí, že nárok na tuto dávku vzniká, pokud „rozhodný příjem v rodině nepřevyšuje součin částky životního minima rodiny a koeficientu 2,70“. Podobně je velikost životního minima důležitá i pro přiznání porodného.

Výše životního minima je důležitá i při posuzování toho, zda se jedinec nachází v tzv. hmotné nouzi. Podle zákona č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi může takový člověk získat např. příspěvek na živobytí nebo doplatek na bydlení. Je však důležité zmínit, že životní minimum se pro zjištění nároku na dávky v hmotné nouzi využívá jen u některých skupin obyvatel. U jiných se pro tento účel pracuje s tzv. existenčním minimem. U těchto dávek pak životní (resp. existenční) minimum ovlivňuje i jejich vyplacenou výši. Například výše příspěvku na živobytí se, zjednodušeně řečeno, vypočte jako rozdíl mezi existenčním (resp. životním) minimem osoby a jejím příjmem.

Mimo to však existuje řada dávek, jejichž vyplácení s velikostí životního minima nesouvisí. Jedná se například o pohřebné, rodičovský příspěvek a podporu v nezaměstnanosti. Jak již bylo naznačeno výše, výplata některých dávek se neřídí výší životního minima, ale výší tzv. existenčního minima.

Pro závěrečné zhodnocení výroku je důležitý jeho kontext. Prezident Zeman řekl: „Nezaměňovat s minimální mzdou, protože od životního minima se odvíjejí přes různé koeficienty sociální dávky. A víte, že já řadu a řadu let zastávám názor, že ten, kdo odmítne nabízenou práci bez vážných, například zdravotních důvodů, nemá dostávat žádné sociální dávky, ani velké, ani malé, ale prostě žádné.“ Z toho vyplývá, že ve svém výroku Zeman hovoří o sociálních dávkách obecně. Ty se dle něj mají přes koeficienty odvíjet právě od životního minima. Toto tvrzení je však zavádějící. Již výše jsme poukázali na to, že se od životního minima, resp. jeho násobků, odvíjí nárok na přiznání jen malé části sociálních dávek. Další část dávek pak pro tento účel zohledňuje různé skupiny obyvatel s přihlédnutím k životnímu či existenčnímu minimu. Na druhou stranu zde máme velkou skupinu sociálních dávek, jejichž výše na životním minimu vůbec nezávisí.

Závěrem dodejme, že výše životního minima je stanovena nařízením vlády č. 409/2011 Sb. a pro jednotlivce činí v současné době 3410 Kč. Životní minimum domácnosti, která má více členů, lze vypočítat pomocí kalkulačky na webu Ministerstva práce a sociálních věcí.