My (Gymnázium Jana Keplera v Praze) jsme se před 10, 12 lety rozhodli, že budeme vyučovat matematiku víceúrovňově, budeme diferencovat. Prostě nemůžou učit se stejně matematiku v jedné třídě lidi, kteří získávají medaile na matematických olympiádách, a ti, kteří s ní mají velký problém. Nabídli jsme studentům různé úrovně matematiky, před těmi 10, 12 lety se nám téměř všichni smáli, to by byl blázen student, aby se hlásil na těžší úroveň matematiky. Realita je úplně jiná. Maximálně 10 % lidí se hlásí na tu nižší úroveň matematiky, všichni ostatní se hlásí na tu vyšší úroveň matematiky.
Víceúrovňová úroveň výuky matematiky byla na Gymnáziu Jana Keplera zavedena ve školním roce 2005–2006. Není ale pravdou, že se na nižší úroveň matematiky hlásí maximálně 10 % žáků. Naopak nižší variantu v současnosti studuje celých 83 % žáků.
Jiří Růžička ve výroku odkazuje na Gymnázium Jana Keplera v Praze 6, kde působí jako ředitel (v současné době je však uvolněn z funkce). Na stránkách školy se můžeme dočíst, že je na ní kladen vysoký důraz na volitelnost a možnost profilace žáků. Úroveň výuky si studenti mohou volit, jak již ve zmíněné matematice, tak i v jazycích, informatice či estetické výchově. Nejstarší zmínky (.pdf, str. 12) o zavedení volitelnosti úrovně matematiky se nám podařilo najít ve školním roce 2005/2006, kdy se o této možnosti zmiňuje výroční zpráva o činnosti.
Na náš dotaz ohledně zájmu o vyšší úroveň matematiky nám dočasná ředitelka školy Ivana Landsingerová e-mailem odpověděla, že škola nabízela 3 úrovně: Super A (vyšší úroveň), A (standard) a B (nižší úroveň). Od doby uzákonění povinné maturity z matematiky úroveň B zrušili. Podle vyjádření školy si tuto úroveň vybíralo „bezvýznamné minimum studentů“.
V současnosti tak škola nabízí pouze 2 varianty maturity z matematiky. Budeme-li opět citovat z vyjádření školy, pak „v každém ročníku jsou 4 třídy, celkem cca 120 studentů. Většina studentů si volí matematiku A, do matematiky Super A musí na konci 1. ročníku napsat test a nejlepších max. 20 studentů jde do této skupiny. Skupina se každoročně bohatě naplní."
Souhrně lze tedy říci, že Růžička má pravdu v té části výroku, kde popisuje zavedení víceúrovňové výuky matematiky na Gymnáziu Jana Keplera za jeho působení. Růžička není přesný ohledně doby, před kterou se tato výuka zavedla. Zatímco sám mluví o horizontu 10 nebo 12 let, diferencovaná výuka na zmiňované škole probíhá už alespoň 14 let. Mluví-li ale Růžička o tom, že nižší variantu maturity si na gymnáziu vybírá menšina studentů (max. 10 %), pak neříká pravdu. Podle vyjádření školy si naopak v současnosti nižší variantu matematiky volí většina žáků a studuje ji tak 100 ze 120 žáků v ročníku. Z tohoto důvodu hodnotíme celý výrok jako nepravdivý.